Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák se nezapojuje do individuálních či skupinových aktivit, málo spolupracuje nebo nespolupracuje vůbec.
• Nedostatečná vnitřní motivace žáka k učení.
• Žák je zvýšeně unavitelný (vlivem únavy nezvládá dokončit úkoly v plném rozsahu).
• Žák má obtíže v oblasti zaměření nebo udržení pozornosti.
• Žák potřebuje ve zvýšené míře zpětnou vazbu (ujištění) anebo odměnu za práci.
• Žák neumí samostatně pracovat.
• Žák hůře snáší vlastní neúspěch.
• Sociální znevýhodnění integrovaného žáka v kolektivu – náročnější budování pozice.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v posílení motivace žáka k učení. Povzbuzujeme ho k činnostem, k aktivitám spojeným s vyučováním, s určitým předmětem. Využíváme k tomu alternativních forem hodnocení, ne známky (např. tiskátka, body, odměny za určitý počet bodů, oblíbená činnost). Žáka nejlépe namotivujeme přes jeho konkrétní individuální zájem. Můžeme ocenit i hůře měřitelné kvality (snahu aj.)

Čemu pomáhá

• Umožňujeme i méně úspěšným a častěji neúspěšným žákům prožít pocit úspěchu, ocenění, pocit radosti z učení.
• Pomáháme žákovi získat pozitivní vztah ke škole, výuce a učení se nejen v době základní školní docházky.
• Rozvíjíme cílevědomou práci žáka.
• Získáváme si žáka pro nějakou práci, aktivitu v rámci předmětu, tématu, úkolu.
• Zpestřujeme žákovi výuku a vzdělávání vůbec.
• Eliminujeme narušování výuky žákem.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Motivačně žáka hodnotíme z úkolů ve výuce, za pokrok, který udělal, i z úkonů, které nesouvisí přímo s vyučovanou látkou (za snahu, za výdrž, za výpomoc např. s přípravou, za „nezlobení“). Nejdříve zjistíme žákovy koníčky, zájmy, oblíbené činnosti a vybereme ten nejvhodnější vzhledem k jeho formě a dostupnosti. V případě potřeby přizpůsobíme žákovo pracovní místo a zvolíme vhodný prostor pro prezentaci a udělování bodů a odměn (podle formy tohoto udělování). Podle situace také zvážíme, zda do tohoto hodnocení zapojíme celý kolektiv, určitou skupinku nebo pouze jednoho žáka.

Využíváme: pochvalu, body, přidělení nějaké funkce ve třídě, oblíbenou činnost či hru, symboly – nálepky, tiskátka, obrázky aj.

Body a odměny udělujeme dle předem stanovených pravidel za konkrétní smluvený výkon. Samotné nastavení odměňování (za kolik práce obdrží to či ono) a intervalu udělování jednotlivých bodů a odměn závisí na individuálních potřebách žáka. Musíme tedy zvážit, jakou práci je žák schopen a ochoten za danou odměnu udělat. Cílem je, aby ohodnocení bylo motivační, ale zároveň bylo uděleno za maximální možný výkon. V případě, že zbytečně slevujeme nebo naopak klademe nadměrné nároky na vykonanou práci žáka, nebude toto hodnocení funkční.

Na co klást důraz

• Věnujeme dostatek času výběru vhodné motivace.
• Snažíme se na výkonu žáka najít vždy něco pozitivního a nehodnotíme jen dokončený úkol, ale i rozpracovaný úkol.
• Poskytování motivace/odměn směrujeme k prodlužování samostatné práce a rozvíjení samostatnosti žáka.
• Na daném hodnocení je třeba se dohodnout se zákonnými zástupci (např. slovní hodnocení – zákonní zástupci o něj musejí požádat), příp. je seznámíme s používanými metodami.

Rizika

• Chybně nastavená frekvence odměňování (zevšednění odměn, příliš časté odměňování aj.).
• Nevhodně zvolený způsob posílení motivace v hodnocení (zejm. užívání tzv. „motivačních jedniček“ vede k neobjektivnímu hodnocení žáka a narušuje jeho sebehodnocení).
• Nadhodnocování žáka nebo poskytování nadměrných úlev (často nesouvisejících s jeho diagnózou) ve snaze ho motivovat.
• Slíbení nesplnitelné odměny.
• Přílišné zdůrazňování jinakosti integrovaného žáka.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Potřeba motivace primárně nesouvisí se stupněm postižení žáka, nelze ji tedy zadat do stupňů. Volba způsobu a intenzity posílení motivace žáka v hodnocení závisí na jeho potřebě motivace a kvalitě analýzy této potřeby pedagogem.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ČAPEK, R. Odměny a tresty ve školní praxi. Praha: Grada, 2008. 160 s. ISBN 978-80- -247-171-80.

2. KOLÁŘ, Z.; ŠIKULOVÁ, R. Hodnocení žáků. Praha: Grada, 2009. 200 s. ISBN 978-80-247-2834-6.

3. KOŠŤÁLOVÁ, H.; MIKOVÁ, Š.; STANG, J. Školní hodnocení žáků a studentů: se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál, 2008. 151 s. ISBN 978-80-736-731-47.

4. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 136 s. ISBN 978-80-244-3310-3.