Katalog podpůrných opatření

4.2.2

Individuální práce se žákem v průběhu výuky

  • Monika Morávková Vejrochová
Oblast podpory:
  • Modifikace vyučovacích metod a forem
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák neumí přijímat adekvátní pomoc.
  • Žák má pomalé nebo kolísavé pracovní tempo a poruchy pozornosti.
  • Žák je snadno unavitelný.
  • Společná práce neumožňuje respektovat specifické zvláštnosti vyplývající z tělesného postižení.
  • Žák má diagnostikováno tělesné postižení i mentální retardaci a plní vzdělávací cíle v prostředí intaktních žáků.

Popis opatření

V čem spočívá

V praxi se jedná o vyčlenění určitého časového prostoru pro individuální aktivní činnost jednotlivého žáka, která je plně plánována a řízena pedagogem (popř. asistentem pedagoga, druhým učitelem). Žák sice ve třídě pracuje sám, ale jeho práce je součástí hromadné výuky a žák při ní nemá žádné formální kontakty s ostatními spolužáky. Při individuálním přístupu zůstává frontální forma výuky zachována, ale v jejím rámci se přihlíží k individuálním zvláštnostem a možnostem žáků. Děje se tak formou vnitřní diferenciace, která se může projevovat v osvojovaném obsahu (např. redukcí učiva), ve stanovení cílů pro žáka i ve výběru výukových metod. Pedagog může využívat při práci se žákem např. tyto formy individuální práce: individuální úkoly při hromadném vyučování, zadávání domácích úkolů různé náročnosti a zaměření, prodloužený (či opakovaný) výklad pro žáka, doučování, respektování individuálního stylu učení žáka, neklasifikování některých projevů žáka (např. obtíže při práci s textem – psaní, přepis, opis, grafomotorické cvičení).

Čemu pomáhá

  • Umožňuje žákovi pracovat podle svého tempa.
  • Upravuje obsah vzdělávání, který odpovídá individuálním možnostem žáka.
  • Umožňuje respektovat projevy a důsledky postižení nebo znevýhodnění (např. potíže se psaním, grafomotorikou, snadná unavitelnost, roztěkanost, motorický neklid apod.).

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Při aplikaci daného podpůrného opatření pedagog vybírá a uplatňuje všechny metody speciální i obecné. Zvláštní pozornost je třeba věnovat metodám speciálním.

Speciální metody v edukačním procesu:

  • vícenásobné opakování informace;
  • nadměrné zvýraznění informace;
  • zapojení více kanálů k přijímání informace;
  • optimální kódování;
  • intenzivní zpětná vazba;
  • algoritmizace obsahu edukace.

Podpůrné opatření individuální práce se žákem v průběhu vyučování by mělo být rozpracováno v IVP pro příslušný školní rok (pokud žák podle IVP pracuje). Viz stupně podpory.

Na co klást důraz

  • Důkladná písemná příprava pedagoga na individuální práci se žákem (stanovit si jasný cíl, obsah, náplň, metody a postup při individuální práci se žákem), zkušenému pedagogovi stačí příprava s několika body.
  • Vyváženost a střídání výukových metod, forem.
  • Nepřetěžovat žáka (střídání práce a odpočinku, relaxace).

Rizika

  • Náročnost organizace a struktury výuky.
  • Náročnost časová.
  • Personální zajištění (nepřítomnost druhého pedagoga, asistenta pedagoga).
  • Volba a výběr adekvátních metod a forem výuky.
  • Nepřiměřenost obsahu, učební náplně vzhledem k úrovni aktuálních a perspektivních možností žáka.
  • Zvýšené mzdové nároky v případě přítomnosti asistenta pedagoga, popř. druhého pedagoga.

