Katalog podpůrných opatření

4.3.3

Intervenční techniky

  • Milan Valenta
Oblast podpory:
  • Intervence
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák má problémy v oblasti reedukace a kompenzace postižených funkcí.
  • Žák má problémy s komunikací.
  • Žák má problémy v oblasti odreagování se.
  • Žák má problémy s pozorností i pamětí.
  • Žák projevuje maladaptivní chování.
  • Žák je agresivní.

Popis opatření

V čem spočívá

Ve speciální pedagogice se uplatňuje značné množství terapeutických a terapeuticko-formativních či edukativních přístupů, koncepcí a konceptů, kam patří mj. využívání expresivních terapií, zooterapie, konceptu bazální stimulace, Strassmeierovy koncepce rozvoje dětí se zdravotním postižením a nerovnoměrným vývojem, Portage atd.

Expresivní terapie (též múzické, umělecké terapie, arteterapie v širším konceptu) jsou postaveny na expresi (výrazu) a společně s artefiletikou vytěžují jednotlivé múzy – druhy umění – k terapeutickým (reedukačním, resocializačním atp.) či edukativním a výchovným cílům.

Divadelní umění našlo svoji aplikaci v dramaterapii (popř. teatroterapii, tj. realizaci divadla herci pocházejícími z minorit, včetně jedinců se zdravotním postižením). Výtvarné umění se aplikuje v arteterapii v užším slova smyslu. Hudba se aplikuje v muzikoterapii. Taneční umění se promítá do taneční a pohybové terapie. Slovesné umění našlo svoji terapeuticko-formativní aplikaci v biblioterapii (popř. poetoterapii).

Zooterapie (animoterapie) obsahuje terapeutické a edukativní aktivity s účastí zvířete, nejčastěji se jedná o psa (canisterapie) či koně (hipoterapie). Obecně existují čtyři formy zooterapie označované zkratkou z původních anglických pojmů:

  • AAA – animal assisted activities (tj. aktivity za pomoci zvířat) – pomocí kontaktu se zvířetem zlepšujeme kvalitu života jedince s postižením.
  • AAT – animal assisted therapy (tj. terapie za pomoci zvířat) – vysoce odborně (lékařsky, fyzioterapeuticky, psychologicky a speciálněpedagogicky) směřovaná činnost zaměřená většinou na zlepšení fyziologických a psychologických mechanismů a funkcí.
  • AAE – animal assisted education (tj. vzdělávání za pomoci zvířat) – využívá se motivační, aktivizační a edukativní potenciál zvířat, většinou u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
  • AACR – animal assisted crisis response (tj. krizová intervence za pomoci zvířat) – využití kontaktu se zvířetem v krizových situacích v životě člověka, pro zvládání stresových situací atd.

Strassmeierova metoda je zaměřena na vývojové období raného až předškolního věku, diagnostické a reedukační cvičení lze však v případě vývojových opoždění využít i u žáků mladšího školního věku.

Koncept bazální stimulace je speciálněpedagogický a zdravotnický koncept podporující vnímání, komunikaci a motoriku jedince ve (speciálně)pedagogické (či ošetřovatelské) péči. Koncept se prakticky realizuje v somatické stimulaci (rozvoj vnímání tělesného schématu), vestibulární stimulaci, stimulaci sluchové i zrakové, taktilně-haptické, chuťové, vibrační a čichové. Základními prvky konceptu jsou pohyb, komunikace a vnímání a jejich úzké propojení a integrace. Do instrumentáře konceptu náleží například zklidňující, povzbuzující a neurofyziologická somatická stimulace, kontaktní dýchání, masáž stimulující dýchání a polohování.

