Projevy na straně žáka, na které uvedená forma
personálního/organizačního zabezpečení reaguje

• Žák není schopen plnit školní výstupy tak, jak jsou nastaveny ve školním vzdělávacím programu (ŠVP).

Popis opatření

V čem spočívá

Vyhláška č. 73/2005 Sb. v § 6 popisuje, komu je určen, z čeho vychází a co obsahuje individuální vzdělávací plán. IVP je zpracováván především (znamená to, že nemusí být vypracován bezpodmínečně vždy) pro žáka individuálně integrovaného, pro žáka s hlubokým mentálním postižením (předpokládá se, že tento žák je vzděláván odlišným způsobem – např. v domácím prostředí), případně pro žáka ve skupinové integraci či ve speciální škole.

Vyhláška uvádí, že IVP vychází ze ŠVP příslušné školy, což v některých výkladech předjímá, že pro jednoho žáka s lehkým mentálním postižením individuálně integrovaného v běžné základní škole a vzdělávaného podle přílohy B (RVP ZV – příloha B pro žáky s LMP) musí být vypracován celý ŠVP podle této přílohy. To je však nejen nelogické, ale i kontraproduktivní (žák často potřebuje zpracovat i IVP modifikující tento ŠVP).

MŠMT ČR vydalo metodický pokyn č. j. 8912/2010-22, který mimo jiné říká, že „v případě individuální integrace žáka se zdravotním postižením škola nemusí zpracovávat samostatný školní vzdělávací program“.

Stejně diskutabilní je, zda musí být zpracován IVP pro každé dítě s odkladem školní docházky. Zde je potřeba uvážit, zda je vytvoření IVP efektivní, nebo zda odklad byl doporučen např. z důvodu prosté fyzické nevyzrálosti dítěte.

Čemu pomáhá

• Nastavení optimálních vzdělávacích cílů žáka a jejich konkretizaci tam, kde žák není schopen (není to účelné) plnit úkoly stanovené v ŠVP daného ročníku školy.

Aplikace a specifikace podmínek

O zpracování IVP žádá zákonný zástupce žáka (zletilý žák), doloží doporučující vyjádření ŠPZ a ředitel školy rozhodne, zda vypracování IVP schválí, nebo zamítne. Pokud jsou totiž podpůrná opatření, která IVP doporučuje, součástí ŠVP dané školy, je zpracování IVP nadbytečné.

IVP se vypracovává dle vyhlášky „zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději však měsíc po nástupu žáka do školy“. To může být někdy problematické, např. při nástupu dítěte do MŠ. Dítěti musíme umožnit adaptaci v novém prostředí v čase přirozeném předškolnímu věku a mnohdy není vhodné v této době provádět diagnostiku, na jejímž základě je IVP zpracován. Proto nastavíme IVP v oblastech, pro které máme k dispozici relevantní informace (např. závěry z lékařského vyšetření opravňující k zařazení dítěte do skupiny žáků s SVP, jmenovité určení pedagogického pracovníka ŠPZ apod.), a IVP pak doplňujeme aktuálně s prováděnou diagnostikou vzdělávacích podmínek a potřeb.

IVP vypracovávají za svou oblast (svůj předmět) všichni vyučující žáka. IVP nezpracovává ani výchovný poradce, ani pracovník ŠPZ (třídní učitel jej vypracovává pouze v tom případě, pokud je vyučujícím žáka ve všech předmětech). Role třídního učitele, výchovného poradce spočívá v koordinaci prací na vytvoření IVP (jeho hodnocení). Role poradenského pracovníka ŠPZ spočívá v kontrole, zda IVP obsahuje všechna doporučení. V žádném případě nemůže ŠPZ učiteli nařizovat formální podobu IVP. Ta musí vyhovovat hlavně pedagogovi, který s IVP pracuje.

IVP není mrtvým materiálem uzamčeným v zásuvce stolu učitele nebo v dokumentaci výchovného poradce. Je to pomůcka učitele, s níž plánuje, realizuje a vyhodnocuje vzdělávací plán žáka. I proto může být v průběhu celého školního roku upravován, doplňován, obohacován či redukován.

IVP musí obsahovat všechna ustanovení daná § 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb. Pokud však nejsou některé body (součásti) IVP relevantní vzdělávací situaci žáka, v odrážce příslušící tomuto bodu to uvedeme. (Např. pod písm. c) je uvedena potřeba dalšího pedagogického pracovníka. Pokud žák nemá AP, vyplníme: není.)

Za vypracování IVP zodpovídá ředitel školy, všechny osoby zainteresované na jeho tvorbě a realizaci (včetně zákonného zástupce) potvrdí jeho platnost podpisem. IVP je závazným dokumentem pro vzdělávání žáka s SVP. Povinností školy při zpracování a realizaci IVP je také jeho pravidelné a průběžné vyhodnocování. Ve spolupráci s ŠPZ se IVP vyhodnocuje dvakrát ročně.

Příklad IVP není v tomto textu uveden záměrně. Obsah IVP je dán platnou legislativou, forma však vychází ze zvyklostí konkrétní školy.

Na co klást důraz

• Stručnost, praktičnost, přehlednost, využitelnost.

Rizika

• Formálnost.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Není nutno zpracovávat.

Stupně 2–5

Zpracováváme v MŠ, na 1. stupni ZŠ, 2. stupni ZŠ, SŠ. Podkladem je žádost zákonného zástupce, doporučení ŠPZ, rozhodnutí ředitele školy. Ve ٢. stupni podpory zpravidla využíváme IVP v neúplné formě, od ٣. stupně je IVP nastaven ve všech bodech a v plném obsahu.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. Metodický pokyn MŠMT ČR č. j. 8912/2010-22: ŠVP a integrace žáků se zdravotním postižením v běžných základních školách. Dostupné na: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/VN_integracezakuseZP.pdf.

2. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění.

3. VALENTA, M. a kol. Školská integrace žáků se zdravotním postižením. Ústí nad Labem: EdA, o. s., 2012. ISBN 978-80-904927-7-6.