Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák se problematicky adaptuje na nové prostředí.
• Žák trpí bezdůvodným strachem z lidí, věcí nebo situací. Tento strach může být příčinou netypických projevů v chování.
• Žák je emočně labilní nebo úzkostný.
• U žáka je riziko šikany.

Popis opatření

V čem spočívá

Za mimoškolní pobyt a výcvik považujeme jakoukoli akci pořádanou školou v době mimo pravidelné vyučování dle rozvrhu hodin nebo akci, při níž žáci opouštějí školní budovu nebo areál školy. Jedná se zejména o následující aktivity – výlety, školy v přírodě, příměstské tábory, plavecký výcvik, lyžařský výcvikový kurz, sportovní kurzy libovolného zaměření, socializační pobyty, zahraniční pobyty, vycházky, exkurze, filmová a divadelní představení, návštěvy knihovny, DDM (dům dětí a mládeže), různé soutěže, ekologické akce apod.

Čemu pomáhá

• Zlepšuje klima třídy i školy, omezujeme výskyt sociálněpatologických jevů (šikana, xenofobie, rasová nesnášenlivost apod.), zkvalitňujeme sociální vztahy v třídním kolektivu.
• Podporuje rozvoj sociálních a komunikačních dovedností žáků, učíme je, jak reagovat v rozličných sociálních situacích.
• Zprostředkovává žákům nové zkušenosti a zážitky.
• Podporuje jejich samostatnost, odpovědnost i rozvoj pohybových a jiných specifických schopností, obohacuje je po stránce vzdělávací i osobnostní, lépe poznáváme jednotlivé žáky.
• Ovlivňuje psychické zdraví žáků – ubývá negativních stresových reakcí ve třídě, podporujeme sebevědomí žáků.
• Vychovává k aktivnímu trávení volného času – žáka seznámíme s činností, které se může později věnovat (především se to týká žáků zařazených do stupňů 1–3).
• Žákům s těžkým zdravotním postižením umožňuje mnohdy první pobyt mimo rodinu.
• Při zahraničních pobytech seznamuje s reáliemi příslušné země, popř. podporuje jazykové kompetence.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Mimoškolní pobyty a výcviky organizujeme pro třídní kolektivy a můžeme je realizovat dle školního vzdělávacího programu, ročního plánu školy a třídy – můžeme využít i vhodné nabídky, která škole přijde v průběhu školního roku. Program akcí velmi pečlivě promýšlíme a zvažujeme účast každého žáka – přihlížíme k jeho schopnostem, psychické a fyzické vyspělosti i zdravotnímu stavu. Pro všechny aktivity stanovíme přesný počet doprovázejících pedagogů a maximální počet žáků na jednoho pedagoga – vycházíme z metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT. V případě, že počet pedagogů není v metodickém pokynu přesně vymezen, je určen ředitelem školy. Z pobytu ve výjimečných případech můžeme vyřadit ty žáky, kteří svým chováním ohrožují bezpečnost spolužáků, svou nebo pedagogů. Před konečným rozhodnutím tuto záležitost projednáme se zákonným zástupcem žáka. S problémy se můžeme potýkat u žáků s těžším stupněm mentální retardace. V těchto případech musíme volit vhodná místa pobytu se vstřícným personálem a vybavit se potřebnými hygienickými pomůckami. Zvýšený počet doprovázejících pedagogů je samozřejmostí.

Na aktivity můžeme přijmout pouze ty žáky, kteří odevzdají dokumenty potřebné k pobytu dle aktuálně platné legislativy (souhlas s pobytem, potvrzení o bezinfekčnosti atd.). U žáků pobírajících medikaci je vhodné od zákonných zástupců převzít seznam léků s přesným způsobem jejich užívání a souhlas s jejich podáváním. Před odjezdem převezmeme a zkontrolujeme léky, popř. nutnou zdravotní dokumentaci (výpis), od žáků využívajících mimořádné výhody 1.–3. stupně také průkazky.

Na pobytech trvajících déle než tři dny zajistíme přítomnost zdravotníka s platným dokladem o zdravotní kvalifikaci, zabezpečíme péči praktického lékaře, který je dostupný z místa konání akce. Na všech mimoškolních pobytech a výcvicích máme s sebou lékárničku vybavenou v souladu s aktuálně platnou vyhláškou.