Čemu pomáhá

  • Reedukaci a kompenzaci postižených funkcí.
  • Relaxaci.
  • Odblokování komunikace a rozvoji verbální i nonverbální komunikace.
  • Úpravě aspirace a reálného sebehodnocení.
  • Zvládání kontroly emocí.
  • Rozvoji adaptability.
  • Rozvoji spolupráce v rámci skupiny.
  • Redukci psychické tenze.
  • Uvolnění kreativity.
  • Nácviku rolí – rozšíření repertoáru rolí a jednání v situacích.
  • Vzbuzení pozitivních zájmů.
  • Změně postojů i hodnot.
  • Kontrole impulzivního chování.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Prvky expresivních terapií, bazální stimulaci i Strassmeierovu metodu lze realizovat ve výuce, animoterapii v mimotřídních a mimoškolních aktivitách – animoterapie se objevuje pravidelně v nabídce aktivit občanských sdružení, stacionářů, domovů atd. Strassmeierova metoda patří především do instrumentáře ambulantních nabídek SPC, prvky bazální stimulace obohacují edukační aktivity základních škol praktických, ve školách speciálních má bazální stimulace již své nezastupitelné místo a regulérní pozici (pomůcky: deky, ručníky, froté osušky, polohovací perličkové vaky).

Zooterapie – hiporehabilitace – má následující podobu:

  • PPK (psychoterapie pomocí koně) indikovaná psychiatrem či praktickým lékařem se zprávou SPC (či od psychologa, speciálního pedagoga).
  • Hipoterapie jakožto léčebná metoda je indikována lékařem a většinou realizována fyzioterapeutem s hiporehabilitačním kurzem.
  • Aktivity s využitím koně (AVK), také označované jako léčebné pedagogicko-psychologické ježdění, představují převážně speciálněpedagogický přístup využívající koně v edukaci, reedukaci a kompenzaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
  • Parajezdectví – sportovní ježdění handicapovaných.

Jakožto podpůrné opatření pro žáky s oslabením kognitivního výkonu či s mentálním postižením připadá v úvahu především hiporehabilitace v podobě AVK, u kombinace se somatickým postižením i vlastní hipoterapie. V obou případech je třeba spolupracovat s občanskými sdruženími s vlastní stájí, jízdárnou, rehabilitačními koňmi a hipoterapeuty (popř. fyzioterapeuty a speciálními pedagogy) s akreditovanými zkouškami.

Canisterapie se využívá u jedinců, kteří se cítí frustrovaní, opuštění (např. děti v dětských domovech). Canisterapeutické cíle ovšem náleží také do oblasti aktivizace mnohých psychických funkcí, do oblasti stimulace a rozvoje verbálních i neverbálních komunikačních kompetencí, schopnosti prožívat sociální vztahy a porozumět jim apod.

Jako podpůrné opatření lze canisterapii využít pro stimulaci motorických funkcí, k prohloubení dýchání, uvolnění spasmů, zahřátí a zvýšení pohyblivosti – zejména při užití polohování. Metoda polohování přitom v canisterapii zahrnuje dvě techniky – polohování relaxační a polohování rehabilitační. Jde v ní o to, že pokud se klient nemůže hýbat, musíme jím pohybovat my, abychom zabránili vzniku proleženin a procvičili svaly. Pes při polohování nahrazuje polštáře, které klienta podpírají, díky své teplotě na něho působí velmi příjemně – dýchání psa zklidní i klientův dech.

Strassmeierova metoda práce s dítětem s opožděným psychomotorickým vývojem obsahuje inventář aktivit uspořádaných ve škálách, které diagnostikují dosaženou vývojovou úroveň dítěte. Na základě škál jsme schopni načrtnout aktuální vývojový profil dítěte s jeho případným deficitem v následujících funkčních doménách:

  • sebeobsluha a sociální rozvoj;
  • jemná motorika;
  • hrubá motorika;
  • řeč;
  • myšlení a vnímání.

Na zjištění vývojového profilu navazuje stanovení cílů v jednotlivých dysfunkčních oblastech a soubor podpůrných cvičení napomáhajících reedukaci postižené oblasti.

V případě bazální stimulace se ve školním prostředí nejčastěji aplikuje polohování (mumie, hnízdo) za účelem zklidnění během výuky či odpočinku před výukou či po ní. Polohování nabízí pocit bezpečí a zlepšuje vnímání hranic a celkového schématu těla. Masáž stimulující dýchání se využívá v přípravě na výuku (prodýchání) a při práci s rytmem těla žáků. Zklidňující somatická stimulace se aplikuje u hyperaktivních dětí, naopak povzbuzující stimulace u žáků s těžkou a hlubokou mentální retardací, se sníženým svalovým napětím, u žáků apatických či před fyzio- nebo ergoterapeutickou intervencí.

