Výuka prostřednictvím podporující a alternativní komunikace (AAK)

Jiřina Muchová

Oblast podpory:

Intervence

Cílové skupiny:

MŠ
SŠ
ZŠ - 1. stupeň
ZŠ - 2. stupeň

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

Žák má výrazně omezenou a narušenou schopnost verbální komunikace – aktivní řeč na úrovni neartikulovaných zvuků modulovaných dle aktuálního emočního ladění, citoslovcí, významových slov, slov z otevřených slabik, jednoduchých slov a vět.
Žákova řeč je nesrozumitelná.
U žáka se projevují velké rozdíly mezi receptivní a expresivní složkou komunikace – dobrá schopnost porozumět mluvené řeči, ale velmi omezená možnost se verbálně vyjadřovat.
U žáka se vyskytuje problémové chování z důvodu omezené možnosti komunikovat s vrstevníky a navazovat s nimi sociální vztahy, agresivita vůči spolužákům, popř. pedagogům, dospělým.
Žák má výrazné poruchy koncentrace pozornosti, sníženou práceschopnost.

Popis opatření

V čem spočívá

Podporující a alternativní komunikací (AAK – augmentativní a alternativní komunikace) umožňujeme žákovi, kterému v důsledku postižení bylo omezeno nebo zcela znemožněno aktivní dorozumívání, reagovat na podněty, vyjadřovat potřeby i pocity a komunikovat s okolím.

V kontaktu se žákem využíváme prostředky mimoslovního vyjadřování (pohled, mimika, gestika aj.), technické pomůcky s hlasovým výstupem, moderní počítačové technologie, předměty, fotografie, obrázky, symboly, psaná slova, komunikační řádky a tabulky, pracujeme různými postupy. Volíme takový způsob komunikace, který je pro žáka co nejefektivnější, jednoduchý a srozumitelný. U žáků s těžším mentálním postižením počítáme s dlouhodobým nácvikem. Uvedený způsob komunikace uplatňujeme také u žáků s degenerativním a závažným onemocněním a žáků s poúrazovým stavem jako dočasný prostředek k dorozumívání.

Čemu pomáhá

Umožňujeme žákovi, u něhož se mluvená řeč nerozvíjí optimálně, užít pro dorozumění jiný komunikační prostředek.
Podporujeme rozvoj porozumění řeči a aktivní slovní zásoby.
Vyvádíme žáka ze sociální izolace (pasivního příjemce komunikace měníme v aktivního) – žák se může samostatně rozhodovat, pojmenovávat osoby a předměty, které ho obklopují, je schopen sdílet myšlenky, názory apod.
Podporujeme celkový rozvoj osobnosti žáka, učíme ho novým znalostem, dovednostem, zvyšujeme jeho koncentraci pozornosti i práceschopnost.
Oslabujeme frustrace vzniklé z nepochopení.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Výuku prostřednictvím alternativních forem komunikace zahájíme co nejdříve hlavně u žáků, kde můžeme očekávat problémy s vývojem řeči (těžší mentální postižení, Downův syndrom). Na počátku posoudíme aktuální kognitivní, komunikační schopnosti i dovednosti žáka, např. schopnost navázat a udržet zrakový kontakt, ukázat na obrázek. Na základě výsledků pak vytvoříme ve spolupráci se školským poradenským zařízením a logopedem individuální program nácviku, zvolíme vhodné postupy, prostředky, pomůcky i způsob komunikace. Při nácviku dodržujeme individuální přístup, zajistíme klidné prostředí a úzkou spolupráci všech zúčastněných – žák x pedagog x logoped či speciální pedagog x zákonný zástupce.

