Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka se projevují závažné problémy v chování, které omezují bezpečnost skupiny žáků, pedagogů i samotného žáka.
• Žák je přímým účastníkem mimořádné situace nebo události ve školním prostředí (např. úraz, náhlá změna zdravotního stavu, požární cvičení), která u něj vyvolá nepřiměřené reakce.

Popis opatření

V čem spočívá

Krizový scénář je zpracováním návrhu, jak reagovat v situaci, která se bezprostředně dotýká žáka a při které se dá očekávat z jeho strany nepřiměřená reakce, jež se projeví obtížně zvladatelným chováním (např. afektivní záchvat, agrese, autoagrese). Krizový scénář je tvořen s vědomím, že dané chování se vyskytuje opakovaně a jsou známy strategie, které ho mohou eliminovat, dá se však předpokládat, že za jistých okolností tyto strategie nejsou dostatečně účinné. Krizový scénář konkrétně popisuje, jak řešit situaci, jak budou v řešení situace postupovat jednotliví pedagogové, jakým způsobem bude zajištěna bezpečnost ostatních žáků. Dále též navrhuje postup úpravy vnějších podmínek. Předpokladem vytvoření krizového scénáře je komplexní školní dokumentace, která objasňuje nepřiměřené reakce, obsahuje záznamy problémového chování, jak a kdy byly konzultovány se ŠPP nebo ŠPZ a také záznamy o dosavadních pokusech jeho řešení. Krizový scénář je vždy konzultován se zákonným zástupcem žáka, případně se žákem samotným, a jeho uplatňování je podmíněno souhlasem ze strany žáka, resp. zákonného zástupce.

Čemu pomáhá

• Vytvořit možný scénář postupu, jak řešit krizovou situaci.
• Eliminovat důsledky nastalého problémového chování ve skupině žáků v krizové situaci.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Krizový scénář aplikujeme neodkladně v situacích, kdy u žáka dojde k problémovému chování, které nelze řešit běžným postupem, nebo tento ustálený postup selže.

Příklad chování, které vyžaduje krizový scénář

Žák se během vyučování dostane do afektu v důsledku změny programu. Křičí, běhá po třídě, shazuje věci ze stolů, povaluje židle, vráží do spolužáků. Toto chování se vyskytuje ve chvíli, kdy žák není předem o změně programu informován, k čemuž občas dochází a tento spouštěč nelze vždy zcela eliminovat. Krizový scénář dává návod, jak v této situaci postupovat:

– Žáka neuklidňovat!

– Jeden pedagog odchází ze třídy s ostatními žáky na místo, které je stanoveno v krizovém scénáři. Tento pedagog současně telefonicky informuje o vzniklé situaci dalšího pedagoga ve škole, který může přijít pomoci situaci řešit.

– Žák v afektu zůstává ve třídě s druhým pedagogem, který se snaží zajistit jeho bezpečnost – klidným slovem se ho snaží ztišit, odklízí věci, které mu mohou způsobit zranění, pokud to situace a fyzická kondice žáka dovolí, snaží se ho uchopit a zabránit mu v destruktivním chování.

– Až se žák uklidní, odvede ho pedagog do jiné místnosti, aby se mohli ostatní žáci vrátit zpět do třídy.

Krizový scénář by měl obsahovat:

• Definované problémové chování.
• Pravděpodobnou lokalizaci výskytu.
• Osoby, které mohou být přítomny.
• To, co pravděpodobně spouští problémové chování.
• Ti, kteří ho spouští.
• Reakce pedagogů ve vztahu ke kolegům.
• Reakce pedagogů ve vztahu k žákovi.
• Reakce pedagogů ve vztahu ke spolužákům žáka.
• Způsob eliminace chování.
• Záznam po zklidnění, formy záznamu, data, záznam analýzy.
• Proaktivní část – následná preventivní opatření, další doporučení.

Na co klást důraz

• Na přesné a včasné sestavení krizového scénáře.
• Na seznámení všech zainteresovaných s krizovým scénářem a následně na jeho přesné dodržení.
• Na souhlas zákonného zástupce nebo žáka s použitím krizového scénáře v konkrétní situaci.

Rizika

• Podcenění důležitosti krizového scénáře v situaci, kdy se chování opakuje, dochází k incidentům, a pedagogové zůstávají přesvědčeni, že situaci zvládnou.
• Neochota pedagogů řešit situaci dle sestaveného krizového scénáře.
• Selhání nedostatečně informovaného pedagoga při rychlém zásahu, který může zabránit nepříjemným následkům – pokud nejsou pedagogové na situaci připraveni, nedokážou většinou zasáhnout rychle a efektivně.
• Nedostatečné personální zabezpečení.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Neaplikujeme.

Stupeň 2

Nepředpokládá vytvoření krizového scénáře, pokud však dojde ke krizové situaci, která bude vyžadovat vytvoření krizového scénáře, je důležité spojit se s pracovníky ŠPZ a posoudit míru speciálněpedagogických potřeb daného žáka a řešit situaci ve shodě s popsanou aplikací PO.

Stupeň 3, 4, 5

Pokud vznikla potřeba vytvořit krizový scénář, je aplikován v konkrétní situaci dle jednotlivých bodů postupu. Obecně platí, že se zvyšující se potřebou využití podpůrných opatření se zvyšuje také možnost využít PO „Krizový scénář“. Důležité je konzultovat postup s konkrétním pracovníkem ŠPZ, který je obeznámen se situací, aby byl krizový scénář účinný a pomohl pedagogickým pracovníkům zvládnout obtížnou situaci.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

١. ČAPEK, R. Třídní klima a školní klima. Praha: Grada Publishing, 2010.

ISBN 978-80-247-2742-4.

2. EMERSON, E. Problémové chování u lidí s mentální retardací. Praha: Portál, 2008.

ISBN 798-80-262-0027-7.

3. JŮN, H. Moc, pomoc a bezmoc. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-590-5.

4. SCHOPLER, E.; MESIBOV, G. B. Autistické chování. Praha: Portál, 1997.

ISBN 80-7178-133-9.