Katalog podpůrných opatření

4.3.5.3

Trénink paměti

  • Lenka Krejčová
Oblast podpory:
  • Intervence
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák má zhoršenou výbavnost informací.
  • Žák není schopen zapamatování klíčových údajů ve výuce.
  • Žák má obtíže při zapamatování instrukcí.
  • Žák rychle zapomíná.

Popis opatření

V čem spočívá

Paměť je nedílnou součástí procesu učení – je nezbytná při osvojování všech nových dovedností i znalostí. Oslabený kognitivní vývoj s sebou někdy přináší také oslabení paměti. Někteří žáci mají relativně kvalitní mechanickou paměť, avšak nedaří se jim využívat paměť logickou. V takovém případě je důležité prověřovat, zda učivu skutečně rozumějí, nebo ho jen mechanicky reprodukují na základě prostého zapamatování. Jsou-li oslabeny oba zmíněné typy paměti, je učení značně komplikované a pro jeho zkvalitnění je trénink paměti nezbytně nutný.

Čemu pomáhá

  • Trénuje zapamatování informací různými formami a prostředky.
  • Trénuje vybavování informací z paměti.

Rozšiřující informace

Paměť můžeme charakterizovat z mnoha různých úhlů pohledu a v závislosti na nich také identifikujeme množství druhů paměti. Kromě zmíněné mechanické a logické paměti můžeme paměť dělit dle typu smyslové modality, kterou pro zapamatování využíváme (nejčastěji paměť sluchová, zraková, pohybová), nebo z hlediska druhu a formy informací, které si zapamatováváme (paměť explicitní nebo deklarativní pro fakta, pojmy a informace, které si cíleně musíme osvojit; paměť implicitní a procedurální pro návyky a dovednosti, které si osvojujeme bezděčně). Z hlediska délky zapamatování údajů hovoříme o ultrakrátké, krátkodobé, pracovní a dlouhodobé paměti. Různé druhy paměti je žádoucí při práci se žáky přiměřeně využívat a jejich aktivitu kombinovat. Je vysoce pravděpodobné, že zatímco určité formy zapamatování a vybavování informací mohou být oslabené, jiné jsou rozvinuty přiměřeně, mohou tedy fungovat jako kompenzace.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Se žáky trénujeme paměť různými způsoby, vedeme je k využívání kompenzačních mechanismů, které deficity paměti minimalizují. Rizikovým se může stát oblíbené využívání mnemotechnických pomůcek. Je vždy nutné prověřit, zda žáci jejich využití plně chápou a skutečně jim usnadňují práci. V některých případech mohou mnemotechnické pomůcky představovat další údaje k zapamatování a souvislost mezi nimi a fakty, jež je nutné si osvojit, není žákovi zřejmá. V takových situacích mnemotechnické pomůcky ztrácejí význam.

Kromě nácviku případných oslabení kompenzujeme deficity paměti zapisováním informací, jež se žákovi obtížně pamatují, mnohonásobným opakováním totožných informací (je žádoucí opakovat údaje stále stejnými slovy, aby bylo zcela jasné, že se jedná o totéž). Vše, co si žák nezvládá zapamatovat, mu zapisujeme, resp. vedeme ho k tomu, aby si informace průběžně zapisoval. Především při oslabení krátkodobé či pracovní paměti je dané opatření nezbytně nutné pro další práci s učivem.

Na co klást důraz

  • Žáka co nejvíce aktivizujeme, aby s informacemi pracoval a využíval formy zapamatování, které mu usnadní celý proces.
  • Kdykoli je to nutné, učitel poskytuje žákovi informace navíc (v písemné podobě, několikerým opakováním instrukcí apod.), případně ho instruuje, aby si údaje zapisoval, a pohlídá, že se tak děje.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

U mladších dětí se osvědčuje pro jakékoli zapamatování využívat především vizuální podněty. Vyhýbáme se tedy pouhé prezentaci slyšených informací, využíváme obrázky nebo symbolické znázornění informací a činností, jež si má dítě zapamatovat. Je-li nutné, aby si něco zapamatovalo, opakujeme mu informace výrazně častěji než ostatním dětem, pomáháme mu volbou vhodné strategie zapamatování, v tomto případě především vizualizací.