Na co klást důraz

Respektujeme rozmanitou symptomatiku mentálního postižení a vývojovou úroveň žáka, klademe si reálné cíle – skutečný odhad jeho schopností.
Úkoly volíme přiměřené, postupujeme po krocích od nejjednoduššího po složitější, dle potřeby žákovi dopomáháme (asistence, verbální, neverbální signál).
Vhodným způsobem žáka motivujeme, jsme s ním v neustálém kontaktu.
Získané dovednosti fixujeme, procvičujeme.
Každou intervenci zahájíme opakováním již zvládnuté činnosti.
Žákovi poskytujeme dostatek času na zpracování informací.
Využíváme pomůcky s hlasovým výstupem, gesta, předměty, fotografie, obrázky, grafické symboly, komunikační řádky, tabulky, deníky aj.; kombinujeme různé techniky.
Tvoříme individualizované pracovní listy, komunikační řádky, tabulky, deníky, pracujeme s moderními technologiemi a speciálními programy pro alternativní komunikaci (např. Apple iPad, program GridPlayer, Altík, Boardmaker, SymWriter).

rizika

Nedostatečné zkušenosti pedagoga či snížená počítačová gramotnost – hlavně práce s iPadem, tabletem, notebookem; časová náročnost při tvorbě schémat, komunikačních řádků apod.
Nevhodně nastavený způsob komunikace (nadhodnocení nebo podhodnocení možností žáka) a zvolená motivace.
Komplikace s organizací výuky.
Časová náročnost pro žáka, zpomalené tempo výuky, nutná redukce a modifikace některého učiva, nesplnění požadavků osnov daného ročníku.
Vyšší pořizovací cena pomůcek, hlavně PC programů.
Nespolupracující rodina, nejednotný přístup.
Váznoucí spolupráce všech zúčastněných pedagogů.

Ilustrační příklad

Chlapec s dg. Downův syndrom byl od raného věku v evidenci střediska rané péče. Ve 4 letech s dg. středně těžké mentální postižení byl individuálně integrován do MŠ běžného typu za přítomnosti asistenta pedagoga, byla zahájena stimulace prostřednictvím podporujících a alternativních forem komunikace – zpočátku byly využívány předměty a fotografie, později obrázky a symboly. Úspěšně pracoval s programem SymWriter a komunikačním deníkem. Postupně dochází k rozvoji zrakové percepce a komunikačních schopností, zlepšuje se oblast početních představ. Po roce integrace byla psychologem potvrzena hranice lehkého a středně těžkého mentálního postižení, v roce plnění odkladu školní docházky bylo diagnostikováno lehké mentální postižení, doporučeno vzdělávání dle ŠVP vycházejícího z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání – přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením.

Varianty opatření dle stupňů podpory

V 1. a 2. stupni se podpůrné opatření neaplikuje, pouze v ojedinělých případech, kdy se u žáka vedle snížených kognitivních schopností vyskytuje ještě jiný typ postižení, např. vývojová dysfázie, autismus, psychiatrická diagnóza.

