Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má kvůli těžkému zrakovému postižení pomalé tempo práce, tempo se ještě zpo­maluje při používání kompenzačních pomůcek.
• Žák ztrácí motivaci pro práci zrakem.
• Žák trpí astenopickými obtížemi.
• Žák potřebuje provádět speciální cvičení (pleoptická cvičení, práce s pomůckou, cvičení hma­tu apod.).

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření reaguje na aktuální potřeby žáka. Potřebné úpravy dlouhodobějšího charakteru jsou obsaženy v jiných kartách podpůrných opatření.

Časová – pedagog respektuje potřebu delších časových limitů na zrakovou práci u vět­šiny žáků se zrakovými funkcemi v pásmu slabozrakosti, u nevidomých delší časové limity na práci s kompenzačními pomůckami. Toho je možné dosáhnout snížením objemu zadané práce nebo změnou náplně některých vyučovacích hodin, případně využitím času mimo vyučování.

Místní – pedagog zajistí optimální místo pro práci žáka vzhledem k jeho aktuálním potřebám (využití kompenzačních pomůcek – lupy, počítač, Pichtův stroj a další, osvětlení pracovní plochy, využití odborných pracoven školy, využití dalších prostor školy i mimo školu). Vzhledem ke zrakovým funkcím konkrétního žáka má pedagog možnost změny např. v denním rozvrhu hodin (viz příklad).

Čemu pomáhá

• Vytváří podmínky k zapojení žáka do výuky pomocí zraku, a tím cvičí zrakové funkce, zohledňuje omezení práce zrakem.
• Vytváří podmínky k práci s kompenzačními pomůckami.
• Vytváří podmínky k zařazení náprav binokulárního vidění, zejména u dětí předškolního věku.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření je konkretizováno v jednotlivých stupních podpory.

Na co klást důraz

• Pedagog musí znát charakter žákova zdravotního postižení, musí vědět, jak se zraková vada promítá do školního prostředí.
• Při plánování (při přípravě vyučovacích hodin) musí pedagog přemýšlet o tom, jak žáka co nejlépe zapojit, a proto naplánovat případnou úpravu režimu.
• Pedagog musí znát i bezpečnostní rizika vyplývající ze žákovy zrakové vady (omezení TV a fyzické námahy, horší prostorová orientace).
• Pedagog se musí seznámit s kompenzačními pomůckami, které žák používá. Musí umět žákovi poradit, jak s pomůckami pracovat.
• V MŠ je třeba provést úpravu režimu pro zařazení náprav binokulárního vidění.

Ilustrační příklad

Učitel 4. ročníku ZŠ má ve třídě žáka, jehož zrakové funkce jsou výrazně ovlivněny světloplachostí. Třída má 5. vyučovací hodinu v rozvrhu TV a učitel na tento den naplánoval „hry na sněhu“. Protože podle předpovědi počasí očekáváme, že bude svítit slunce, učitel vymění v rozvrhu vyučovací hodiny tak, aby TV proběhla např. druhou vyučovací hodinu, kdy sluneční záření ještě není tak intenzivní a žák se zrakovým postižením se může zúčastnit vyučovací hodiny v plném rozsahu.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Při dobré znalosti žákových schopností, dovedností a zrakových funkcí aplikuje pedagog úpravy režimu výuky aktuálně podle vlastního uvážení a potřeb žáka. Pedagog stále sleduje projevy žáka během vyučování i mimo něj a zjišťuje, zda některé projevy nemohou být způsobeny dosud neobjevenou zrakovou vadou (mnutí očí, stáčení hlavy ke straně, dívání se do země, výrazné přibližování očí k textu, přivírání očí při pohledu do dálky, tzv. „zaostřování“ atd.). Zařazuje do výuky tělovýchovné chvilky, sleduje dodržování pravidel zrakové hygieny u všech žáků a mění režim výuky dle potřeby.

Stupeň 2

V MŠ je třeba u dětí s poruchou binokulárního vidění zařazovat nápravné cviky dopoledne v prů­běhu řízené činnosti. Podle těchto potřeb je nutné upravit režim výuky. Část řízené činnosti věnujeme plnění speciálních úkolů.

