Katalog podpůrných opatření

2.4

EMOCIONALITA

  • MUDr. Magdalena Ryšánková
  • MUDr. Robert Kulísek, Ph.D.
  • PaedDr. Věra Čadilová
  • Mgr. Zuzana Žampachová

Žáci s vývojovými a/nebo psychickými poruchami mají v emocionální oblasti závažné deficity, které je limitují v sebepojetí i v úspěšnosti navazování a udržování přiměřených mezilidských vztahů. Někteří z nich obtížně chápou potřeby jiných lidí, míra jejich empatie nebo možnost jejího využití je nízká, u PAS někdy i zcela chybí. Jiní oplývají přemírou empatie, která jim brání v objektivním posuzování emočních situací, které prožívají oni sami nebo které se odehrávají v jejich blízkosti. Z toho důvodu na své okolí působí nevyrovnaně, někdy egocentricky, jindy přehnaně „angažovaně“, jejich výroky vůči ostatním mohou být nevhodné a pro okolí, včetně blízkých členů rodiny, nepochopitelné. Obtížně verbálně vyjadřují své city, nebo naopak stále mluví o svém prožívání v nevhodných situacích.

Žáci mohou být náchylní k sebepodceňování, odsuzování a hledání chyb u vlastní osoby, nebo naopak vystupují jako neomylní a chyby přičítají svému okolí („oni problém nemají, vše zvládají“), ač okolí vidí realitu zcela jinak.

I kontrola vlastních emocí a následného chování u nich bývá problematická, často podléhají nekontrolovatelným záchvatům zlosti či propadají zoufalství a beznaději a bývají náladoví. U řady těchto žáků se současně projevuje nízká frustrační tolerance, jejich reakce na vnější podněty, někdy zdánlivě i zcela nenápadné, bývají bouřlivé a nepřiměřené.

Mnozí z nich trpí strachem nebo úzkostmi, např. strachem ze separace od blízké osoby, trémou až masivními úzkostmi ze zkoušení, z hovoru před ostatními, trvalou úzkostnou pohotovostí (např. z vlastního selhání, ze smrti, nemoci, změny, katastrof), někdy specifickým strachem z běžných situací či objektů (např. z otevřených dveří, sušáků na toaletě, některých zvířat). Jejich prožívání může dospět až k panickým reakcím charakterizovaným nekontrolovaným chováním (např. křik, pláč, útěk, obranný útok, ustrnutí a nereaktivita). U jiných žáků se projevuje střídání nálad, které mohou být provázeny střídavou pasivitou či zvýšenou aktivitou, sebepodceňováním, nebo naopak přeceňováním vlastních schopností, v některých případech může dojít i k deklarování sebevražedných úmyslů.