Ilustrační příklad

V běžné třídě předškolního zařízení je zařazen žák s diagnózou DMO, diparetická forma. Jedná se o 4letého chlapce. V SPC bylo doporučeno během denních činností preprimárního vzdělávání pravidelné zařazení individuální práce se žákem v průběhu výuky. Náplň, obsah a forma individuální práce se žákem během výuky byla upravena v IVP. Pro žáka bylo vyhrazeno pracovní místo, kde mohl v klidu individuálně pracovat s pedagogem (popř. s asistentkou pedagoga pod vedením třídního pedagoga) na konkrétní činnosti. Ostatní žáci pracovali samostatně (pod dohledem druhého pedagoga) na obdobném úkolu na svých pracovních místech. Tato metoda práce je vhodná zejména při grafomotorických činnostech. Náplní činností je grafomotorické cvičení. Žáci sedí u pracovního stolu, mají potřebné pomůcky a daný grafomotorický cvik na pracovním listě. Pedagog žákům úkol vysvětlí a nechá je samostatně pracovat. S chlapcem provádí daný grafomotorický cvik odpovídající jeho úrovni grafomotorických dovedností. Pracovní list je na zvětšeném formátu papíru, psací potřeba má širokou stopu. Pedagog žáka verbálně a fyzicky při činnosti vede. Dohled nad ostatními žáky má druhý pedagog, popř. asistentka pedagoga. Tím je zajištěno pedagogické vedení a žák má dostatek času pro dokončení činnosti.

Cílové skupiny

MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, SŠ.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka selhávajícího ve výuce např. z důvodu častých absencí nebo z důvodu delšího onemocnění (alergie, astma, celiakie, diabetes, epilepsie kompenzovaná medikací), po návratu do školy po nemoci nebo z lázní. V praxi se jedná o individuální práci se žákem v MŠ, ZŠ, SŠ např. v oblasti grafomotoriky, psaní (opis, přepis, doplňování pravopisných jevů apod.), při práci s textem, rýsování, pracovní a výtvarné činnosti, v oblasti sebeobsluhy a hygieny, komunikace a řeči. Individuální práci se žákem zaměřujeme zejména na procvičování, upevňování, fixování dané dovednosti, která odpovídá individuálním potřebám žáka. Např. žák nepíše diktáty společně s kolektivem třídy, daný pravopisný jev si procvičí při individuální práci s pedagogem s využitím tzv. doplňovaček. V mateřské škole se jedná např. o nácvik dovedností v oblasti jemné motoriky, žák navléká korále na trn individuálně s pedagogem, ostatní žáci pracují samostatně dle zadaných pokynů, sedí na svých pracovních místech, vybarvují korále na pracovním listě.

Stupeň 2

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka se středně těžkým tělesným postižením s menším dopadem na hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku, oromotoriku, u žáka s těžším stupněm tělesného postižení, který nemá problémy se zvládáním výuky, u žáka se závažnou chorobou ovlivňující jeho možnosti při vzdělávání, který má problémy se zvládáním učiva. Individuální práci se žákem v MŠ, ZŠ a SŠ využíváme při fixování dané dovednosti či učiva nebo pro poskytnutí časové dotace na dokončení daného úkolu. V praxi se jedná zejména o vyučovací předměty: český jazyk, matematiku, pracovní a výtvarnou výchovu, dále sem zahrnujeme přípravu k přijímacím zkouškám na SŠ, procvičování okruhů k maturitním zkouškám apod. Předem si připravíme pro individuální práci se žákem pracovní materiál (dané učivo pro individuální práci) a pracovní místo (klidné, bez rušivých elementů, přátelské). Učivo pro individuální práci se žákem zaměříme dle individuálních, aktuálních potřeb daného žáka, např. pracovní list určený k procvičování pravopisných jevů – vyjmenovaná slova, doplňovačka; pracovní list pro převody jednotek. Tento prostor lze využít i pro výrobu pomůcek, tzv. přehledů učiva, na které se aktivně podílí sám žák (žák si aktivně procvičí danou látku a vyrobí si přehled učiva, který mu poskytne strukturovanou informaci).

Stupeň 3

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka se středně těžkým tělesným postižením s dopadem na hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku, oromotoriku, u žáka s těžkým stupněm tělesného postižení, které je dobře kompenzováno, ale žák má problémy se zvládáním učiva, může jít i o žáka se závažnou chorobou výrazně ovlivňující jeho možnosti při vzdělávání, který má problémy se zvládáním učiva vyplývající z diagnózy (neurologické onemocnění má často dopad na funkce ovlivňující možnosti žáka při vzdělávání – deficity dílčích funkcí, často i podprůměrný intelekt).

