Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má omezenou mobilitu.
• Žák není schopen soustředit se delší dobu, je snadno vyrušitelný podněty z okolí.
• Žák má vysokou míru unavitelnosti.
• Žák má omezené a narušené funkce vnímání.
• Žák není schopen samostatné práce.

Popis opatření

V čem spočívá

Prostorové uspořádání učebny a dalších využívaných místností výrazným způsobem napomáhá žákům se zdravotním postižením získávat požadované vědomosti a dovednosti ve vzdělávacím procesu. Opatření je využíváno u žáků, kteří potřebují ke svému vzdělávání uzpůsobit prostor učebny nebo využívat jiných, specializovaných prostor. Tyto prostory působí na žáky motivačně a přinášejí jim prožitky, které jsou z pohledu přenosu informací pro ně mnohdy zásadní.

• Pedagog volí prostorové uspořádání výuky na základě vzdělávacích potřeb žáka tak, aby co nejlépe vyhovovalo individuálním vzdělávacím potřebám žáka.
• Vhodné uspořádání výuky spočívá v úpravách kmenové učebny a také v možnostech vzdělávat žáka v jiných, specializovaných prostorech.
• Prostorové uspořádání měníme také v závislosti na druhu činností a aktivit, podle prostorových možností školy.
• Některé prostorové úpravy souvisejí také se stavebními úpravami školy (PO 10.2).

Čemu pomáhá

• Pedagog si vhodným uspořádáním výuky zajistí dobrou organizaci výuky, efektivitu vzdělávání žáka.
• Pedagog bude mít plnohodnotný a snadný kontakt se žákem, současně zůstává v kvalitní interakci i s ostatními žáky.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

V platné legislativě se dočteme: „Pro žáky se zdravotním postižením musí být ve školách uskutečňujících vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami zajištěny podmínky podle druhu jejich zdravotního postižení. V učebnách musí být vytvořeny relaxační koutky s odpovídajícím vybavením, umístěné mimo prostor lavic. Vyčleňuje se prostor pro odkládání a uložení kompenzačních pomůcek.“

Opatření je aplikováno na základě individuálních vzdělávacích potřeb žáka. Jiné možnosti jsou při vzdělávání žáka s individuální integrací – zde volíme úpravu prostoru konkrétního žáka. Ve třídě či škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením je prostorové uspořádání řešeno pro celou skupinu žáků.

Na co klást důraz

Opatření zavádíme v situaci, kdy žák přestává zvládat běžnou organizaci výuky – projevy únavy, nesamostatnosti, úzkosti, agrese či pasivity. Při plánování prostorového uspořádání zajistíme:

• plnohodnotný kontakt žáka s pedagogem;
• přiměřenou velikost místností, náležité osvětlení, odhlučnění, vhodné světelné a zvukové podmínky;
• bezpečný pohyb všech žáků po daných prostorech.

rizika

• Škola nemá vhodné prostory, materiální či finanční možnosti k zabezpečení opatření.
• Pedagog nezná důkladně aktuální potřeby žáka – závěry diagnostiky školského poradenského zařízení.
• Rizikem může být vysoký počet žáků ve třídě.
• Při nesprávném prostorovém uspořádání nejsou uspokojeny potřeby ostatních žáků – přehled, kontakt s učitelem, pohyb po třídě.
• Je třeba dát pozor na to, aby byl žák se zdravotním postižením stále součástí kolektivu třídy, neseděl osamoceně např. za paravánem či v jiné místnosti bez možností interakce se spolužáky.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

MŠ

V MŠ budeme realizovat prostorové uspořádání v rámci třídy. Pedagog pracuje se žákem u stolečku. (PO 1.4)

ZŠ, SŠ

U žáka se zdravotním postižením ve třídě je třeba dbát při prostorovém uspořádání výuky na správné osvětlení, ozvučení, na velikost místnosti. Dle skladby žáků zvolíme uspořádání školních lavic:

• klasickým způsobem – lavice v několika řadách za sebou;
• rozmístění do půlkruhu – do tvaru písmene U;
• jiné uspořádání lavic.

Stupeň 2

MŠ

Pro individuální práci se žákem můžeme využít jinou místnost v MŠ – např. učebnu pro logopedickou podporu. Ve třídě může vzniknout relaxační koutek, prostor pro odpočinek a intimitu žáka – např. dětský stan. Zde má žák možnost být chvíli o samotě.

ZŠ, SŠ

Je vhodné upravit učebnu do jednotlivých zón v závislosti na skladbě žáků:

• pracovní zóna – lavice žáka (větší lavice, kde může mít kompenzační pomůcky či PC);
• relaxační zóna – koberec, polštáře, polohovací vaky;
• zóna pro individuální práci žáka – lavice s boxy pro strukturované učení, paraván;
• prostor na ukládání učebních pomůcek, větších kompenzačních pomůcek.

Stupeň 3

MŠ, ZŠ, SŠ

Pokud ve třídě pracuje asistent pedagoga, potřebuje vhodné pracovní místo a židli. Kromě kmenové učebny je přínosné využívat ve vzdělávacím procesu specializované místnosti či alespoň koutky. Jsou to zejména:

• pracoviště pro individuální logopedickou podporu;
• pracoviště pro individuální práci žáka s asistentem pedagoga;
• místnost pro fyzioterapii;
• místnost pro tělesné aktivity žáků;
• místnost pro terapeutické aktivity – např. arteterapie, muzikoterapie, canisterapie;
• snoezelen – multisenzorická místnost;
• cvičná kuchyně;
• školní dílna zaměřená na zpracování dřeva, kovu;
• keramická dílna;
• šicí dílna;
• školní zahrada;
• koutky živé přírody – voliéry, terária, akvária;
• venkovní učebna – školní altán;
• bazén.

Stupeň 4

MŠ, ZŠ, SŠ

Je potřebné vybudovat specializované místnosti či alespoň koutky. V případě třídy, kde je většina žáků s těžkým zdravotním postižením, bude učebna spíše místností, kde převažují polohovací, vertikalizační pomůcky a speciální školní židle se stolky.

Stupeň 5

MŠ, ZŠ, SŠ

Je třeba zajistit intimní prostor pro hygienické úkony – vysazování na toaletu, přebalování, převlékání, sprchový kout, aplikace medikace.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. VALENTA, M.; PETRÁŠ, P. a kol. Metodika práce se žákem s mentálním postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3311-0.

2. Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven na výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, v platném znění.