Rámcové vzdělávací programy (dále i jen RVP) jsou koncipovány tak, aby podle nich mohly být zpracovány školní vzdělávací programy respektující a odrážející v kontextu nastavených vzdělávacích výstupů a cílů reálné podmínky každé školy (skladba a počet žáků, regionální podmínky, profilace školy apod.). Podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základních školách jsou rámcově popsány v kapitole 8.

Povinností každé školy je zpracovat v rámci vlastního školního vzdělávacího programu (dále i jen ŠVP) kapitolu popisující nastavení podmínek a způsob realizace vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

ŠVP škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením rovněž vycházejí z příslušných RVP, mají však do učebních plánů zařazeny předměty speciálněpedagogické péče a preferují ty oblasti vzdělávání, které jsou pro reedukaci a kompenzaci daného postižení zásadní. Obecně lze však říci, že očekávané výstupy, tak jak jsou popsány v RVP pro základní vzdělávání, jsou u škol tzv. speciálních a škol hlavního vzdělávacího proudu srovnatelné.

U vzdělávacích programů základních škol pro žáky s mentální retardací je však adekvátně odlišná úroveň očekávaných školních výstupů. Pro žáky se středně těžkým, těžkým a hlubokým mentálním postižením nabízí české školství samostatný vzdělávací program – RVP pro obor vzdělání Základní škola speciální (RVP ZŠS). Dle tohoto programu lze dosáhnout výstupu vzdělání: základy vzdělání.

Pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením byla zvolena varianta vzdělávání podle přílohy RVP ZV upravující vzdělávání těchto žáků (RVP ZV – LMP). Ta se od základní části RVP liší nejenom ve snížené náročnosti očekávaných výstupů, v zaměření na jejich praktické využití, ale odráží se i v jiné skladbě učebního plánu (způsobené hlavně preferencí předmětů z oblasti Člověk a svět práce). V době, kdy je tento Katalog připravován do tisku, není osud této přílohy vůbec jasný. MŠMT zcela vážně uvažuje o jejím zrušení. Bohužel bez jasného stanoviska, čím bude příloha nahrazena. Odlišná skladba učebního plánu je pak hlavním problémem při vzdělávání žáků s LMP formou individuální integrace. Podrobněji je tato situace popsána v kapitole 6 této publikace.

Kratochvílová (2013) na základě analýzy kurikulárních a legislativních dokumentů konstatuje nepřesnost a nejednoznačnost v používané terminologii a také nepřehlednost ve stanovení podmínek vzdělávání žáků s SVP v RVP ZV. V rámci analýzy vzorku ŠVP konkrétních škol pak zjistila velké rozdíly ve zpracování části ŠVP věnované zabezpečení podmínek vzdělávání žáků s SVP i míře konkretizace popisu péče o tyto žáky. Na základě výsledků analýzy doporučuje v RVP ZV poskytnout školám srozumitelnou a jednoznačnou strukturu požadavků na podmínky inkluzivních škol.