Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má problémy s komunikací.
• Žák stagnuje ve vývoji, nereaguje na práci adekvátně.

Popis opatření

V čem spočívá

Metoda videotrénink interakcí (dále VTI) se ve školním prostředí zaměřuje na rozvoj komunikace mezi pedagogem a žákem. Pro tyto účely využívá videozáznamy z běžné každodenní školní práce. Videotrenér společně s pedagogem analyzují vybrané momenty interakce mezi pedagogem a žákem s cílem pojmenovat a definovat prvky komunikace, které napomáhají rozvoji žáka a jeho optimální školní práci. VTI využívá primárně pozitivní momenty komunikace, které si však pedagog při intenzivní dynamice školní výuky nemusí uvědomovat, takže je nedokáže rozvíjet a dále využívat ve prospěch žáka i svůj vlastní. Využitím VTI dochází k uvědomění toho, co pedagog používá, aby příslušné komunikační vzorce začal při práci se žákem zařazovat s větší intenzitou. Pedagog se učí „sám na sobě“, pracuje s prvky komunikace, které ovládá, jen je třeba je využívat při práci častěji, protože se zjevně osvědčují, což dokládají příklady úspěšné komunikace na videozáznamech. Při realizaci metody VTI je pedagog vždy klientem videotrenéra, tj. pedagog si stanovuje, jaká je jeho zakázka, co by chtěl rozvíjet, nač se chce zaměřit, ale také kdy se domnívá, že už mu metoda dostatečně napomohla a je možné spolupráci s videotrenérem ukončit. Je v rozporu s etickými zásadami práce odborníků využívajících metodu VTI, aby s pedagogem pracovali na pokyn někoho jiného (např. vedení školy) nebo sami určovali, co jejich klient potřebuje. Metoda primárně vychází z předpokladu, že rozvíjíme kompetence jedince, a tedy také požadujeme, aby byl po celou dobu dostatečně kompetentní pro využití VTI.

Čemu pomáhá

• VTI bývá využíván při potřebě změnit způsob práce se žákem, který ve vývoji dlouhodobě stagnuje, v průběhu výuky se chová neadekvátně a jeho chování je obtížné korigovat, resp. veškeré intervenční postupy, které pedagog doposud využil, se navzdory jeho snaze ukázaly jako marné.
• VTI posiluje profesní kompetence pedagoga.
• VTI pomáhá uvědomit si žádoucí postupy práce se žákem, na něž žák reaguje příznivě a podporují jeho optimální práci ve výuce.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Škola, resp. pedagog, nalezne spolupracujícího odborníka, který má adekvátní vzdělání, aby mohl metodou VTI pracovat (videotrenéři často bývají v pedagogicko-psychologických poradnách, střediscích výchovné péče, speciálněpedagogických centrech, mezi sociálními pracovníky OSPOD, v neziskových organizacích nebo mají vlastní soukromou praxi). Pedagog stanoví zakázku, čemu se chce v rámci realizace VTI věnovat (např. zajistit dlouhodobější koncentraci pozornosti příslušného žáka na práci, rozvíjet verbální dovednosti žáka – naučit ho vyjadřovat se v celých větách, naučit ho pracovat více samostatně, pomoci mu zapojit se více do skupinové práce ve třídě apod.). S videotrenérem si dohodnou konkrétní termíny natáčení v průběhu výuky. Po natáčení, v době, kdy pedagog neučí a věnuje se přípravám, probíhá společný rozbor/analýza videonahrávky. Pak následuje další natáčení, při němž se pedagog již snaží prvky komunikace pojmenované při předchozí analýze intenzivněji využívat ve své práci. Cyklus „videonahrávka–analýza“ se opakuje tak dlouho, dokud se pedagog s videotrenérem nedohodnou na ukončení spolupráce. Před zahájením natáčení je nutné vyžádat si informovaný souhlas zákonných zástupců všech žáků třídy, že mohou být natáčeni. Je výhodné v informovaném souhlasu zdůraznit, že pedagog pracuje s metodou VTI, která povede k rozvoji jeho profesních dovedností, nahrávky jsou určeny pro jeho studium a bude je mít k dispozici pouze on a spolupracující odborník.

Na co klást důraz

• VTI nepracuje s kritikou, neukazuje momenty, které se při práci nedaří (uvědomění nezdaru ještě není zárukou korekce chování, proto nemá smysl tyto momenty zdůrazňovat).
• VTI vždy využívá prvky v komunikaci mezi pedagogem a žákem. Z toho vyplývá, že pedagog ve své zakázce uvádí, co by si přál ve společné práci se žákem změnit.
• Nelze stanovit zakázku tak, že pedagog požaduje změnu u žáka, ale neočekává, že by mělo dojít ke změně v jejich vzájemné interakci. Takový požadavek zpravidla není reálný.

Rizika

• Využití VTI nemůže požadovat vedení školy, v takovém případě se nejedná o práci uvedenou metodou.
• Práce videotrenéra může být finančně náročná.
• Škola, resp. pedagog, nedokáže videotrenéra zajistit, v okolí školy práci danou metodou nikdo nenabízí.
• Učitelé se mohou obávat narušení výuky přítomností videotrenéra – nesčetné zkušenosti z praxe však ukazují, že VTI lze velmi účinně, snadno a rychle do výuky začlenit, žáci natáčení zpravidla neregistrují, pokud mají jiné podněty a dostatečně intenzivně se věnují učení.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1–5

VTI je realizován v souladu se zakázkou pedagoga, v závislosti na prvcích komunikace, které potřebuje v interakci s příslušným žákem rozvíjet. Pedagog stanovuje, čemu se VTI bude věnovat, bez ohledu na míru postižení, a tedy i stupeň podpory žáka.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. spin-vti.cz [online]. (c) 2012, [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: .