STRATEGICKÉ DOKUMENTY V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S SVP
Ve vztahu ke vzdělávání žáků se zdravotním postižením byla klíčová ratifikace Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v roce 2009. Tato úmluva v oblasti vzdělávání zavazuje Českou republiku k zajištění inkluzivního vzdělávání na všech úrovních vzdělávací soustavy. V kontextu vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním byl zásadním milníkem rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice z roku 2007. MŠMT v reakci na závazky vyplývající z implementace úmluvy a rozsudku připravilo Národní akční plán inkluzivního vzdělávání (NAPIV). Při formulaci základních principů a priorit vycházelo také z Bílé knihy, ve které je uveden požadavek na zajištění podpory vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách hlavního vzdělávacího proudu.
NAPIV byl prvním českým rámcovým dokumentem zaměřeným na zajištění rovného přístupu všech osob ke vzdělávání. Jeho hlavním cílem bylo zvýšení míry inkluzivního pojetí vzdělávání v českém vzdělávacím systému. Implementace NAPIV byla rozdělena do dvou fází – přípravné v letech 2010 až 2013 a následné realizační. Cílem přípravné fáze bylo vytvořit na základě široké odborné diskuse konkrétní návrhy strategií a opatření směřujících k podpoře inkluzivního vzdělávání na všech stupních vzdělávací soustavy. Opatření směřovala mimo jiné do oblasti vzdělávání pedagogů, financování podpory vzdělávání žáků s SVP a poradenských služeb ve školství. Cílem druhé fáze bylo připravená a schválená opatření realizovat. NAPIV postihl stejný osud jako řadu dalších strategických dokumentů. Přestože jeho realizace byla formálně schválena Vládou ČR, k jeho faktickému naplňování nedošlo (Felcmanová, 2010).
Skutečnost, že Česká republika ratifikovala Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, se promítla i do formulace opatření v Národním plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 až 2014. Národní plán zdůrazňuje právo každého dítěte na vzdělávání ve škole hlavního vzdělávacího proudu v místě, kde žije. Naplnění práva na vzdělávání v místě bydliště žáka musí být vždy doprovázeno i vytvořením adekvátních podmínek, které naplní jeho speciální vzdělávací potřeby.
Jedním z úkolů, které byly tímto národním plánem MŠMT uloženy, je zavedení nového způsobu poskytování podpory žákům se zdravotním postižením v závislosti na hloubce a závažnosti postižení a jeho dopadů na vzdělávání. Jeho realizace vyústila v návrh nové kategorizace žáků s SVP a vznik „Katalogu podpůrných opatření“.