Stupeň 3

MŠ

Vzděláváme dle plánu pedagogické podpory (IVP v MŠ nemusí být dle aktuálně platné legislativy vypracován). Při závažně narušené komunikační schopnosti dítěte je vhodná přítomnost asistenta pedagoga na dobu nezbytně nutnou. Podporujeme všechny komunikační dovednosti dítěte i rozvoj mluvené řeči – stimulujeme gestem, předmětem, obrázkem, napodobujeme. Nesnažíme se mluvenou řeč nahradit. S dítětem jsme v neustálém kontaktu, myslíme na zpomalení tempa řeči, mluvíme v krátkých větách, svou řeč doprovázíme výraznou mimikou. Pojmy a instrukce volíme co nejjednodušší a hlavně pro stejné situace užíváme vždy stejná slova. V případě, že si dítě pro označení nějaké věci či situace vytvoří vlastní slovo (zvuk, gesto), toto slovo zařadíme do svého slovníku.
Při budování podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů využíváme všech schopností i dovedností dítěte, poskytujeme mu dostatek času na zpracování informací a následnou reakci či formulaci odpovědi. Optimálním způsobem ho motivujeme – hra s oblíbenou hračkou, pamlsek. Zpočátku se zaměřujeme na odpovědi ANO x NE, později otázky formulujeme tak, aby umožňovaly dítěti jednoslovné a jednoznačné odpovědi, popř. neverbální reakce. Dítě podněcujeme k výběru mezi dvěma jídly či oblíbenými činnostmi. Jeho výběr respektujeme, dle potřeby mu dopomáháme (asistence). Důsledně komentujeme vše, co s ním děláme a co se s ním děje.
Tolerujeme nedostatky v expresivní řeči, na špatnou výslovnost zbytečně neupozorňujeme, podporujeme jeho „mluvní apetit“ a rozvoj aktivní slovní zásoby. Verbální projev podporujeme pomocí „vizualizovaného řádku“ – dítě hovoří dle obrázků naskládaných v řadě. Začínáme jedním obrázkem, jejich počet postupně zvyšujeme, doplňujeme gesty, symboly. Pracujeme např. s programy GridPlayer, Altík, Boardmaker, SymWriter.
Při zadávání úkolů klíčové slovo v jednoduché větě podpoříme gestem nebo konkrétním předmětem, fotografií, symbolem pro lepší srozumitelnost. Složitější instrukce či více pokynů najednou nepoužíváme, např. úkol: „Nachystej si pastelky, sedni si na místo a nakresli auto.“ je pro dítě nevhodný. Uvedené pokyny rozčleníme na dílčí úkoly a počkáme, až jeden úkol splní, teprve poté zadáváme další.
S některými způsoby komunikace seznámíme ostatní děti ve třídě, např. užívání gest, obrázků, abychom upevnili komunikační dovednosti žáka, posílili jeho socializaci.
Tvoříme individualizované pracovní listy, tabulky, deníky. Upřednostňujeme iPady, tablety, notebooky – jsou flexibilnější, rychleji můžeme reagovat na konkrétní situaci: dítě natočíme, přehrajeme záznam, vzápětí můžeme procvičovat percepci a paměť. Zvyšujeme tím zájem dítěte o komunikaci, upoutáváme jeho pozornost. (Pozn.: odkazy na některé české aplikace pro iPady, tablety jsou uvedeny níže.)
Každou intervenci zahájíme opakováním již zvládnuté činnosti. Získané dovednosti fixujeme, obměňujeme. S ohledem na zvýšenou koncentraci dítěte při uvedeném způsobu komunikace mu častěji nabízíme uvolňovací a relaxační cvičení. S komunikačním systémem pracujeme v MŠ i venku, pro jeho využívání si musíme získat celou rodinu dítěte. Při pobytu venku pracujeme s klíčenkou, na niž navlékneme zalaminované zmenšeniny fotografií.