Na co klást důraz

  • V teorii i praxi odlišujeme arteterapii v širším slova smyslu od artefiletiky, jež je metodicky založena na psychodidaktickém využití dvou navzájem spjatých aktivit: (a) exprese – výrazového tvůrčího projevu, (b) reflexe – náhledu na to, co bylo zažito a vytvořeno. Více k artefiletice je možné nalézt v pracích doc. Jana Slavíka.

rizika

  • Nekvalifikovanost – prvky Strassmeierovy metody může aplikovat pouze proškolený učitel.
  • Nekvalifikovanost – základy bazální stimulace může realizovat učitel po absolvování akreditovaného (víkendového) kurzu.
  • Nekvalifikovanost – animoterapii a expresivní terapie aplikuje terapeut či učitel s příslušným výcvikem či akreditovaným kurzem.

Ilustrační příklad

Jan byl introvertní žák 7. ročníku základní školy praktické s diagnózou mentální retardace kombinované s projevy dysgrafie a dyspinxie. Své neschopnosti vyjádřit se pomocí kresby či malby si byl vědom, a proto jen s velkým sebezapřením bral do rukou tužku či štětec, zvláště když byl učitelkou určen cíl hodiny z oblasti realistické figurální kresby. Každý pokus o zachycení reality na papír znamená demotivující neúspěch s negativní zpětnou vazbou.

Naštěstí pro Jana „klasicky“ a rutinně orientovaná učitelka byla za katedrou vystřídána mladým kantorem poučeným ve využívání expresivně-formativních postupů při výuce. Termín „za katedrou“ není přesný, kolega totiž trávil před tabulí minimum času, protože vyučoval v prostoru celé třídy, občas i mimo ni. Zastával názor, že každé dítě je svým způsobem výtvarně talentované a že úkolem pedagoga je diagnostikovat schopnost dítěte, rozkrýt ji, dítě motivovat a vybavit technickými prostředky směřujícími k realizaci jeho specifické schopnosti. U Jana si všiml smyslu pro rytmus a jistého citu pro melodii, a proto se rozhodl vyzkoušet aplikaci Pelzovy muzikomalby, od níž pak žáka orientoval směrem ke konstruktivistickému („kubistickému“) výrazu. Výsledek zdaleka předčil očekávání – Jan byl během krátké doby schopen „kubisticky“ transformovat i figurální tematiku, jeho malba nesla výrazný rukopis a překvapovala bohatostí koloritu. Během půl roku se naučil pracovat s olejovými barvami a v dalším ročníku internacionálního MENCAPU (celosvětová výtvarná aukce probíhající v pořadatelské Anglii pod patronací samotné královny) uspěl v konkurenci deseti tisíců artefaktů poslaných ze všech zemí světa – jeho plátna se vystavovala a prodávala v prestižním Cotton klubu.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Využití celého spektra uvedených terapií; pomůcek a prvků bazální stimulace využíváme jen marginálně, a to pouze pro relaxaci a odpočinek.

Stupeň 2

Využití celého spektra uvedených terapií, bazální stimulace jen marginálně pro relaxaci a odpočinek.

Stupeň 3

Využití celého spektra uvedených terapií.

Stupeň 4

Z expresivních terapií se jedná převážně o využití muzikoterapie, dále plné využití bazální stimulace, Strassmeierovy metodiky a z animoterapeutických přístupů se uplatňuje především canisterapie (okrajově hipoterapie).

Stupeň 5

Plné využití bazální stimulace, Strassmeierovy metodiky a canisterapie.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. MÜLLER, O. et al. Terapie ve speciální pedagogice. Praha: Grada, 2013.

2. Potřebné informace k animoterapii lze nalézt na portále České hiporehabilitační společnosti, Helppes.

3. VELEMINSKÝ, M. et al. Zooterapie ve světle objektivních poznatků. České Budějovice: Dona, 2007.

4. STRASSMEIER,W. 260 cvičení pro děti raného věku. Praha: Portál, 2011.

5. Certifikované a akreditované kurzy bazální stimulace lze absolvovat pod Institutem bazální stimulace (www.bazalni-stimulace.cz), základní postupy lze aplikovat už po absolvování základního kurzu (víkendový kurz v ceně cca 4 000 Kč).

6. FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007.