Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má dílčí deficit kognitivních schopností, obtíže typu SPU, obtíže ve sluchové a zrakové diferenciaci, obtíže s vybavováním pojmů.
• U žáka se projevuje kolísání koncentrace pozornosti, zvýšená unavitelnost a pomalé psychomotorické tempo.
• U žáka se projevují obtíže v grafomotorice a problémy v oblasti vizuomotorické koordinace (ruka–oko).
• Žák má komunikační problémy vyplývající z tělesného postižení.
• Žák má obtíže v oblasti hrubé i jemné motoriky.

Popis opatření

V čem spočívá

Spočívá v zajištění rozvoje či kompenzace postižených funkcí u žáků a v osvojení takových pracovních postupů, jimiž bude žák v co nejvyšší možné míře kompenzovat své pohybové, smyslové či kognitivní postižení. Mělo by reagovat na silné stránky žáka a kompenzovat jeho speciální potřeby.

V případě žáků s pohybovým postižením se může (mimo jiné) jednat o nácvik efektivní práce s výpočetní či jinou kompenzační technikou.

Čemu pomáhá

• Pomáhá učiteli u žáků s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním zlepšovat dosahované výsledky, znalosti a dovednosti.
• Usnadňuje získání nezbytné kompetence pro výuku.
• Hledá vhodné formy a metody (reedukace grafomotoriky, rozvoj řeči a slovní zásoby, posílení vizuomotorických schopností – procvičování zrakového vnímání a paměti, vnímání prostoru a prostorových představ, nácvik sluchového vnímání, časoprostorové orientace, rozvoj matematických představ, procvičování sociálních dovedností, samostatnosti aj.).

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Již v MŠ dochází k nácviku, před nástupem do ZŠ bývají organizovány přípravné kurzy pro předškoláky, v ZŠ se v rámci IVP postupuje dle doporučení ŠPZ. Reedukace a kompenzace probíhá individuálně dle potřeb integrovaného žáka. Zaměřit se můžeme zejména na oblasti popsané v odborném posudku žáka s TP vyhotoveném na základě vyšetření v SPC.

V průběhu vzdělávání můžeme řadu dílčích oslabení kompenzovat tak, aby žák mohl dosahovat optimálních výsledků ve školní práci (v matematice – kalkulačka aj.).

Na co klást důraz

• Efektivní a vhodně zvolená strategie;
• kompenzační pomůcky;
• zajištění PC;
• programy s reedukační náplní, vhodně zvolené učebnice, popř. upravené učebnice, pracovní listy uzpůsobené individuálním potřebám žáka.

Rizika

• Unavitelnost žáka, další školní požadavky, náročnost tempa a kvantity výuky.
• Učební styly zaměřené na tempo a výkon.
• Nejasné závěry diagnostiky žáka, jejich případné nerespektování.
• Velký počet žáků na jednoho pedagoga, nemožnost individuálního přístupu.
• Problémy se zřizováním pozice asistentů pedagoga ve třídách.
• Málo speciálních pedagogů a psychologů v běžných školách.
• Přetížení žáka s TP.
• Ve škole nepracuje speciální pedagog.
• Není zřízeno ŠPP.
• Nedostatečné povědomí v oblasti podpory, špatně vystižená podpůrná opatření.

Ilustrační příklad

Na řadě škol fungují ŠPP, speciální pedagog si bere žáka na samostatnou reedukační hodinu. V praxi známe situaci, kdy asistent pedagoga vede výuku ve třídě, pod metodickým vedením třídního učitele, běžně probírá látku a učitel vede reedukaci u integrovaného žáka či skupiny (zaměřenou na rozvoj některé oslabené dílčí funkce). V mateřské škole stejným způsobem probíhá cílený rozvoj grafomotoriky u žáka s tělesným postižením.

Cílové skupiny

MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, SŠ.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Drobné obtíže v oblasti nezralých funkcí. Již v MŠ dochází k nácviku, před nástupem do ZŠ bývají organizovány přípravné kurzy pro předškoláky, ve škole skupinky na podporu rozvoje fonematického sluchu, seriality a dalších dílčích funkcí.

Stupeň 2

Žák používá některé kompenzační pomůcky (názorné pomůcky, protiskluznou podložku, kalkulačku apod.). Reedukace a kompenzace probíhá individuálně nebo i ve skupinách dle potřeb žáka. Zaměřit se můžeme zejména na oblasti popsané v odborném posudku žáka s TP vyhotoveném na základě vyšetření v ŠPP nebo SPC.

V průběhu vzdělávání můžeme řadu dílčích oslabení kompenzovat tak, aby žák mohl dosahovat optimálních výsledků ve školní práci (v matematice – kalkulačka a jiné).

Stupeň 3

Nutnost specifikace charakteru obtíží na základě vyšetření v ŠPZ. Žák dochází v části vyučovací hodiny na individuální reedukaci, pracuje podle IVP, spolupracuje s druhým pedagogem či asistentem pedagoga, používá pracovní listy podle potřeby upravené, PC.

Stupeň 4

Doporučena spolupráce s asistentem pedagoga, alternativní formy školní práce a hodnocení, častější samostatná reedukace, různé kompenzační postupy (zápisy diktované látky provádí asistent pedagoga).

Stupeň 5

Úzká spolupráce více odborníků, IT, SPC a dalších (ergoterapie, lékař aj.).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, V. Diagnostika dítěte předškolního věku: co by dítě mělo umět ve věku od 3–6 let. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-1829-0.

2. POKORNÁ, V. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. 3. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 978-80-7178-570-9.

3. PORTEŚOVÁ, Š. Rozumově nadané dítě s dyslexií. Praha: Portál, 2011.

ISBN 978-80-7367-990-3.

4. ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-7178-481-8.