Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka se projevuje oslabení v oblasti kognitivního výkonu.
• Žák má oslabeny pozornostní funkce.
• Žák trpí úzkostnou či depresivní symptomatikou, která oslabuje jeho orientaci v prostoru a schopnost plánovat časový průběh vzdělávání.
• Žákovi ve vzdělávání brání oslabení v sociální a emoční oblasti, jeho emoční reaktivita je zvýšená či atypická, má obtíže v oblasti smyslové integrace.
• U žáka je oslabena oblast představivosti a jsou narušeny exekutivní funkce, především oblast orientace, plánování a organizování aktivit a činností.
• Žák má obtíže v oblasti motorických funkcí.
• U žáka je v důsledku oslabení jazyka a jazykových funkcí narušena schopnost přijímat a zpracovávat informace a využívat je při orientaci v prostoru, při organizaci a plánování činností a aktivit.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v kompenzaci výše uvedených deficitů, které vyplývají ze základní diagnózy, a ve využití různých kompenzačních mechanismů, které mohou alespoň částečně eliminovat dopady deficitů na vzdělávání. Mezi kompenzační pomůcky patří různé formy vizuální podpory, které usnadňují samostatné zvládnutí organizace vzdělávání spojené s prostorovým uspořádáním (vymezení prostoru na konkrétní činnost, označení pracovního místa, vymezení prostoru na pomůcky apod.), organizace času (denní režimy, rozvrhy, pracovní schémata apod.) a jednotlivých činností (procesuální schémata, scénáře, mapy a plány apod.).

Čemu pomáhá

• naplňovat individuální potřeby žáka;
• založit a udržet informaci, která je podávána ve formě, které žák rozumí a kterou dokáže interpretovat;
• objasnit verbální informace;
• zajistit časovou přehlednost výuky;
• pomáhá žákovi orientovat se v prostoru a v čase;
• zlepšuje schopnost respektovat změnu a přiměřeně na ni reagovat;
• zvyšuje nezávislost a samostatnost žáka;
• dodává žákovi pocit úspěchu a zvyšuje jeho sebevědomí.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření aplikujeme v souladu s individuálními potřebami konkrétního žáka a s ohledem na jeho aktuální vývojovou úroveň. Zavedení tohoto opatření pomáhá žákovi kompenzovat základní deficity související s jeho diagnózami. Správné použití pomůcky zvyšuje kompetence dítěte a posiluje jeho funkčnost ve školním prostředí. Pokud jde o žáka s problémy v orientaci v čase, zavedeme u něj denní režim, rozvrh hodin nebo jinou formu zpřehlednění časových úseků. Pokud jde o žáka s problémy s orientací v prostoru, musíme využít podporu formou strukturalizace prostoru – rozčleníme prostor na jednotlivé sektory pomocí účelně rozmístěného nábytku s využitím vizualizovaných pomůcek k ohraničení prostoru, vyznačení pracovního místa apod. Pokud jde o žáka s problémy v oblasti sociálního chování, využijeme k objasnění sociálních situací a nácviku přiměřeného sociálního chování vizualizované pomůcky, které zajistí lepší zapamatování nacvičených situací a využití tohoto chování v delším časovém horizontu. Pokud jde o žáka se závažnými problémy v oblasti komunikace, využijeme vizualizované pomůcky v přiměřené formě (konkrétní předměty, fotografie, obrázkové nebo psané karty), včetně různých technických pomůcek (iPad, tablet, komunikátory, komunikační programy k zajištění náhradní komunikace apod.), které zajistí podporu nedostatečné verbální komunikace a porozumění či náhradu absentující verbální komunikace. Pokud jde o žáka s problémy v oblasti exekutivních funkcí, využijeme pomůcky ve formě různých kreslených scénářů, procesuálních a pracovních schémat apod., kterým bude žák rozumět.

Kompenzace deficitů souvisejících se základními diagnózami cílové skupiny budou vždy realizovány s podporou individualizace, vizualizace, strukturalizace a motivace.

Na co klást důraz

• Výběr konkrétní kompenzační pomůcky, která zajistí podporu žáka – nepodceňovat posouzení vývojové úrovně žáka a jeho aktuálních potřeb.

Rizika

• špatně zvolené a bezúčelné pomůcky.
• nedostatečná podpora dítěte při nácviku používání zvolené pomůcky.
• dobu a míru využívání pomůcky je třeba přizpůsobit konkrétní situaci, není vhodné odebírat pomůcku předčasně; je nutné zvážit a vyhodnotit, zda je žák schopen bez ní podat stejný výkon jako s pomůckou.
• pomůcky používáme v takové míře, aby žákovi pomáhaly, nebrzdily ho a neomezovaly ho v aktivitě.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupně 1–5

Využívání kompenzačních pomůcek je pro většinu žáků s PAS a/nebo s psychickým onemocněním klíčové. Bez podpory individuálního přístupu a individuálního uzpůsobení pomůcek, bez využívání vizuální podpory a strukturalizace, bez motivačních pobídek zakomponovaných do pomůcek by absolutní většina z nich nebyla schopna pracovat ve školním prostředí a vzdělávat se jako jejich vrstevníci. Pomůcky a jejich využití se prolínají celým vzdělávacím procesem, jsou obsaženy v organizaci vzdělávání, při využití metod a forem práce, v intervenci, při úpravě obsahu učiva, při úpravě prostředí, při práci s kolektivem třídy, v přípravě na vyučování i v podpoře sociální a zdravotní.

Rozsah využití tohoto opatření je u každého dílčího podpůrného opatření různý vzhledem k projevům žáka plynoucím ze základní diagnózy, přidružených poruch a onemocnění a nespecifických rysů, které doprovázejí základní diagnózu.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BĚLOHLÁVKOVÁ, L. Rozvoj sociálních dovedností. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2010.
2. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (8–15 let). Praha: IPPP, 2005. ISBN 80-86856-12-7.
3. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Tvorba individuálních vzdělávacích plánů pro děti s poruchou autistického spektra (metodický materiál). Praha: IPPP, 2006. ISBN 80-86856-17-8.
4. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.
5. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Sebeobslužné a praktické dovednosti. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2010.
6. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.
7. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.
8. ٨. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (do 7 let). 3. vyd. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2012. ISBN 978-80-86856-32-2.
9. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Rozvoj sociálních dovedností u dětí s autismem. Praha: Pasparta, 2013. ISBN 978-80-905576-2-8.
10. GILLBERG, C.; PEETERS, T. Autismus – zdravotní a výchovné aspekty. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-201-7.
11. KOLEKTIV AUTORŮ. Praktické metodické postupy při edukaci dětí a žáků s PAS. Brno: ZŠ, Brno, Štolcova, 2014. ISBN 978-80-7392-214-6.
12. PEETERS, T. Autismus – od teorie k výchovně-vzdělávací intervenci. Praha: Scientia, 1998. ISBN 80-7183-114-X.
13. SCHOPLER, E.; LANSING, M.; WATERS, L. Výukové aktivity pro děti s autismem. Praha: Modrý klíč, 2000. ISBN 80-902494-3-4.