V ZŠ učitel aplikuje podpůrné opatření podle vlastního uvážení a aktuálních potřeb žáka. Řídí se především podmínkami ke zrakové práci (světlo, orientace v textu, orientace v prost­ru, možnost detailní práce do blízka – rýsování, čtení map a využívání kompenzačních pomůcek). Raději než názornost pomocí obrázků pedagog zařadí vycházku a seznámení s přírodninami v přirozeném prostředí.

V SŠ nejčastěji aplikujeme delší limity na zrakovou práci snížením objemu zadaného úkolu.

Stupeň 3

V MŠ při okluzní terapii dítěte s poruchou binokulárního vidění je třeba počítat s podstatně sníženými zrakovými funkcemi. Těmto i slabozrakým dětem je třeba optimalizovat podmínky pro zrakovou práci (úprava místa, osvětlení ve škole i na pracovním místě, úprava předloh k práci – omalovánky, obrázky k prohlížení a popisu atd.) a počítat s tím, že vypracování zadaného úkolu trvá déle. Těmto potřebám musíme přizpůsobit výuku (místně i časově).

V ZŠ žákům zadáváme jiné písemné úkoly k procvičování nebo méně úkolů, a tím jim dopřejeme dostatek času na zrakovou práci. Učitel připravuje zvětšené texty, starší žáky vedeme k práci s kompenzačními pomůckami.

V SŠ žáci pracují samostatně s kompenzačními pomůckami, potřebují více času na plnění úkolů. Písemné práce určené k hodnocení a kontrolní práce je nutné těmto žákům rozložit do více časových jednotek. U úkolů určených k procvičování je nutné snížit objem práce. Je nutné upravit režim výuky tak, aby nedocházelo k přílišnému omezování zrakové práce ve prospěch sluchové!!

Stupeň 4

V MŠ pedagog vyčlení prostor, kde děti s těžkým zrakovým postižením v rámci řízených činností cvičí kompenzační smysly – příprava na čtení a psaní Braillovým písmem, cvičení v prostorové orientaci. V tomto stupni podpory dochází k především místním úpravám reži­mu výuky, časově se snažíme dodržovat režim dne, jak je obvyklý v tomto věku. Ně­které děti provádějí cvičení zraku „zraková stimulace“ pro zachování zbytkových zrakových funkcí co nejdelší dobu. I tomuto cvičení je třeba vyčlenit čas a prostor.

V ZŠ záleží na individuálních schopnostech žáka, organizačních schopnostech pedagoga a podmínkách konkrétní školy. Pedagog musí opět sledovat aktuální potřeby žáka a reagovat případnými úpravami režimu výuky. Dlouhodobější úpravy vyplývající ze zrakového postižení jsou obsaženy v podpůrných opatřeních zpracovávajících úpravy pracovního místa, úpravy prostředí, práci s pomůckami apod.

V SŠ se jedná o žáky s těžkým zrakovým postižením, u kterých předpokládáme schopnost pracovat s elektronickými kompenzačními pomůckami. Úprava režimu výuky je pak spojena se zadáváním individuálních úkolů. Vyskytují se i případy, kdy žák chce studovat střední školu, a nemá zvládnuty základní kompenzační postupy (neumí např. Braillovo písmo). Pak je třeba provést zásadní úpravu (viz katalog – oblast 05), upravit režim vý­uky časově a zařadit hodiny k doplnění potřebného. Žák může využívat konzultační hodiny pedagogů, a doplňovat si tak nezvládnuté učivo. Žákovi je v tomto případě také možné nabídnout PO „zácvikové pobyty“ v GOA (Gymnázium a obchodní akademie pro zrakově postižené).

Stupeň 5

V tomto stupni se jedná o žáky s kombinací zdravotního postižení. Zde je možné na přechodnou dobu upravovat organizaci výuky zcela podle potřeb a aktuálních schopností jedinců s postižením. Na doporučení SPC může ředitel školy rozhodnout o uvolnění žáka (studenta) z vyučování některého z předmětů, může dojít k úpravě vyučovací doby, žák může být vyučován doma a docházet do školy na konzultace a přezkoušení. Tyto speciální potřeby však nevyplývají pouze ze zrakové vady, ale i z jiných postižení nebo onemocnění.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: Uni­verzita Palackého v Olomouci, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.

2. FINKOVÁ, D.. LUDÍKOVÁ, L.. RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1857-5.

3. HAMADOVÁ, P.. KVĚTOŇOVÁ, L.. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-159-1.