| ADD |
Syndrom poruchy pozornosti. |
| ADHD |
Syndrom poruchy pozornosti spojený s hyperaktivitou. |
| Afekt |
Přehnaná reakce na nepříznivé vnější podněty provázená bouřlivými motorickými projevy. |
| Afektivní regulace |
Schopnost vědomého ovlivnění emočních prožitků. |
| Autoagresivita |
Agresivita směřující směrem k sobě. |
| Autoevaulace |
Sebehodnocení. |
| Autostimulační činnosti |
Sebepodněcovací, sebedráždivé, sebepovzbuzovací činnosti. |
| Diagnostika |
Poznávací proces zaměřený na získání co nejhlubších a nejkomplexnějších poznatků o diagnostikovaném objektu (osobě); výsledkem diagnostiky je diagnóza. |
| Diferenciace |
Nedílnou součástí pojetí školního vzdělávání je diferenciace žáků, tedy jejich seskupování podle různých proměnných kritérií, a tím vytváření podmínek pro úspěšné učení každého jedince. Zvláště důležitá je diferenciace vnitřní, tedy diferenciace žáků ve třídě. Ta respektuje rozmanitost osobnosti, individualitu, kapacitu i momentální výkonnost žáka. V rukou učitele je nástrojem k odhalování a uplatňování rozdílných vzdělávacích přístupů a metodických postupů, vytváření speciálních úkolů zaměřených na individuální schopnosti a zájmy žáka. |
| Emoční inteligence |
Schopnost rozpoznat a zvládat své emoce a umění vcítit se do emocí ostatních jedinců (empatie) a na základě těchto dovedností rozvíjet schopnost sebemotivace k jakékoli činnosti a uspokojivě zvládat mezilidské vztahy. |
| Etnolekt |
Neustálená forma nemateřského jazyka, např. specifická romská podoba mluvené češtiny, slovenštiny a dalších jazyků. |
| Exekutivní funkce |
Schopnost a dovednost plánovat, rozhodovat se a realizovat cílevědomé postupy a výkony, řešit problémy, tvořit analogie. |
| Expresivní metody |
Múzické, umělecké terapie v širším konceptu, které jsou postaveny na expresi (výrazu) a využívají různé druhy umění k terapeutickým (reedukačním, resocializačním…) či edukativním a výchovným cílům. |
| Externalizovaný |
Navenek projevovaný. |
| Frustrační tolerance |
Míra velké či malé snášenlivosti a odolnosti vůči stresům, zátěžím, neúspěchům. |
| Grafomotorika |
Druh jemné motoriky, specifická pohybová aktivita při grafických projevech, např. při kreslení, psaní a rýsování. |
| Hendikep (Handicap) |
Nevýhoda (znevýhodnění) jako důsledek zdravotního postižení omezuje člověka v běžných životních úkonech, snižuje jeho výkonnost, dosahování vzdělávacích i společenských cílů, narušuje sociální vztahy a kvalitu života. |
| Heterogenní skupina |
Skupina s odlišným, nestejnorodým složením. |
| Homogenní skupina |
Skupina vnitřně stejnorodá podle daného kritéria (např.: genderově homogenní – složená pouze z dívek/chlapců). |
| Inkluze |
Nikdy nekončící proces, ve kterém se lidé s postižením mohou v plné míře zúčastňovat všech aktivit společnosti stejně jako lidé bez postižení. Inkluze znamená nejen formální zahrnutí do skupiny vrstevníků, ale také přijetí ze strany ostatních členů skupiny. |
| Individuální nácvik |
Nácvik nových dovedností v individuálním vztahu dospělého s dítětem. |
| Integrace (pedagogická) |
Dynamický, postupně se rozvíjející pedagogický jev, ve kterém dochází k partnerskému soužití postižených a intaktních na úrovni vzájemně vyvážené adaptace během jejich výchovy a vzdělávání a při jejich aktivním podílu na řešení výchovně-vzdělávacích situací. |
| Interkulturní |
Podporující vzájemné vztahy mezi majoritní společenskou skupinou a menšinovými skupinami. |
| Intervence |