ZŠ, SŠ

Učitel žákovi pomáhá se zapamatováním prostřednictvím strategií zapamatování (vizualizace, verbalizace, kategorizace, asociace, mnemotechnické pomůcky apod.). Opakuje důležité informace výrazně častěji. Pro prezentaci informací využívá různé modality.

Z hlediska nácviku paměti je žádoucí zaměřit se na následující:

  • Mechanickou paměť trénujeme cíleným nácvikem různorodých básniček a písniček. Pro její posílení využíváme podněty k tomu určené, tj. nenutíme žáky mechanicky si pamatovat to, k čemu potřebujeme logiku.
  • Sluchovou paměť podporujeme vizualizací podnětů. Jestliže žák nezvládá zapamatování slyšeného, společně s ním vymýšlíme vizuální oporu pro klíčové informace, jež je třeba si zapamatovat – u starších žáků může stačit zápis informací, popř. jejich barevné rozlišení, u mladších žáků využíváme obrázky či pouhé grafické značky, které symbolizují jednotlivé informace. Slyšené údaje tak doplňujeme viděnými a vedeme žáky k tomu, aby využívali svoji představivost a v paměti informace záměrně vizualizovali.
  • Zrakovou paměť podporujeme verbalizací podnětů. Pro kvalitnější zapamatování viděného může být žádoucí pojmenovat, co přesně je třeba si zapamatovat, případně pojmenovat vztahy mezi informacemi, umístění podnětů, jmenovat analogické údaje, které k zapamatování pomáhají.
  • Seznamy informací si pamatujeme prostřednictvím jejich kategorizace, tedy utříděním do logických skupin. Je vhodné, aby tyto skupiny stanovili žáci sami, jinak hrozí, že si budou muset pamatovat jak podněty k zapamatování, tak definované skupiny, jejichž určení ne zcela rozumí, a zapamatování se tak spíše zkomplikuje.
  • Menší množství různorodých informací si lze zapamatovat za využití asociací – se žáky vymýšlíme souvislosti mezi podněty, jež tak na sebe vzájemně navazují.

Stupeň 2

Vše jako ve stupni 1 a současně je veden cílený nácvik paměti za využití pracovních listů nebo speciálních domácích úkolů (např. učení básniček a písniček, vyprávění přečtených příběhů) namísto tradičních úkolů zadávaných ostatním žákům ve třídě. Využíváme pracovní listy pro nácvik paměti – např. Cvičíme paměť, cvičení z počítačového programu Happyneuron – Brain Jogging. To platí pro všechny stupně vzdělávání.

Stupeň 3

Se žáky pracuje individuálně speciální pedagog, školní psycholog nebo předem stanovený učitel. Minimálně jednu hodinu týdně probíhají individuální terapie, jejichž součástí je také trénink paměti za využití speciálních pracovních listů a cíleně zvolených aktivit (zapamatování básniček, písniček, příběhů, které žákovi čteme, apod.).

Stupeň 4, 5

Vytvoříme pro žáky vizuální podněty (konkrétní obrázky, značky, symboly), které představují oporu pro vybavení informací. Jde zejména o vybavení základních činností, které budou v rámci výuky probíhat. Žáky podporujeme, aby si při zahlédnutí příslušného podnětu vybavili, co je čeká, co se bude dít.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. Krejčová, L. Žáci potřebují přemýšlet: co pro to mohou udělat jejich učitelé. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0596-1.

2. REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L. Cvičíme paměť. Praha: Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2010.

3. SUCHÁ, J. Trénujte si paměť. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-791-6.