1. a 2. stupeň ZŠ, SŠ

Zahrnujeme některou z podpor z výše uvedeného stupně v MŠ.
Vzdělávání dle IVP – u individuální integrace je nutná přítomnost asistenta pedagoga, alespoň na částečný úvazek. Redukujeme učivo (pokud je to zapotřebí), upravíme obsah učiva, úkoly zjednodušujeme a přizpůsobujeme aktuálním znalostem a dovednostem žáka – především ve čtení, psaní a v naukových předmětech. Zohledňujeme výkonnostní výkyvy, pomalejší tempo, tolerujeme problémy v ústním i písemném vyjadřování. Oceňujeme snahu, zadáváme kratší práce, včetně domácích.
V předmětech, kde je to nezbytně nutné, tvoříme individualizované pracovní listy, podpůrné a pomocné tabulky, pracujeme s komunikačním řádkem a deníkem, můžeme uplatňovat strukturalizaci výuky (viz strukturalizace výuky). Např. struktura hodiny: na proužek suchého zipu nachystáme úkoly, které žák v danou hodinu očekává. Ty připravíme na stranu lavice tak, jak po sobě následují. Po splnění úkolů uvedených na řádku žáka odměníme. Pro zvýšení motivace k práci můžeme zavést také žetonový systém odměňování – za každý splněný úkol dostane žák žeton a odloží ho na konkrétní místo (např. do krabičky), po získání daného počtu žetonů následuje odměna (obr. č. 1). Strukturujeme rozvrh celého dne (obr. č. 2), do tvoření rozvrhu zapojujeme také žáky. Do „struktury“ zapojíme rovněž rodinu (obr. č. 3).
Žákovi pomáháme s porozuměním zadání a novému učivu, individuálně vysvětlujeme a přesvědčujeme se, zda úkolu porozuměl. Umožňujeme žákovi pracovat s různými přehledy (pro funkčnost je vhodné, když si žák přehled učiva vytvoří sám pod dohledem učitele), vhodnými učebnicemi a metodickými materiály pro žáky s vývojovou poruchou učení a vizuálně názornými materiály – kartičky s písmeny, slovy a obrázky, větami apod.
Zvolíme vhodný způsob ověřování znalostí – pro zkoušení zpracováváme odlišné materiály, vybereme jiný způsob hodnocení (nehodnotit známkou). Rodiče i spolužáky s daným způsobem seznámíme. Podporujeme skupinovou práci.
Na nižším stupni pomáháme žákovi s uspořádáním jeho věcí na lavici, prodloužíme období nácviku čtení a psaní. Bude-li potřeba, píšeme na větší formát a do větších linek, pracujeme s globální metodou čtení, žákovi postupně tvoříme čítanku (využití programu SymWriter), respektujeme čtenářské dovednosti žáka. V hodinách matematiky upevňujeme představu čísla, číselnou řadu, operační představy a pojmy pomocí různých manipulací s předměty – kostky, knoflíky, párátka atd. (nutno zapojit hmat a manipulaci, ne pouze vybarvovat obrázky).
Všechny složitější práce píšeme jako cvičení doplňovací, pokud to bude žákovi vyhovovat. Při výkladu poskytujeme žákovi psané poznámky – může sledovat výklad a zapisovat jen některé údaje (na pobídnutí učitele nebo asistenta pedagoga) – nebo využíváme učebnici (či kopie jednotlivých stránek), kde jsou důležité údaje podtrhané. Ve vyšších ročnících a na SŠ umožníme nahrávání výkladu na diktafon.

Stupeň 4

MŠ

Zahrnuje podporu stupně 3.
V případě individuální integrace je nutná přítomnost asistenta pedagoga, optimální je docházka dítěte do třídy speciální nebo MŠ speciální, od 5 let do přípravného stupně ZŠS.
Komunikační systém vytvoříme každému dítěti na míru. S dítětem komunikujeme přes gesta, mimiku, vokalizaci, dotek, zrakový kontakt, předměty běžného užití, postupně pracujeme se zmenšeninami reálných předmětů, využíváme fotografie (nezapomínáme na členy rodiny, spolužáky, pedagogy, nepedagogický personál MŠ apod.) a vybarvené grafické symboly atd., spojujeme je do komunikačních řádků, tabulek a knihy. Vytváříme podmínky pro budoucí užívání složitějších komunikačních pomůcek.

1. a 2. stupeň ZŠ, SŠ

Zahrnuje podporu stupně 3 a 4 v MŠ.
V ZŠS (základní škole speciální) je vhodná přítomnost asistenta pedagoga pro zprostředkování komunikace a modifikaci úkolů a činností. Obsah učiva upravujeme v závislosti na komunikačních schopnostech a dovednostech žáka (schopnost něco uchopit). Tvoříme pracovní a opakující listy – kombinujeme fotografie, grafické symboly a obrázky se psaným slovem, vytváříme vlastní učebnice.
Žáky učíme postupy, jak si připravit jídlo – pochopení podporujeme obrazovým materiálem (využíváme program SymWriter). Početní operace procvičujeme manipulací s předměty a obrázky. Písničky předkládáme v podobě obrázků a slov, které jsou umístěny pod obrázkem.

Stupeň 5

MŠ, 1. a 2. stupeň ZŠ, SŠ

Zahrnuje podporu stupně 3 a 4.
Podpůrné opatření aplikujeme v průběhu celého dne ve všech vyučovacích předmětech. Obsah učiva přizpůsobujeme dle individuálních potřeb žáka, modifikujeme a upravujeme ho. U žáků s těžkým zdravotním postižením vedle gest, předmětů, popř. fotografií pracujeme s pomůckami s hlasovým výstupem.