Katalog podpůrných opatření

4.3.2

Rozvoj jazykových kompetencí

  • Dušana Chrzová
  • Markéta Benoniová
Oblast podpory:
  • Intervence
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák trpí artikulační neobratností různého stupně a různé vady řeči zhoršují jeho řečový projev.
  • Žák trpí dyskinetickými obtížemi a poruchami jemné motoriky mluvidel.
  • V mluvním projevu žáka se projevuje latence.
  • Žák disponuje omezenou slovní zásobou.
  • Žák není schopen vyjádřit myšlenku.
  • Žák má pomalé řečové tempo.

Popis opatření

V čem spočívá

U žáků s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním je vhodné propojovat ranou intervenci, konzultace s odborníky – odborná klinická logopedická pracoviště s reedukací ve škole.

Čemu pomáhá

  • Učitel rozvíjením verbálních schopností žáka vzdělává.
  • Pomáhá k vytváření sociálních kontaktů žáka s TP s vrstevníky, učí i jeho spolužáky rozumět jeho řečovým odlišnostem, vede je k toleranci.
  • Vytváří u žáka kompetence k dorozumívání se širším okolím, kompetence k větší seberealizaci v rámci společnosti.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

U žáků usilujeme především o preventivní rozvoj základních komunikačních dovedností jako předpokladů pro úspěšné vzdělávání. Zaměřujeme se na:

  • Rozvoj pasivní a aktivní slovní zásoby.
  • Rozvoj fonematického sluchu.
  • Reedukaci jemné motoriky mluvidel u žáků (např. žáků s DMO).
  • Nácviku alternativních forem komunikace u žáků s těžšími řečovými poruchami.

Na co klást důraz

  • V rámci školy zapojování do společných akcí s vrstevníky.
  • Delší časové limity na verbální projev žáků s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním, podpora, bezpečí.
  • Individuální reedukace v souladu s odborným vedením mimo školu.

rizika

  • Nemožnost časného rozvoje – začlenění do předškolních zařízení.
  • Nedostatečná spolupráce institucí a rodiny – nedostupnost služeb rané péče.
  • Malý důraz na nácvik komunikačních dovedností v běžných školách, malé časové dotace, některé formy výuky neaktivizují a nevytvářejí prostor pro verbální projev žáků.
  • Nedostatečný čtenářský zájem, formální přístup k výuce literatury.

Ilustrační příklad

V MŠ na podnět třídní učitelky spolupracoval asistent pedagoga při reedukaci dyslálie s logopedem. V rámci pobytu dítěte v kolektivu běžné MŠ, který byl o rok prodloužen o odklad školní docházky, došlo k rozvoji řečových schopností dítěte, které mu usnadnily nástup do ١. třídy běžné základní školy.

V praxi se osvědčuje:

  • Zajistit spolupráci všech zúčastněných na bezpečné atmosféře ve třídě (zapojení spolužáků), aby byl žák motivován k řečovému projevu.
  • Navázání spolupráce učitele a logopeda, metodické vedení učitele.
  • Poskytnutí supervize či zpětné vazby pedagogům (AP, TU).
  • Podpora komunikace s rodinou.
  • Týmová spolupráce.
  • Spolupráce knihovníků a škol, podpora a rozvoj školních knihoven, čítáren.

Lze vhodně strukturovat míru zátěže, respektovat potřebu relaxace žáka s TP, zajistit dopomoc AP a zapojit žáka do aktivit společně s ostatními.

Cílové skupiny

MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, SŠ.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Rozvoj probíhá kontinuálně s ostatními žáky, v rámci školy zapojování do společných akcí s vrstevníky. Delší časové limity na verbální projev žáků s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním, podpora, bezpečí. Individuální reedukace v souladu s odborným vedením mimo školu. Ve škole dramatická výchova, čtenářské dílny, výchova vedoucí k rozvoji komunikačních schopností.

Stupeň 2

Přednostní (nárokové) zapojení do kolektivu vrstevníků – běžná MŠ, přípravná třída ZŠ.

Stupeň 3

Delší časové dotace na samostatný projev žáka, spolupráce s asistentem pedagoga, IVP se zaměřením na rozvoj komunikačních schopností. Individuální konzultace a reedukace v rámci školních pracovišť (logoped, speciální pedagog). U žáků s TP je vhodná raná intervence, konzultace s odborníky – odborná klinická logopedická pracoviště. V rámci školy zapojování do společných akcí s vrstevníky. Cílená podpora verbálního projevu žáků s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním, podpora, bezpečí. Individuální reedukace v souladu s odborným vedením mimo školu. Dramatická výchova, čtenářské dílny, výchova vedoucí k rozvoji komunikačních schopností.

Stupeň 4

Spolupráce s odborným pracovištěm. Úpravy učebních plánů (ČJ, cizí jazyk) a forem výuky, alternativní prověřování znalostí (písemnou formou, testy), individuální konzultace, zadávané projekty apod. Asistent pedagoga umožňuje samostatný projev žáka v možné míře.

Stupeň 5

Asistent pedagoga jako tlumočník, zprostředkovatel kontaktu, alternativní komunikace.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BENDOVÁ, P. Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-3853-6.

2. MEŠKOVÁ, M. Motivace žáků efektivní komunikací. Praha: Portál, 2012.

ISBN 978-80-262-098-4.

3. MORALES, R. C. Orofaciální regulační terapie. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-105-0.

4. KUTÁLKOVÁ, D. Budu správně mluvit. Praha: Grada Publishing, 2011.

ISBN 978-80-247-3687.