S termínem „intervence“ se můžeme setkat v různých kontextech, nejčastěji je spojováno s psychologickými a psychoterapeutickými souvislostmi. Slovo samotné pochází z latinského slovesa intervenire, které znamená zasahovat, vstupovat do něčeho. Volně se dá přeložit jako vnější zásah do nějakého procesu za účelem jej ovlivnit, změnit. |
| Kognitivní dovednosti |
Poznávací funkce (vnímání, představování, fantazie, myšlení, usuzování, inteligence, pozornosti a paměti). |
| Kompenzace |
Speciálně pedagogická metoda využívající náhradní funkce za funkci poškozenou. Pro osoby se zrakovým postižením mají kompenzační funkci např. sluch, hmat aj. |
| Kooperace |
Pozitivní vzájemná závislost – jedinec uspěje tehdy, když i druzí uspějí, a naopak (jde o protipól soutěžení). Pozitivní vzájemná vazba vyúsťuje v podporující interakci, která povzbuzuje a usnadňuje, posiluje úsilí se učit. |
| Lateralita |
Přednostní používání jednoho z párových orgánů; typy laterality: leváctví, praváctví, ambidextrie (nevyhraněná lateralita). |
| Lateralita překřížená |
Překřížená lateralita se vyznačuje stranovou asymetrií jednoho párového orgánu od druhého. Například může být člověk pravooký, avšak dominantní má levou ruku, nebo dominantní na levé ucho a přitom pravooký (Sovák, 1960, s. 26). |
| Motorika |
Hybnost, soubor pohybových činností řízených nervovou soustavou a uskutečňovaných kosterním svalstvem. Hrubá motorika (zajišťována velkými svaly – např. chůze). Jemná motorika (zajišťována činností drobných svalů), např. grafomotorika (pohybová aktivita při psaní a kreslení), mimika (pohyby obličeje). |
| Multisenzoriální (přístup) |
Využití více smyslů (např. při učení jazyků). |
| Neverbální komunikace |
Souhrn mimoslovních sdělení, která vyjadřujeme beze slov či spolu se slovy jako doprovod slovní komunikace. |
| Percepce |
Vnímání; proces získávání a zpracování podnětů, informací, které neustále přicházejí jak z okolního světa, tak z vnitřního světa daného člověka. |
| Pojmový slovník |
Slovník, který si buduje dítě k jednotlivým oblastem (zvířata, jídlo, rodina…). |
| Procesuální schéma |
Vizualizovaný postup činnosti, který je rozfázován na jednotlivé kroky, podle nichž dítě více či méně samostatně tuto činnost provádí. |
| Psychomotorika |
Pohybové aktivity člověka, které jsou projevem jeho psychických funkcí a psychického stavu. |
| Rovný přístup |
Přiznání práva na vzdělávání každému dítěti bez ohledu na jeho zdravotní postižení. Rovnost vzdělávacích příležitostí je zakotvena v Listině základních práv a svoboda je součástí české legislativy. |
| Sebepojetí |
Postoj jedince k sobě samému; jako každý postoj má tři složky: sebepoznání, sebehodnocení (složka kognitivní), sebepřijetí, sebeúcta (složka emocionální) a úsilí po seberealizaci (složka konativní). |
| Seberegulace |
Plánovaná změna chování jedince, ke které sám dospěje porovnáním svého chování a normy. |
| Senzomotorické schopnosti |
Soubor schopností pro činnosti, které jsou náročné na spojení smyslového vnímání a pohybů. |
| Sociálně patologický jev |
Jev ve společnosti, které je považován za nezdravý, nenormální a obecně nežádoucí, nebezpečný, například šikana, xenofobie, rasová nesnášenlivost apod. |
| Strukturovaná úloha |
Úloha, úkol s jasnou vizuální strukturou, která napomáhá dítěti se v zadaném úkolu orientovat, usnadňuje odpověď na otázku, jak mám splnit tento úkol (systém plnění úkolu zleva doprava, přesné množství zadávaného úkolu, jasný signál o dokončení úkolu apod.). |
| Syndrom CAN |
Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. |
| Vývojová dysfázie |
Centrální porucha řeči (receptivní neboli senzorická – porucha vnímání, paměti a porozumění řeči; expresivní nebo motorická – porucha schopnosti vyjadřovat se). |