Individuální práci se žákem ve výuce může aplikovat pod vedením pedagoga i asistent pedagoga, druhý pedagog. V průběhu dne v MŠ a v rozvrhu vyučovacích hodin na ZŠ, SŠ by měla být individuální práce se žákem vyvážená, žák by neměl být přetěžován, individuální výuka se střídá s jinými činnostmi – relaxace, odpočinek, hra, skupinová práce apod. Individuální práci se žákem zaměřujeme na procvičování a posilování dovedností v oblasti jemné motoriky, grafomotoriky, vizuomotoriky, psaní, rýsování, techniky stříhání, techniky lepení, počítačové techniky, přípravu na pololetní práci, přijímací řízení na SŠ, závěrečné zkoušky atd.).

Stupeň 4

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka s těžkým tělesným postižením s masivním dopadem na hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku, oromotoriku, který je částečně kompenzován. Žák má problémy se zvládáním výuky, co se týče obsahu učiva, může jít i o žáka se závažnou chorobou výrazně ovlivňující jeho možnosti při vzdělávání (žák s farmakorezistentní epilepsií s omezenou docházkou do školy, omezená docházka do školy z důvodu léčby závažného onemocnění – např. onkologická léčba, velmi časté absence), který má výrazné problémy se zvládáním učiva vyplývající z diagnózy.

Obsah učiva může být dle individuálních potřeb žáka redukován, modifikován a upraven v závislosti na možnostech žáka (uvedeno v IVP). Např. v MŠ žák neprovádí dané grafomotorické cviky na klasické formáty pracovních listů, ale připravujeme pracovní listy na zvětšený formát, grafomotorické cviky provádíme se žákem individuálně, pravidelně, v krátkých časových intervalech, využíváme aktivních metod pro rozvoj grafomotorických dovedností – psaní ve vzduchu, hra na tělo, zpěv, rytmizace, metodu vedení ruky, metodu Heyerovské, metodu dobrého startu atd. Na ZŠ a SŠ je učivo psaní, které žákovi činí výrazné potíže, redukováno v oblasti psaní diktátu – volíme tzv. techniku doplňování pravopisných jevů, v oblasti slohových prací, přepisů a opisů – předkládáme žákovi učivo v tištěné podobě se základními, stěžejními informacemi; v oblasti matematiky žák nerýsuje, matematické operace dostává v tištěné podobě z důvodu potíží při psaní.

Stupeň 5

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka s nejtěžším stupněm tělesného postižení (často progresivním) s dopadem na motoriku horních i dolních končetin, oromotoriku, vizuomotoriku, u žáka s těžkým tělesným postižením kombinovaným s dalším postižením, žáka se vzácným onemocněním s mimořádně závažnými dopady na vzdělávací potřeby a možnosti, po omezenou dobu může jít i o žáka se závažnou chorobou výrazně ovlivňující jeho možnosti při vzdělávání (např. závažné onkologické onemocnění v léčbě se zákazem docházet do školy apod.).

V MŠ, ZŠ a SŠ při individuální práci se žákem využíváme technické, kompenzační a speciální pomůcky pro dané oblasti vzdělávání (např. v oblasti psaní – speciálně upravené pracovní listy a písanky, psaní s psacími pomůckami se širokou stopou, těžítka, násadky, držák úchopu, psaní na PC atd.). V klasifikaci jsou zohledněny důsledky postižení. Ve výuce střídáme úseky individuální práce, skupinové práce, relaxaci, odpočinek atd.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. HÁJKOVÁ, V.; STRNADOVÁ, I. Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada, 2010. 224 s.
ISBN 978-80-247-3070-7.

2. OPATŘILOVÁ, D. Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 146 s. ISBN 978-80-210-3819-6.

3. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2006. 48 s. ISBN 80-87000-00-5.

4. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2007. 126 s. ISBN 80-87000-02-1.

5. VALIŠOVÁ, A.; KASÍLKOVÁ, H. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2011. 456 s.
ISBN 978-80-247-3357-9.

6. VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. Brno: Paido, 1999. 144 s. ISBN 80-85931-69-9.