Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má problémy, které vyžadují komplexní řešení za přítomnosti zákonných zástupců, školy, ŠPP a/nebo ŠPZ, zdravotníků, případně sociálních pracovníků (závažné problémy, které mají dopad na funkční schopnosti žáka a znemožňují mu úspěšně zvládat sociální, organizační stránku vzdělávacího procesu a výuku jako takovou).
• Žák je ovlivněný nepříznivým vývojem, který doprovází nežádoucí projevy bránící vzdělávacím a výchovným intervencím (vysoká absence; nevhodné chování ve škole i mimo ni; zanedbávání sociálních a hygienických návyků; nezájem rodičů o rozvoj dítěte; omezování řádného vývoje dětí ze strany rodičů).
• Žák, který nedosahuje výkonu adekvátního jeho rozumové úrovni, doprovází jej neléčené zdravotní obtíže, traumata vedoucí k emoční labilitě a poruchám chování.

Popis opatření

V čem spočívá

Případová konference je jednou z možností, jak řešit komplexně problémy konkrétního žáka. Ve školním prostředí je možné uspořádat dvě základní varianty případových konferencí:

Jednání všech zainteresovaných stran řešící problémy žáků ohrožených nepříznivými vlivy v oblasti vývoje i výchovy. Případovou konferenci pořádá příslušný kurátor OSPOD, který má rodinu na starosti, s cílem řešit a vyřešit konkrétní situaci ohroženého dítěte a jeho rodiny, a to ve spolupráci s rodiči a jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dalšími přizvanými osobami, zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie, státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče a poskytovatelů sociálních služeb.

Případovou konferenci pořádá škola, která usiluje o týmové řešení problémů týkajících se výchovy a vzdělávání konkrétního žáka za účasti pedagogů školy, rodiny či zákonného zástupce, pracovníků ŠPP a/nebo ŠPZ a dalších přizvaných odborníků, kteří jsou přímo zainteresovaní na řešení problémů žáka, nebo by mohli pomoci problém řešit svou zkušeností a podporou.

Čemu pomáhá

• Získat komplexnější pohled na problémy žáka s možností podpory rodiny při řešení obtížné životní situace za pomoci zainteresovaných odborníků (např. učitel, psycholog, speciální pedagog, psychiatr, behaviorální terapeut, sociální pracovník, osobní asistent, příslušník policie).
• Stanovit konkrétní návrhy pro další postup v intervenci.
• Vytvořit tým zainteresovaných odborníků, který zajistí vzájemné doplňování a soulad přijatých opatření.
• Získat různé pohledy na řešení problémů.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

V případě, že se jedná o porušování zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v aktuálně platném znění, svolává případovou konferenci kurátor OSPOD. V tomto případě se řeší nejčastěji tyto okruhy problémů:

– Chování dítěte ve škole (případně mimo ni).

– Povinná školní docházka – absence dítěte.

– Spolupráce školy se zákonným zástupcem – zájem zákonného zástupce o vzdělání dětí.

– Školní projevy sociálně tíživé situace daného jedince (hygienické a sociální návyky).

– Informovanými zástupci školy je její vedení, které přizve zpravidla pracovníky ŠPP – sociální pedagog, speciální pedagog a školní psycholog (případně třídní učitel), pokud si organizující kurátor přímo nevyžádá jiného zástupce.

Pokud jde o závažné problémy žáka, které škola již není schopna řešit sama (např. závažné problémy v chování – agrese, autoagrese; časté absence z důvodu zátěže se somatickým doprovodem, šikana), je nutné komplexní řešení se širším týmem odborníků, kteří by měli hledat společné řešení a strategie. Případovou konferenci svolává po dohodě s rodinou a případně dalšími odborníky škola, s nabídkou může přijít také pracovník ŠPZ či rodina. V obou případech se setkají týmy, jež dohodnou společnou strategii, kterou poté uplatňují, vzájemně se informují a případně strategii korigují dle aktuálního vývoje situace.

Na co klást důraz

• Na účast všech zainteresovaných (odborníci i žák nebo jeho zástupci – rodina či zákonný zástupce).
• Na společnou dohodu na dalším postupu, případně zajistit konsenzus všech zúčastněných.

Rizika

• Podcenění důležitosti společně zvolené strategie řešení vycházející ze společného závěru všech odborníků.
• Nereálnost doporučených postupů, nemožnost či omezená možnost realizace navrženého postupu.
• Neochota některého účastníka případové konference podílet se na společné strategii řešení.

Příklad dobré praxe, drobná případová studie

Žák dojíždí do školy z příměstské oblasti. Cesta do školy je pro rodiče velmi náročná – dítě je v dopravních prostředcích neklidné, obtěžuje další spolucestující, odmítá vystoupit na zastávce. Při vstupu do školy křičí, bouchá do rodičů. Po odchodu rodičů ze školy se vždy uklidní. Po vyučování je opět problém s předáním dítěte rodičům a celá situace z rána se opakuje. Rodiče jsou touto situací natolik unavení, že zvažují omezení docházky do školy. Se svým požadavkem osloví pracovníka ŠPZ, který iniciuje setkání pracovníků školy, psychiatra, zástupce neziskové organizace, která poskytuje osobní asistenci. Pozvaní odborníci navrhují řešení problému, který se díky aktivní účasti všech podaří vyřešit.

Škola zajistí úpravu prostředí při předávání dítěte ráno i odpoledne (úprava denního režimu s ohledem na vyšší informovanost dítěte – kdo z pedagogů ho vyzvedne při příchodu, kdy bude dítě odcházet ze školy, kdo ho vyzvedne, motivační pobídky apod.). Psychiatr zváží úpravu medikace. Nezisková organizace poskytne proškoleného osobního asistenta, který bude dítě doprovázet na cestě do školy a ze školy.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Opatření je aplikováno dle potřeby a závažnosti problému ve shodě s popisem v bodě Aplikace opatření. Četnost setkání integračních týmů v rámci případové konference záleží na potřebě vztahující se ke konkrétnímu problému, který je řešen. Za nutností svolat integrační tým by mělo být vždy posouzení situace dítěte a snaha získat informace z různých úhlů pohledu pro další práci, sladit spolupráci v okolí žáka, rozdělit odpovědnost a koordinovat péči, sjednotit postup všech zúčastněných a rychle koordinovat práci se žákem. Aplikuje se, pokud je nutné přijmout zásadní rozhodnutí v životě žáka, např. posuzování návrhu na předběžné opatření, závažnost problémů v chování, a jeho řešení přesahuje možnosti školy (náhlá změna školního prostředí, přechod na jinou školu, přeřazení do jiné třídy, odebrání dítěte z rodiny apod.).

Vzhledem k rozsahu jednání integračních týmů a závěrů, které z jednání případové konference vyplynou, je obtížné dělit podporu do jednotlivých stupňů. V 1. a 2. stupni podpory je menší pravděpodobnost řešení problémů žáka formou svolání integračního týmu. Ve 3., 4. a 5. stupni se dá předpokládat, že řešení závažnějších problémů, které nejsou jen v kompetenci školy, bude vyžadovat častější řešení za podpory více odborníků, kteří mohou vnést nový pohled na situaci a jejichž kompetence přesahují možnosti školství. S vyšším stupněm podpory bude také stoupat četnost setkání.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BECHYŇOVÁ, V. Případová konference. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0181-6.

2. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, aktuálně platné znění.