Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák je dlouhodobě neúspěšný.
• Žák není při frontálním způsobu výuky schopen plnit požadavky pedagoga jako ostatní žáci.
• Společná práce neumožňuje respektovat specifické zvláštnosti vyplývající z postižení žáka.
• Žák má nedostatečnou slovní zásobu.
• Žák má diagnostikováno mentální postižení a plní vzdělávací cíle v prostředí intaktních žáků.

Popis opatření

V čem spočívá

Individuální práce se žákem v průběhu výuky spočívá v rozvržení vyučovací hodiny tak, aby lépe odpovídala speciálním vzdělávacím potřebám žáků. Jedná se o vyčlenění určitého časového prostoru pro aktivní myšlenkovou nebo motorickou činnost jednotlivého žáka, která je plně plánována a řízena pedagogem. Zejména žáci s mentálním postižením vyžadují individuální přístup a delší časový limit pro zpracování, osvojení a upevňování vědomostí a dovedností.

V běžných vyučovacích hodinách se střídají úseky frontální a individuální práce žáků. Od individuální práce v uvedeném smyslu je třeba odlišit individuální výuku jednoho žáka s jedním pedagogem, metodu samostatné práce a výuku individualizovanou, která se zaměřuje na rozvoj tvořivých možností žáka. Snaží se respektovat jeho potřeby, zvláštnosti a zájmy.

V rukou pedagoga jsou výukové formy nástrojem, kterým řídí a usměrňuje cestu žáka za vzděláním. Ve všech didaktických kategoriích se hledají stále nové přístupy. Mnozí pedagogové jsou tvořiví, jiní však setrvávají u stereotypů. Ve školní praxi je velmi často používán i termín „individuální přístup k žákům“. Z důvodu oslabení kognitivního výkonu, snížené aktuální úrovně vědomostí, dovedností a zvýšené unavitelnosti je vhodné do vyučovací hodiny zařazovat relaxační chvilky s využitím jednotlivých smyslů. Pokud je ve třídě zřízena funkce asistenta pedagoga, je možné hodinu strukturovat tak, aby žák pracoval pod jeho vedením svým osobním tempem, s individuálním přístupem a za využití potřebných pomůcek, přehledů učiva a návodů. Jedná-li se o žáka se souběžným postižením více vadami, je třeba přizpůsobit organizaci výuky, přihlížet např. k využívání kompenzačních pomůcek, střídání učeben, sebeobsluze atd.

Čemu pomáhá

• Vede k hlubšímu zapamatování.
• Pomáhá k úspěšnému vzdělávání.
• Vede ke stálosti uchovávání vědomostí a dovedností v paměti.
• Podporuje posilování dovedností, návyků a co největší možnou míru samostatnosti.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Pedagog musí mít promyšlenu strukturu výuky, systematické začlenění individuální práce se žákem, střídání činností a připraveny úkoly pro rychleji pracující žáky. Opatření zahrnuje upřesnění pravidel pro poskytování individuální práce, volbu postupů, metod, úpravu prostředí, výběr vhodných pomůcek atd. Individuální práce spočívá ve:

• vysvětlení pojmů;
• dopomoci při práci s textem, ověření porozumění zadání;
• hlubším vysvětlení učiva;
• kontrole či dopomoci pořizování zápisů z výkladu pedagoga;
• procvičování učiva a rozvoji slovní zásoby;
• rozvoji jemné a hrubé motoriky, slovní zásoby a sebeobslužných činností;
• vhodné motivaci žáka a odměně za práci (ať už úspěšné, či méně úspěšné – za snahu);
• tvorbě názorných pomůcek a didaktických materiálů;
• využívání PC, tabletů, výukových programů, interaktivních tabulí apod.

Na co klást důraz

• Dokončení úkolu.
• Respektování individuálního pracovního tempa, potřeb a zvláštností žáka.
• Střídání činností, relaxace.
• Domácí příprava, kontrola záznamu domácího úkolu.
• Prodloužený a opakovaný výklad či předvedení dovedností.
• Opakované procvičování a možná redukce učiva.
• Kontrola pochopení zadání úkolu, instrukce.
• Multisenzoriální přístup.
• Sebekontrola a sebehodnocení žáka.
• Zajištění delšího časového limitu.
• Používání názorných pomůcek, přehledů učiva, tabulek, slovníků, kalkulátorů atd.

rizika

• Nejednotnost v pokynech pedagogů.
• Nesrozumitelnost v instrukcích.
• Nepromyšlená struktura vyučovací hodiny a střídání jednotlivých, na sebe navazujících činností.
• Nepřiměřené množství zadaných úkolů.
• Nejasná představa o plnění úkolů.
• Nedostatečná příprava názorných pomůcek či jejich špatná volba.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Pokud se jedná o žáka se souběžným postižením více vadami (mentální postižení a jiný druh zdravotního postižení, např. tělesné či zrakové), je třeba přizpůsobit organizaci výuky. Respektovat např. využívání kompenzačních pomůcek, střídání učeben, přihlížet k sebeobsluze atd.

Stupeň 1

(pro všechny cílové skupiny)

V průběhu vyučovací hodiny je důležité se ujistit, že žák porozuměl instrukcím a zadání. V případě, že tomu tak není, následuje opětovné zopakování. Není třeba upozorňovat, pro koho je opakování určeno, může to pomoci i ostatním žákům. Dle potřeby umožníme krátkou pauzu.

Stupeň 2

MŠ – děti jsou na velmi rozdílné úrovni vzdělávacích možností, je důležité mít připraveny pro ostatní děti, které postupně dokončují úkol, další, náhradní činnosti. Opakování, prověření pochopení učiva mohou být zařazeny až po ukončení úkolu nejpomalejším dítětem.

