Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka se projevuje výrazné kolísání koncentrace pozornosti.
• Žák trpí poruchami nálady.
• Žák je unavený, nesoustředěný, jeví známky přetížení.

Popis opatření

V čem spočívá

Žáci mají v případě potřeby možnost odejít si na klidné místo, kde si mohou odpočinout a zklidnit se. Místo může být součástí třídy, např. prostor oddělený nábytkem, anebo samostatná místnost, kde se žák může pod dohledem pedagoga (asistenta pedagoga či pracovníka ŠPP) odreagovat a zklidnit.

Čemu pomáhá

• Předcházet afektivním stavům žáků.
• Posiluje koncentraci pozornosti.
• Předcházet konfliktům v kolektivu.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Místo k relaxaci ve třídě – ve třídě zařídíme žákům místo, kde mohou mít soukromí a kde si mohou v případě potřeby odpočinout. Místo je ideálně v zadní části třídy, oddělené od zbytku místnosti (např. nábytkem). Žák si po domluvě s učitelem může na toto místo odejít i během vyučování (s učitelem mohou mít domluvený neverbální signál značící potřebu relaxace). Žák je však stále v místnosti pod dohledem učitele.

Místo k relaxaci mimo třídu – samostatná místnost, kam si může jít žák odpočinout. V této místnosti je však pod dohledem dospělého (např. ve školním poradenském pracovišti). Po zklidnění/relaxaci se vrací zpět do výuky. Návštěva tohoto místa může být spojena s rozhovorem poradenského pracovníka s žákem. Dohled nad žákem mimo třídu vykonává asistent pedagoga, poradenský pracovník, popř. učitel, který má v danou chvíli pohotovost – viz též 1.2 Další pracovní místo pro žáka (ve třídě i mimo třídu).

Na co klást důraz

• Nastavit pravidla návštěvy relaxačního místa žáky.
• Zamezit zneužívání možnosti relaxace (snaha vyhnout se výuce, zkoušení apod.).
• Nenechávat žáka zcela bez dozoru (riziko úrazu).

rizika

• Zneužívání možnosti relaxace žáky s cílem vyhnout se výuce.
• Zvolení nevhodného místa (např. příliš rušného).

příklad aplikace

Robert je žák 3. třídy s průměrným prospěchem. Hoch se snadno rozčílí, pokud je unavený, přetížený či pokud nepochopí zadání. Učitel proto přesadil Roberta blízko k sobě, aby byl pozornější k prožívání jeho emocí. Učitel nechal do třídy dopravit starou pohovku, kterou umístil poblíž knihovny. Pohovka nyní slouží k mnoha účelům: žáci si sem chodí číst, relaxují a učitel sem některé žáky v průběhu hodiny posílá, pokud vidí, že jsou přetíženi. S Robertem je učitel domluvený, že žák sám navrhne, kdy si chce v hodině udělat pauzu. Tato domluva se řídí několika jednoduchými pravidly, která zajišťují, že žáci se po třídě nepohybují samovolně a možnosti nezneužívají:

• pokud jsem jen líný, odpočívám na pohovce o přestávce;
• na pohovku chodím při hodině ve výjimečných případech;
• učitele se vždy ptám, zda si v hodině na pohovce můžu odpočinout;
• pokud učitel rozhodne, že není vhodná chvíle jít nyní na pohovku, důvěřuji mu;
• na pohovce nezůstanu celou hodinu a chováme se tiše;
• na pohovce je vždy jen jeden žák.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Vytvoření improvizovaného relaxačního místa v kmenové učebně podle prostorových možností školy.

Stupeň 2

Vytvoření relaxačního místa v kmenové učebně nebo v samostatné místnosti podle prostorových a finančních možností školy.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. JUCOVIČOVÁ, D.; ŽÁČKOVÁ, H. Metody práce s dětmi s LMD (ADHD, ADD) především pro rodiče a vychovatele. Praha: Nakladatelství D + H, 2012.

2. JUCOVIČOVÁ, D.; ŽÁČKOVÁ, H. Relaxace nejen pro děti s ADHD. Praha: Nakladatelství D + H, 2008.

3. RIEFOVÁ, S. Neklidné a nesoustředěné dítě ve škole. Praha: Portál, 2010.

4. NADEAU, M. Relaxační hry s dětmi. Praha: Portál, 2007.