Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák nevidí na tabuli.
• Žák nevidí na monitor počítače.
• Žák ve své lavici zdánlivě pečlivě pracuje (nesprávně, s chybami vyplývajícími ze ZP).
• Žák pracuje pouze individuálně (i zadávání úkolů vyžaduje individuální), není členem kolektivu třídy.
• Žák potřebuje provádět speciální cvičení (pleoptická cvičení, práce s pomůckou, cvičení hmatu apod.).

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v prostorovém uspořádání třídy v závislosti na realizované činnosti, druhu a stupni zrakového postižení žáků. Pro žáky se většinou nejvíce hodí frontální uspořádání lavic (stolků), protože tak mají přímý pohled na tabuli. Ve třídě s menším počtem žáků je možné využít uspořádání lavic do půlkruhu s tím, že výuka většinou pro­bíhá v lavicích nebo v prostoru uprostřed, mezi lavicemi. V tomto případě rezignujeme na dobrý výhled všech žáků na tabuli. V jiném případě jsou stolky žáků rozmístěny po třídě tak, aby poskytovaly prostředí pro práci skupin. Pro každou skupinu je třeba zajistit dostatek adekvátního prostoru. Žák s těžkým zrakovým postižením mívá v tomto případě problém s orientací, zejména mění-li se často podmínky. Žák by měl mít své stálé pracovní místo jak ve své kmenové třídě, tak v různých pracovnách. Na zvládnutí případné změ­ny potřebuje žák vždy dostatek času. Při využívání různých pracoven v budově školy je nutné, aby byl žák vybaven přenosnou kompenzační pomůckou (viz PO – oblast 04).

Čemu pomáhá

• Vytváří podmínky ke koncentraci žáků na výuku.
• Podporuje aktivitu žáků.
• Vytváří podmínky ke cvičení adaptace na změny podmínek.
• Podporuje výchovu ke spolupráci při plnění zadaného úkolu.
• Vytváří podmínky ke sledování práce žáka učitelem.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Viz rozpis stupňů.

Na co klást důraz

• Výuku prostorově uspořádáme vždy podle druhu realizované činnosti (kmenová třída, odborné pracovny, dílny, cvičná kuchyňka, tělocvična) a následně se zabýváme volbou vhodného místa pro žáky dle jejich individuálních potřeb.
• Pedagog musí znát nutné podmínky pro zrakovou práci žáka a principy bezpečnosti (optimální osvětlení, omezení fyzické námahy, minimalizace rizika úderu do hlavy apod.).

rizika

• Při snaze přizpůsobit se změnám v prostorovém uspořádání se žák soustředí pouze na orientaci ve třídě a nezvládne sledovat obsah výuky, není aktivní.

Ilustrační příklad

Chlapec se souběžným postižením středního stupně (ZP + TP), integrovaně vzdělávaný v 2. roč. běžné ZŠ. Učitelka zařazovala pravidelně jednou týdně tzv. projekty, kdy žáci pracovali ve skupinách. Pro práci skupin měli na tento den uspořádány lavice (stolky) tak, aby 4 skupiny měly dostatek prostoru na práci a nerušily se navzájem. Ostatní dny byly lavice uspořádány frontálním způsobem, kde každý žák měl své místo. Pracovní místo při práci na projektu si žáci určovali sami, v průběhu dne se měnilo. Integrovaný žák se po počáteční nesmělosti dobře začlenil, pracoval se zájmem a dobrými výsledky. Při takto organizované činnosti nebyla někdy dodržena pravidla zrakové hygieny, byl upřednostněn význam sociál­ního začleňování a aktivního učení.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Žáci se zrakovým postižením a oslabením zrakových funkcí v tomto stupni mohou opatření využívat jako ostatní žáci, pouze s dohledem učitele. Pro skupinovou práci, kooperativní učení nebo různé aktivizující metody učení je vhodné upravovat i prostor třídy, aby žáci měli dostatek prostoru při plnění zadaných úkolů (několik stolků dohromady, prostor na podlaze, koberec apod.). Je vhodné, když mají žáci v odborných pracovnách také určeno své pracovní místo (pracovny jazyků, přírodovědných předmětů, dílny). V tělo­cvičně by se měl žák se ZP držet v blízkosti pedagoga.

Stupeň 2

Bez ohledu na věk je možné využít tohoto opatření i u žáků se zrakovým postižením. Doporučujeme pozornější sledování výuky učitelem, aby bylo možné zjistit, zda určitý způsob práce konkrétní žákovské skupině a konkrétnímu žákovi se ZP vyhovuje. V tomto stupni podpory by neměl být problém s adaptací žáka na změny podmínek.

Stupeň 3

Pro všechny věkové skupiny platí, že je možné zařadit změnu v prostorovém uspořádání výuky. Úspěšnost činnosti bude závislá na schopnostech žáka se ZP a schopnostech celého kolektivu třídy a samozřejmě na schopnostech a přípravě učitele. Platí, že žák se ZP by měl dobře vidět osoby, které předvádějí nějakou činnost (učitel, spolužáci), měl by dobře vidět na pomůcky, na tabuli (i interaktivní), pokud se s ní právě pracuje. Žák se ZP je schopen využívat odborné pracovny školy, kde může mít vytvořeno své pracoviště (pracovna IT).

Stupeň 4

Změny v prostorovém uspořádání výuky podle aktuálně probíraného učiva pro žáky se ZP v tomto stupni postižení ve všech věkových kategoriích nedoporučujeme, pokud máme na mysli změny v učebně. Žák se ZP v tomto stupni podpory (nevidomý) by v každém případě měl mít vytvořeno své pracovní místo, ze kterého se dobře orientuje. Ze svého místa by měl dobře slyšet učitele i hovořící žáky. Žák se ZP je i v tomto stupni podpory schopen docházet do odborných pracoven (počítačová pracovna, pracovna přírodních věd, dílny, kuchyňka, tělocvična apod.).

Stupeň 5

Prostorové uspořádání výuky v tomto stupni se řídí individuálními potřebami jednotlivých žáků ve všech věkových skupinách.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: Uni­verzita Palackého v Olomouci, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.

2. FINKOVÁ, D.. LUDÍKOVÁ, L.. RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1857-5.

3. HAMADOVÁ, P.. KVĚTOŇOVÁ, L.. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-159-1.