Katalog podpůrných opatření

4.1.6

Vzdělávání v jiném než školním prostředí (domácí prostředí nebo jiné než školské zařízení)

  • Petra Holá
Oblast podpory:
  • Organizace výuky
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák není schopen běžného vzdělávání z důvodu diagnostikovaného dalšího závažného onemocnění (například onkologického onemocnění) nebo z důvodu kombinace s jiným těžkým zdravotním postižením (například po úrazu, kdy nemůže chodit a je upoután na lůžko).

Popis opatření

Podpůrné opatření spočívá ve vzdělávání v domácím prostředí na přechodnou dobu z důvodu závažného onemocnění (dlouhodobá nemoc, snížená imunita) či zhoršeného aktuálního stavu žáka se zrakovou vadou nebo žáka s vícečetným postižením, z něhož je jedno postižení zrakové. Je aplikováno u žáků, jejichž zdravotní stav krátkodobě či dlouhodobě nedovoluje navštěvovat kmenovou třídu.

V čem spočívá

Podmínky pro povolení, průběh a zrušení individuálního vzdělávání, včetně hodnocení individuálně vzdělávaných žáků, jsou stanoveny v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 41). Ředitel školy stanoví žákům, kteří se nemohou pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, takový způsob vzdělávání, který odpovídá jejich možnostem. Může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 a § 50 zákona č. 561/2004b Sb. Zákonní zástupci mají povinnost vytvořit podmínky pro vzdělávání. V IVP lze snížit dotace jednotlivých vyučovacích předmětů podle aktuálního zdravotního stavu a respektovat speciální vzdělávací potřeby žáka. V IVP je nutné specifikovat rozsah učiva, podmínky a způsob prověřování učiva, počet konzultací, výčet kompenzačních pomůcek.

Typy vzdělávání a legislativa:

  • § 41 – individuální vzdělávání.
  • § 42 – vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením.
  • § 50 – organizace vzdělávání.

Čemu pomáhá

  • Individuální péči v domácím prostředí ve vzdělávání žáků se zrakovým postižením při dlouhodobém onemocnění.
  • Nezameškání učiva.
  • Přizpůsobení tempa, množství a způsobu výuky dle individuálních požadavků.
  • Respektování zdravotního a aktuálního psychického stavu dítěte.
  • Vytvoření nestresového prostředí.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Zákonný zástupce žáka se zrakovým postižením písemně zažádá ředitele příslušné školy o tento způsob vzdělávání na základě doporučení lékaře. Na základě toho škola na doporučení školského poradenského zařízení realizuje vzdělávání dítěte na podkladě individuálního vzdělávacího plánu v domácím prostředí, které je stanoveno na omezenou dobu. V individuálním vzdělávacím plánu jsou popsána konkrétní opatření, která vedou k zajištění vzdělávání v domácím prostředí. U dlouhodobě nemocných žáků se zrakovým postižením z důvodu pooperačního stavu či jiného zdravotního důvodu dochází pedagog školy či asistent pedagoga daného dítěte se svolením ředitelství individuálně pracovat do domácího prostředí.

Individuálně vzdělávaný žák koná každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Výchovněvzdělávací činnost se musí vždy přizpůsobit biologickému a mentálnímu věku dítěte, závažnosti onemocnění i aktuálnímu psychickému stavu dítěte.

Na co klást důraz

  • Na spolupráci a podporu zákonných zástupců žáka se zrakovým postižením.

rizika

  • Škola nedisponuje finančními prostředky na zabezpečení individuální péče.
  • Dítě se závažným onemocněním je ohroženo řadou infekcí, mělo by se vyvarovat kon­tak­tu s větším počtem lidí, nesmí chodit do kolektivních zařízení (školky, školy, zájmové krouž­ky a podobně).
  • Dítě, které je vzděláváno doma v odlišných podmínkách než dítě, které navštěvuje školu, může být ohroženo problémy především v sociálním vývoji.

Ilustrační příklad

1. Žák s těžkým zrakovým a lehkým mentálním postižením byl v prvním ročníku ZŠ individuálně integrován v základní škole praktické v místě bydliště. Kvůli velkým problémům se socializací v kolektivu vrstevníků, které se odrazily v psychosomatických obtížích žáka, požádala rodina ředitele školy o povolení domácího vyučování. Žáka pak vzdělávala matka s podporou SPC. Ambulantně byla v SPC provedena speciálněpedagogická a psychologická diagnostika.

2. Dítě se zrakovým postižením bylo vzděláváno v MŠ formou individuální integrace. Ná­sledně těžce onemocnělo a lékař nedoporučil návštěvy dětského kolektivu. Na doporučení SPC a po dohodě s mateřskou školou bylo zajištěno individuální vzdělávání v prostorách MŠ, ale v době, kdy nejsou přítomny ostatní děti. Vzdělávání řídí speciální pedagog mateřské školy pod metodickým vedením SPC. SPC připravuje podklady pro reedukaci a pracovní listy.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Podpůrné opatření se neaplikuje.

Stupeň 2

Podpůrné opatření se neaplikuje.

Stupeň 3

Zkrátit dobu vyučování na základě doporučení lékaře či SPC ze zdravotního důvodu po ome­zenou dobu. Učitel, příp. AP dochází za žákem do domácího prostředí.

Stupeň 4

Žák může docházet do školy pouze určené dny v týdnu, v intervalech stanovených v IVP dochází na přezkoušení a ověřování znalostí. Komunikace mezi pedagogem a žákem může probíhat také prostřednictvím internetu (e-mail, školní web apod.).

Stupeň 5

Vzdělávání dle § 42 zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění – vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. KOLEKTIV AUTORŮ. Metodika posuzování speciálních vzdělávacích potřeb u dětí a žáků se vzácným onemocněním. Olomouc: Společnost pro mukopolysacharidózu, 2012. ISBN 978-80-86532-26-4.

2. http://www.msmt.cz/.

3. Zákon č. 561/2004 Sb., v platném znění.