Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka se projevuje opoždění v rozvoji složek jeho osobnosti.
• Žák má problémy v tělesném rozvoji a aktivaci (například u spastických forem DMO může s dopomocí příslušných technik dojít k rychlejšímu uvolnění spasmů, u hypotonických forem k posílení svalového tonu).
• Žák má problémy s pozorností i pamětí.
• Ve vzdělávání žáka selhávají používané způsoby práce.

Popis opatření

V čem spočívá

V rámci ucelené, komplexní rehabilitace je intervence jednotlivých podpůrných terapií zaměřena na důsledky nemoci žáka s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním.

Zaměřují se na snížené schopnosti dítěte s TP v normální životní seberealizaci. Terapeutické přístupy aplikují profesionálové v rámci jednotlivých terapií. Terapeuti mohou vycházet z nejrůznějších zdrojů a využívat nejrůznějších prostředků, metod, technik a forem práce. Bývají zaměřeny léčivě, preventivně a rehabilitačně. Učitel by měl být schopen s terapeutem spolupracovat, znát jeho předem zvolenou koncepci terapie a poskytnout mu informace o dítěti a jeho reakcích po skončení terapie.

Čemu pomáhá

• Za pomoci terapií se snadněji odbourávají dílčí patologie, u žáka může docházet k posilování sebevědomí.
• Zmírňování neklidu.
• Zvyšování motivovanosti k delšímu soustředění.
• Terapie vede k posilování vytrvalosti.
• Tvořivý přístup lze účinně využít i při vzdělávání.
• Bezpečnou formou zajišťuje možnosti uplatnění všem žákům bez nároků na nadání či vlohy.
• Poskytuje možnost spontánního prožitku.
• Poskytuje zapojení do společné aktivity, radost.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Terapie probíhá v určitém prostředí a v určitém čase, má organizační formu (např. individuální, skupinovou atd.), odpovídá orientaci terapeuta s předem zvolenou koncepcí. Závisí na věku žáka, příčinách, charakteru potíží a symptomech.

Na co klást důraz

• Motivovat žáky, kteří nemají zkušenosti s prožitkovými formami aktivit – začlenit ukázky do výuky.
• Pracovat pokud možno jak s celým kolektivem, tak individuálně.
• Vytvářet bezpečné prostředí, vstřícnou relaxační atmosféru.
• Zapojovat žáka do nabízených terapií s přihlédnutím k jeho speciálním potřebám (i žák s postiženou grafomotorikou se může realizovat v arteterapii, zapojovat fantazii, uplatnit kreativitu, pokud ho nezatěžujeme požadavky na formu a výsledek).

rizika

• Výsledky terapeutického působení jsou těžko měřitelné a můžeme je hodnotit jen podle žáka – klienta, zda je spokojen, do jaké míry je aktivní, jaká je škála jeho citových projevů a do jaké míry se zlepšila kvalita jeho života.
• V běžných školách není terapie součástí školních programů.

Ilustrační příklad

Např. v canisterapii se uplatňuje bezprostřední kontakt a haptické vjemy, které necháváme působit na žáka, kterému je třeba poskytnout dostatek času a prostoru pro zorientování v nové poloze. Terapeut jinou polohou vždy něco sleduje a žáka nechá vše naplno prožít. Navozují se libé pocity, dochází k předávání energie, relaxaci. V aktivní části terapie si žák může plnit úkoly z IVP a mohou se zde prolínat předměty výchovně-vzdělávacího procesu – např. zaměření na rozvoj motoriky se snahou procvičit co nejvíce svalových skupin, na rozvoj orientace, komunikace a jiných dovedností.

Cílové skupiny

MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, SŠ.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Při vzdělávání žáků se v tomto stupni jako podpůrné opatření nezařazuje.

Stupeň 2

Při vzdělávání žáků se v tomto stupni jako podpůrné opatření nezařazuje.

Stupeň 3

Při vzdělávání jedinců s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním se jako podpůrné opatření k minimalizaci dopadů tělesného postižení a znevýhodnění do vyučování může aplikovat – využíváme flexibilní členění výuky pro tyto jedince, učitel provádí prvky terapie občas se všemi žáky ve třídě (např. stimulační programy), případně zařazuje pravidelně do týdenních učebních plánů některou z forem terapie (např. Metoda dobrého startu).

Stupeň 4

Při vzdělávání jedinců s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním se jako podpůrné opatření k minimalizaci dopadů tělesného postižení a zdravotního znevýhodnění do vyučování může aplikovat v rámci IVP – formou individuální práce se speciálním pedagogem či pedagogickým asistentem mimo třídu, ve spolupráci s třídním učitelem (např. bazální stimulace, expresivní terapie).

Stupeň 5

Při vzdělávání jedinců s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním se jako podpůrné opatření k minimalizaci dopadů tělesného postižení a zdravotního znevýhodnění pravidelně aplikují mimo rámec běžné výuky (např. snoezelen, animoterapie).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. HAŠPLOVÁ, J. Masáže dětí a kojenců. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-333-1.

2. MÜLLER, O. Terapie ve speciální pedagogice. Olomouc: UP, 2005. ISBN 80-244-1075-3.

3. KRIVOŠÍKOVÁ, M. Úvod do ergoterapie. Praha: Grada Publishing, 2011.

ISBN 978-80-247-2699-1.

4. Pracovní skupina ergoterapie, fyzioterapie, logopedie. Příručka pro nácvik sebeobsluhy pacientů s poruchami hybnosti. Praha: Handicap Lyceum, 1995.