Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka jsou patrné snížené percepční schopnosti.
• Pozornost žáka je snadno odklonitelná.
• Žák má problémy s osvojováním učiva.
• Žák má poruchy v oblasti krátkodobé a pracovní paměti.

Popis opatření

V čem spočívá

Aby byl učitel včas informován, zda žáci učivo dostatečně pochopili, je nutné výuku prokládat průběžnou zpětnou vazbou, která monitoruje míru osvojení poznatků jednotlivými žáky. Úroveň vědomostí a dovedností žáků není přímo úměrná množství odpřednášené látky, vypracovaných úkolů či spočítaných příkladů. Obecně platné pravidlo říká, že procvičovat učivo má smysl pouze tehdy, pokud mu žáci rozumějí.

Čemu pomáhá

• Učitel získává informace o průběhu osvojování učiva jednotlivým žákem.
• V případě potřeby preventivně odstraňuje fixaci případných chyb a nesprávných interpretací žáka.
• Zajišťuje pozitivní stimulaci a motivaci konkrétního žáka.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Při pravidelné kontrole pochopení osvojovaného učiva s využitím zpětné vazby se jedná o dělení učiva na krátké celky s průběžnou kontrolou pochopení učiva, využívání různých technik kontroly pochopení učiva a využívání kriteriálního hodnocení, sebehodnocení žáka atd. U starších žáků (2. stupeň ZŠ, střední škola) je též možné využívat individuální konzultace žáka s jednotlivými vyučujícími (je třeba předem stanovit časové ohraničení). Na zjištěné nedostatky je možné se zaměřit při individuálně vedeném doučování.

Na co klást důraz

• Respektujeme osobnostní specifika žáka (percepčně-motorické poruchy, emocionální labilita, impulzivita, poruchy chování, narušená paměť, zvýšená unavitelnost, přiměřené tempo, výkonnostní výkyvy apod.) i stupeň zdravotního znevýhodnění či postižení.
• Ověřujeme, zda žák rozumí výkladu učitele a má osvojený dostatečný pojmový aparát (malá odborná slovní zásoba).
• Sledujeme, zda je žák schopen aplikovat získané vědomosti v praxi.

Ilustrační příklad

Adam – chlapec s DMO, diparetická forma, využívající mechanický vozík, měl v 1. a 2. ročníku ZŠ asistenta pedagoga po celou dobu výuky. V souvislosti s osamostatňováním chlapce byla pedagogická asistence snížena na polovinu (využívána především při motorických a grafomotorických činnostech). V souvislosti s tímto došlo v českém jazyce k výraznému zhoršení prospěchu. Ve 2. pololetí 3. ročníku bylo ze strany SPC doporučeno navýšení vyučovací doby v českém jazyce o 1 hodinu týdně. V této době je žákovi věnována ze strany třídní učitelky individuální péče zaměřená na procvičování osvojované učební látky a kontrolu osvojení naučeného. To umožnilo třídní učitelce získat informaci o tom, co bylo důvodem chlapcova zhoršení – zahlcení velkým množstvím informací, potřeba pomalejšího tempa práce vedoucí u chlapce k výrazné psychické tenzi. Tato zpětná vazba vedla k pozitivní reflexi třídní učitelky, která upravila předávání nových poznatků a informací žákovi na optimální míru.

Cílové skupiny

MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, SŠ.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Aplikace opatření je v kompetenci každého pedagoga. Při seznamování s novým učivem je třeba vycházet z těchto zásad:

• Delší a složitější celky dělit na kratší a jednodušší, které jsou procvičovány a hodnoceny zvlášť. Nezahlcovat žáky velkým množstvím informací.
• Postupovat vždy od jednoduchého ke složitému, navazovat na již osvojené a upevněné vědomosti.
• Respektovat individuální tempo práce, zajistit k pochopení učiva dostatečný časový prostor.
• Zohledňovat aktuální stav pozornosti, v případě potřeby zařadit relaxační chvilku (změna činnosti).
• Navyšovat u žáků dle individuálních potřeb časový limit potřebný při kontrole osvojovaného učiva.
• Pokud to lze, nepředkládat žákům „hotové“ poznatky, ale pomocí pozorování, srovnávání a s využitím vlastních zkušeností je vést k samostatnému uvažování a vyjadřování.
• Zapojovat do výuky co nejvíce smyslů. V maximální možné míře využívat názorné pomůcky a manipulaci s nimi.
• Upozorňovat na konkrétní využití osvojovaných vědomostí a dovedností v reálném životě. Propojovat učivo s reálnými životními situacemi. Využívat mezipředmětové vazby.
• Pozitivním přístupem podporovat sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti. Využívat individualizovaný motivační systém vycházející ze specifických zájmů žáka.
• Vést žáky k sebehodnocení a schopnosti reálného zhodnocení vlastních schopností ve srovnání s ostatními spolužáky.
• Vytvářet návyky pro samostatné učení.
• Kromě klasických forem hodnocení (klasifikace a slovní hodnocení) využívat k hodnocení žákova výkonu tzv. kriteriálního hodnocení. To využívá klasickou známkovací škálu, ale zároveň nahlíží na žákův výkon komplexně – s pomocí předem stanovených kritérií.

Stupeň 2

Toto opatření je realizováno pedagogem na základě speciálních vzdělávacích potřeb žáka s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním s vyšším důrazem na individualizaci dle doporučení ŠPZ.

Stupeň 3

Toto opatření se aplikuje dle individuálních potřeb žáka s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním na základě doporučení ŠPZ. Vhodné je využití asistenta pedagoga v některých vyučovacích hodinách. Je možné navyšovat časovou dotaci pro kontrolu osvojeného učiva až o 50 %.

Stupeň 4

Výuku je možné vizualizovat a strukturovat dle potřeb žáka s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním. Vhodné je využití asistenta pedagoga ve většině vyučovacích hodin. Je možné navyšovat časovou dotaci pro kontrolu osvojeného učiva až o 70 %.

Stupeň 5

Výuku je třeba strukturovat a vizualizovat dle potřeb žáka s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním. Vhodné je využití asistenta pedagoga po celou dobu výuky. Je možné navyšovat časovou dotaci pro kontrolu osvojeného učiva až o 100 %.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ROSECKÁ, Z. a kol. Malá didaktika činnostního učení. Brno: Tvořivá škola, 2007.

ISBN 80-903397-3-5.

2. KOLÁŘ, Z.; ŠIKULOVÁ, R. Hodnocení žáků. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2834-6.

3. ČADOVÁ, E. a kol. Metodika práce se žákem s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. ISBN 978-80-244-3308-0.

4. ČADOVÁ, E. a kol. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s tělesným postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. ISBN 978-80-244-3378-3.