ZŠ a SŠ – pedagog věnuje žákovi větší pozornost a ubezpečuje jej o správnosti plnění úkolu. Např. všichni žáci samostatně pracují, pedagog však sleduje postupy práce jedince s postižením a upozorní jej na chybovost, individuálně vysvětlí její příčinu. Časový limit je navýšen pouze na dobu nezbytně nutnou – např. o potřebu opakované kontroly. Tito žáci jsou již klienty školského poradenského zařízení.

Stupeň 3

Individuální práce je prováděna s podporou asistenta pedagoga, jehož funkce je na doporučení školského poradenského zařízení zřízena. Zatímco žáci pracují samostatně, pedagog, případně asistent pedagoga, ve spolupráci se žákem nacházejí společně řešení stejného úkolu jako ostatní s využitím názorných pomůcek, přehledů učiva a tabulek, PC programů apod. Pro splnění úkolu je možné navýšit časový limit asi o 25 %. Nutná je motivace a povzbuzení se začleněním relaxačních chvilek. Individuální práce může být doporučena v individuálním vzdělávacím plánu s časovým a obsahovým vymezením. Žáci jsou klienty školského poradenského zařízení (SPC).

MŠ – tyto děti většinou navštěvují běžné předškolní zařízení, ve kterém je předškolní vzdělávací program zaměřen na všestranný rozvoj osobnosti žáka. Individuální podporu je třeba poskytnout v sebeobslužných činnostech, porozumění instrukcím k plnění úkolu, k rozvoji jemné a hrubé motoriky, grafomotoriky, slovní zásoby, začlenění do kolektivu atd.

ZŠ – individuální práce a podpora se promítá do všech činností.

SŠ – podpora formou individuální práce se orientuje zejména na závěrečnou zkoušku, výběr didaktických, kompenzačních pomůcek a nutných úprav (žáci se souběžným postižením více vadami).

Stupeň 4

Žák je klientem školského poradenského zařízení (SPC) a pracuje částečně se třídou, částečně má zpracované pracovní listy dle individuálního vzdělávacího plánu, který odpovídá jeho rozumovým schopnostem. Individuální práce je zajištěna podporou asistenta pedagoga po dobu pobytu jedince ve škole nebo jen během určité části činnosti či výuky (záleží na speciálních vzdělávacích potřebách žáka a na doporučení školského poradenského zařízení). K výuce se využívají názorné pomůcky, přehledy učiva, tabulky, PC programy atd. Asistent pedagoga pracuje vždy pod vedením pedagoga. Pro hlubší vysvětlení učiva může probíhat výuka s asistentem pedagoga i mimo třídu, aby žák nebyl rozptylován okolními vlivy spolužáků. V závěru vyučovací jednotky však musí být pedagogem výsledky výuky ověřeny. Vyučovací hodinu je nutné prokládat relaxačními chvilkami s možností využití pohybových aktivit, společně se spolužáky. Je možné navýšení časového limitu asi o 50 %.

MŠ – individuální práce je prováděna v průběhu celého pobytu žáka v předškolním zařízení s intenzivní podporou asistenta pedagoga ve všech činnostech.

ZŠ – individuální práce je prováděna s podporou asistenta pedagoga a s možnými úpravami struktury vyučovací hodiny. Např. diktáty či samostatné práce mohou být realizovány formou doplňování nebo zpracováním pouze některých úseků, na které je žák upozorněn. Z tohoto zápisu je pak také hodnocen. Ostatní žáci vypracovávají celý rozsah úkolu, takže pedagog nebo asistent pedagoga se může danému žákovi v tomto čase věnovat individuálně. Tento způsob je realizován zejména proto, že žák vyžaduje delší časový limit pro zpracování učiva. Podobně lze tohoto návodu využít i v ostatních předmětech (např. v matematice dle pokynů pedagoga řeší žák jen označené příklady a cvičení).

SŠ – podpora formou individuální práce se orientuje zejména na závěrečnou zkoušku, výběr didaktických a kompenzačních pomůcek a nutné úpravy (žáci se souběžným postižením více vadami).

Stupeň 5

Individuální práce je prováděna výhradně s podporou asistenta pedagoga, který pracuje pod vedením pedagoga. Žák je klientem školského poradenského zařízení (SPC) a má zpracován individuální vzdělávací plán, který vychází z jeho aktuálních rozumových schopností, s přesným vymezením individuálních potřeb žáka jako u stupně 4. Individuální podpora práce má však intenzivní rozsah a charakter se zajištěním sebeobslužných činností. Vyučovací hodina je pravidelně prokládána relaxačními přestávkami dle aktuální potřeby a unavitelnosti žáka. Bez podpory a dopomoci asistenta pedagoga by výuka nebyla realizovatelná.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. VALENTA, M.; MÜLLER, O. Psychopedie. 3. vyd. Praha: Parta, 2007. ISBN 978-80-7320-0999-2.

2. VALENTA, M.; PETRÁŠ, P. a kol. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s mentálním postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3380-6.

3. VALENTA, M.; PETRÁŠ, P. a kol. Metodika práce se žákem s mentálním postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3311-0.

4. PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie 1. Praha: Portál, 2009. 936 s. ISBN 978-80-7367-546-2.

5. Krejčová, L.; Mertin, V. (eds.). Pedagogická intervence u žáků ZŠ. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN 979-80-7308-347-2.

6. Krejčová, L. Žáci potřebují přemýšlet: co pro to mohou udělat jejich učitelé. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0596-1.

7. Mertin, V.; Krejčová, L. Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika. Praha: Wolters Kluwer, 2012. ISBN 978-80-7357-679-0.