Projevy na straně žáka, na které uvedená forma
personálního/organizačního zabezpečení reaguje

• Žák s SVP absolvuje přijímací zkoušku na střední školu.
• Žák s SVP absolvuje závěrečnou zkoušku na střední škole.
• Žák absolvuje maturitní zkoušku.

Popis opatření

V čem spočívá

Důležitým předělem na vzdělávací dráze každého žáka je podstoupení přijímacích nebo závěrečných zkoušek, neboť jejich výsledek významně ovlivňuje další profesní i životní směřování každého, kdo je podstoupí.

U žáka s SVP je tento fakt o to významnější, že má často v důsledku svého zdravotního či sociálního handicapu zúžený výběr možného předprofesního a profesního směřování. Hlavním úkolem uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek u žáků se zdravotním postižením či znevýhodněním (v případě nedostatečné znalosti vyučujícího jazyka i u žáků se sociálním znevýhodněním – netýká se maturitní zkoušky) je umožnit těmto žákům konat zkoušku takovým způsobem, aby byl minimalizován vliv jejich handicapu na výsledky zkoušky, a zároveň byla v nejvyšší možné míře zachována objektivita a srovnatelnost výsledků zkoušky s výsledky žákovské populace nepostižené (intaktní). 

Pro potřeby tohoto materiálu budeme přesněji specifikovat podmínky:

• přijímacích zkoušek na střední školu;
• závěrečných zkoušek na střední škole;
• maturitní zkoušky.

Čemu pomáhá

• Nastavení rovnoprávných podmínek u zkoušek.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Žák má právo na uzpůsobení zkoušek tak, aby je mohl realizovat obdobným způsobem, jakým dlouhodobě probíhá jeho vzdělávání. Znamená to tedy, že pro zkoušky nevolíme nové postupy, pomůcky, techniky a formy práce. Přítomnost nových, dlouhodobě nepoužívaných a neodzkoušených praktik může paradoxně vést k tomu, že žák u zkoušky selže i přesto, že má odpovídající znalosti a dovednosti. (Příkladem může být situace, kdy ve snaze žákovi ulehčit situaci je ke zkoušce přidělen asistent pedagoga, kterého ale žák běžně k dispozici nemá. Přítomnost cizí osoby může být příčinou nervozity žáka, ztráty jeho pozornosti, která může vést ke zhoršenému výkonu.)

Důležité je zmínit, že úpravy zkoušek se mohou týkat úprav forem práce, prodloužení časového limitu na práci, grafických úprav učebních materiálů, umožnění psaní a čtení odlišným způsobem, využití kompenzačních pomůcek, podpory asistenta pedagoga atd. Nikdy však nemůže být snížena náročnost jejich obsahu. Úprava zkoušek neznamená jejich ulehčení, nebo dokonce prominutí.

Přijímací zkouška

Aktuální praxí je, že přijímací zkoušky, které mohou být součástí přijímacího řízení, organizuje každá střední škola ve své vlastní režii. Víc než kde jinde je právě u této zkoušky velmi důležitá včasná konzultace školského poradenského zařízení (základní školy) s příslušnou školou střední. To vede k seznámení pedagogů střední školy s podmínkami, za kterých se daný žák na základní škole vzdělává, a tím se umožní nastavení odpovídajících podmínek u přijímacích zkoušek.

Velmi vypovídajícím dokumentem, který udělá jasný obrázek nejen o nutných úpravách přijímacích zkoušek, ale i o možnostech dalšího vzdělávání žáka, je individuální vzdělávací plán z posledního ročníku povinné školní docházky, kterou žák absolvoval na základní škole, a především jeho vyhodnocení.

Závěrečná zkouška

Do roku 2014 záleželo skládání státem upravených závěrečných zkoušek na vedení dané střední školy – účast byla dobrovolná (ve školním roce 2012/2013 využilo jednotné zadání závěrečných zkoušek 85,7 % škol s učebními obory kategorie H a 77,2 % škol s obory kategorie E).

Jiná situace platí od roku 2014/2015, odkdy je jednotné zadání závěrečné zkoušky pro jednotlivé učební obory povinné. S nejvyšší pravděpodobností s sebou povinné závěrečné zkoušky ponesou i státem garantované uzpůsobení podmínek pro žáky s SVP.

Maturitní zkouška

Realizace maturitní zkoušky se striktně řídí ustanoveními ve čtvrté části vyhlášky o maturitní zkoušce, která pro žáka s SVP zvolila termín „žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání MZ“. 

Navržení uzpůsobení může provést pouze certifikovaný pracovník ŠPZ (pozor, pro každý druh zdravotního postižení existuje odlišný certifikát). Žák, který je klientem ŠPZ déle než 1 rok (případy, kdy je žák klientem ŠPZ na základě zásadní změny zdravotního stavu dobu kratší – např. po úraze – se řeší individuálně), požádá ŠPZ o vyšetření a zpracování posudku, který pak odevzdá spolu s přihláškou k MZ řediteli školy.

Uzpůsobení se týká zejména:

• úprav prostředí;
• navýšení časového limitu;
• úprav zkušební dokumentace (pracovních listů);
• alternativního způsobu zápisu odpovědí při písemných zkouškách;
• použití kompenzačních pomůcek;
• asistence;
• tlumočení.

Škola je povinna zabezpečit žákovi u maturitní zkoušky takové podmínky, aby byla doporučení ŠPZ respektována. Uzpůsobenou zkušební dokumentaci dodá organizace přímo řízená MŠMT, určená pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT.

Na co klást důraz

• Na navržení takových podpůrných opatření, se kterými je žák z průběhu svého vzdělávání bezpečně seznámen.
• Na ubezpečení, že všechny zainteresované strany (žák, škola, ŠPZ) chápou pod jednotlivými pojmy týkajícími se úprav stejný obsah.
• Upravujeme formu, ne obsah.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Úpravy se týkají nastavení psychohygienického prostředí adekvátního potřebám žáka.

Stupeň 2–5

Konkrétní úpravy doporučuje ŠPZ. U přijímacích zkoušek a závěrečných zkoušek, které nejsou zadávány centrálně spolu se všemi souvisejícími parametry (jako je tomu u MZ), je vhodná včasná konzultace pracovníka ŠPZ s danou střední školou, v případě přijímacích zkoušek efektivní komunikace se základní školou, z které žák přichází.

Uzpůsobení maturitní zkoušky se řídí doporučením certifikovaného pracovníka ŠPZ.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění.

2. http://www.nuv.cz/nzz2/co-prinese-projekt-nzz-2.