Na co klást důraz

• Čím těžší je u žáků postižení, tím menší počet žáků máme ve skupině.
• U žáka vyžadujícího podporu asistenta pedagoga ve výuce počítáme s  přítomností asistenta rovněž na pobytech mimo školu.
• U žáků integrovaných v běžné ZŠ snížíme u některých aktivit počet žáků připadajících na jednoho pedagoga.
• Konkrétní počet žáků při sportovních aktivitách se odvíjí také od toho, zda žáci danou dovednost ovládají či ne. U lyžařského kurzu navíc rozlišujeme, jestli se jedná o sjezdové lyžování či běh na lyžích – týká se převážně žáků s lehkým mentálním postižením. Jako instruktoři se můžeme lyžařského kurzu účastnit pouze s osvědčením instruktora školního lyžování. Pro žáky s těžším stupněm mentální retardace organizujeme zimní pobyty na horách.
• Koupání. Pokud chceme využít možnosti koupání v přírodě, vybíráme taková místa, kde není koupání zakázáno, a přesně vymezíme prostor, v němž se žáci mohou pohybovat (plavat). Učiníme taková opatření, abychom měli přehled o všech žácích ve vodě. Konkrétní počet žáků stanovíme na základě jejich postižení a omezení. U žáků s epilepsií či jiným závažnějším onemocněním a těžším stupněm mentální retardace volíme dohled velmi individuální.
• Výuka plavání. Výuku uskutečňujeme pouze v zařízení k tomu určeném, uzavíráme dohody k plavecké výuce, vymezujeme povinnosti zaměstnanců obou zúčastněných stran, především ty, které se týkají odpovědnosti za bezpečnost dětí.
• Cyklistický kurz. Před zahájením kurzu ověříme povinné vybavení včetně cyklistické přilby, technický stav jízdních kol a znalosti žáků o pravidlech silničního provozu. Při přesunech v rámci cyklistického kurzu za dopravního provozu zajistíme dohled na začátku a konci skupiny.

rizika

• Zatajení některých skutečností týkajících se zdravotní anamnézy žáka (např. epileptické záchvaty, alergie) ze strany rodičů.
• Organizační a časová náročnost – musíme více plánovat a připravovat, problémy můžeme mít s motivací žáků, stravováním, se zvládáním jejich sebeobsluhy, s vysvětlováním případných změn v organizaci pobytu vlivem nepříznivého počasí, se zajištěním bezpečnosti žáků s komplikovanějšími zdravotními anamnézami.
• Výskyt problémového chování u žáků s ohledem na změnu prostředí, na strach z nových lidí, věcí nebo situací.
• Velmi komplikované zdravotní anamnézy, které mohou znemožňovat účast žáka na akci.
• Zvýšená unavitelnost žáků při sportovních a pohybových aktivitách.
• Nevhodně zvolené aktivity v průběhu dne.
• Poškození zařízení a vybavení ubytovny.
• Rozhodnutí o případném vyřazení žáka z pobytu může být považováno za vysoce segregační opatření.
• Úraz až smrtelné zranění žáka.

Ilustrační příklad

Týdenní pobyt základní školy speciální se školou stejného typu v Německu v rámci projektu MŠMT Comenius – Projekty partnerství škol. Setkání žáků a pedagogů bylo uskutečněno již potřetí a po vzájemné dohodě bylo zaměřeno na podporu pohybových a výtvarných dovedností žáků se středně těžkým mentálním postižením. Vybráno bylo šest našich žáků a šest žáků z partnerské školy. Kolegové z Německa připravili bohatý program. V dopoledních hodinách se žákům a pedagogům věnovali převážně externí pracovníci školy – taneční mistr a výtvarný umělec, kteří žáky podněcovali k tanečním a výtvarným kreacím, nenásilnou formou učili plynulému a originálnímu pohybu, dávali prostor k výtvarnému vyjádření. Odpoledne žáci navštěvovali různá sportoviště v nejbližším okolí a pod dohledem trenérů zlepšovali své dovednosti v  plavání, bruslení, jízdě na kole a hraní kuželek. Vyvrcholením celého pobytu bylo společné vystoupení žáků pod názvem „Stavění mostů“, kde nezúčastněný divák jen stěží poznal, že účinkující jsou žáci s postižením. A jak probíhala komunikace s německými žáky a pedagogy? Gesty a česky. Vždy však byla po ruce paní učitelka – překladatelka.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Ve všech stupních je nutné přihlížet k věku žáků, jejich schopnostem, fyzické a duševní vyspělosti a zdravotnímu stavu. Se zvyšujícím se stupněm podpory se bude počet žáků připadajících na doprovázejícího pedagoga snižovat. U 4. a 5. stupně je nutná účast asistenta pedagoga, v některých případech také u třetího stupně.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění, § 29.

2. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. s účinností ke dni 1. 9. 2011, § 11.

3. Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb. a vyhlášky č. 256/2012 Sb.

4. Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č. 57/2010 Sb.

5. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, s účinností ke dni 1. 1. 2011.

6. Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. j. 37 014/2005, ze dne 22. 12. 2005.

7. ZŠ T. G. MASARYKA, BLANSKO, ROKOVSKÉHO 2. Organizace mimoškolních aktivit [online]. ©2006, poslední revize 2006-01-24 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.zstgm.cz/attachments/pages/124/sm_10_organizace_mimoskolnich_aktivit.htm.