Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má častější výkyvy ve výkonech (potřeba analýzy výkonů pro vysledování aspektu, který mění jejich charakter).
• Školní neúspěšnost žáka (celková nebo jen v určité oblasti).
• Žák má narušené sebehodnocení (neobjektivní náhled na své schopnosti – nadhodnocování x podceňování nebo celkový rozpor v přístupu k sebehodnocení).
• Žákova motivace k úkolovým činnostem nebo k jiným aktivitám je snížená.
• Žák má obtíže v oblasti socializace – budování pozice ve třídě.
• U žáka se objevuje zvýšená unavitelnost a snížená schopnost koncentrace pozornosti.

Popis opatření

V čem spočívá

Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáka, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. Hodnocení žáků by mělo být adresné, a to i v případě slovního hodnocení při společné práci a mělo by se zaměřovat na široké spektrum projevů žáka v oblasti poznávací, činnostní a hodnotové. Spočívá ve vlastním pozorování i v rozboru prací, různých činností a výsledků žáka. Sledujeme postupný vývoj jeho kompetencí. Zajímá nás osvojování vědomostí a rozvoj schopnosti je aplikovat, postupně nabývaná samostatnost žáka, ale také formování osobnosti žáka, jeho přístup k práci, postoje a hodnoty. Záznamy o tomto vývoji, zejména o vývoji jazykových kompetencí, uchováváme v různých formách.

K nejčastějším způsobům dlouhodobého sledování a následného vyhodnocení žáka se sluchovým postižením patří:

• vyhodnocování IVP;
• vyhodnocování úrovně samostatnosti žáka;
• žákovské portfolio;
• sebehodnocení.

Čemu pomáhá

• Můžeme posoudit dílčí pokroky za určitou dobu, za určité období.
• Dokreslují nám celistvý pohled na vývoj a pokroky žáka jako jedince.
• Dopomáhá k získání co nejpřesnějšího obrázku o celkové úrovni žáka.
• Nabízí náhled a přesnější předpoklad dalšího vývoje žáka, jeho možností v dané oblasti.
• Pomáhá žákovi uvědomit si jeho výkony i proces jejich dosahování.
• Umožňuje stanovit další cíle a další potřebné formy podpory.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Jednou z možností dlouhodobého sledování výsledků žáka je vyhodnocování individuálního vzdělávacího plánu (IVP). IVP vyhodnocujeme průběžně. Na základě vyhodnocení lze IVP během roku doplňovat a upravovat.

Vyhodnocujeme míru zvládnutí vzdělávacích cílů a pokroky, kterých žák dosáhl v daném období, a zda je aktuální nastavení IVP vyhovující vzhledem k potřebám a schopnostem žáka.

Dle platné legislativy se IVP vyhodnocuje nejméně dvakrát ročně, a to za účasti všech, kteří se na jeho tvorbě podílejí: vyučující učitelé, ředitel školy, výchovný poradce, zákonný zástupce, pracovník ŠPZ, případně další odborník. Podkladem pro hodnocení žáka jsou individuální výstupy žáka uvedené v IVP, které se u žáků modifikují, či dokonce výrazně upravují školní výstupy při vzdělávání uvedené v ŠVP.

Vyhodnocování samostatnosti žáka nám nabídne další možnosti práce se žákem. Maximální samostatnost práce je jedním z cílů ve vzdělávání žáků se sluchovým postižením. Sledujeme míru potřeby přímého vedení (asistentem či pedagogem), míru a formu dohledu a zásahů do práce žáka (asistentem či pedagogem) a také schopnost využívání potřebných učebních pomůcek k samostatné práci.

Další možností dlouhodobého sledování výsledků je žákovské portfolio, kam se zakládají práce žáka – výkresy, grafomotorická cvičení, psané texty, vyhodnocené písemné práce, videa, fotodokumentace atd. Portfolio dobře poslouží k motivaci žáka i lidí, kteří s ním pracují (rodina, asistenti, pedagogové), a dokreslí celkový pohled na úroveň jeho schopností, chuti pracovat a částečně umožní i odhad dalších možností. Nad pracemi je možné se žákem vést diskuzi.

Je vhodné zakládat písemné projevy dětí, jejich zhodnocení, slovní hodnocení nejrůznějších situací, obrázky, práce ze školní matematické olympiády, testy z matematiky a průběžné práce do ostatních předmětů. Na základě těchto výsledků své práce jsou žáci nejlépe schopni posoudit, v čem se zlepšili a kde je třeba přidat.

Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků a prolíná do všech předmětů, ale i situací mimo vyučování. Učí žáka popsat a uvědomovat si své výsledky, proces jejich dosahování, ale i chyby a další postup ve vzdělávání. Sebehodnocení žáka dává zpětnou vazbu učiteli i rodičům – ukazuje žákovo sebevědomí i učební strategii.

Portfolio je jeden z nástrojů sebehodnocení. Když se má dítě posunovat v učení, musí vědět, co dělá dobře a kdy a kde dělá chyby. A právě tuto možnost mu portfolio dává. Neustále má před očima svůj vývoj. Může hledat vlastní chyby, opravovat je, mluvit o své práci s učitelem i s rodiči. Portfolia můžeme využívat i při třídních schůzkách, kdy žáci společně se zástupcem rodičů a třídním učitelem mohou hodnotit dosažené výsledky v různých oblastech.

Na co klást důraz

• Věnujeme dostatek času přípravě systému hodnocení, zapojíme do ní jak žáky samotné, tak i zákonné zástupce.
• Dbáme na to, aby systém hodnocení byl jasný a pro všechny srozumitelný.
• Sebehodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na pedagoga, cílem je shoda obou hodnocení (pedagoga i žáka) tak, aby bylo pro žáka motivační do dalšího období.
• Při realizaci hodnocení pomocí portfolia vedeme žáky, ale i zákonné zástupce k tomu, že portfolio nejsou jen desky na uskladnění jejich prací, ale soubor aktivit, které prezentují jejich vývoj.

Rizika

• Necitlivé vedení sebehodnocení žáka pedagogem.
• Nerealističnost v sebehodnocení žáků.
• Přístup k portfoliu jako k podřadnému nástroji (zejm. projevování tohoto postoje před žákem).
• Nedostatečné seznámení se pedagoga s popsanými metodami.
• Časová náročnost (posuzování, diskuze se žákem – portfolio, sebehodnocení).

Varianty opatření dle stupňů podpory

Dlouhodobé sledování výsledků žáka by mělo být přirozenou součástí procesu hodnocení na všech stupních podpory.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. KOLÁŘ, Z. Hodnocení žáků. Vyd. 2. Praha: Grada, 2009. 200 s. ISBN 978-80-247-2834-6.

2. KOŠŤÁLOVÁ, H.; MIKOVÁ, Š.; STANG, J. Školní hodnocení žáků a studentů: se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál, 2008. 151 s. ISBN 978-807-367-3147.

3. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 112 s. ISBN 978-80-244-3310-3.