Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má problémy v oblasti pozornostních funkcí.
• Žák má zvýšenou unavitelnost.
• Žák má nízkou úroveň sociálních dovedností.
• Žák trpí úzkostnými projevy.
• Žák má poruchu aktivity.
• U žáka se projevuje zvýšená nebo atypická emoční reaktivita.
• Žák má deficity v oblasti kognitivních funkcí.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v udržení soustředění a pozornosti žáka během vzdělávání s přihlédnutím k jeho aktuálním možnostem, zdravotnímu stavu a s ohledem na jeho unavitelnost. U žáka s výraznými problémy se zvládnutím průběhu hodiny je možné využít podporu asistenta pedagoga.

Čemu pomáhá

• eliminovat projevy problémového chování, které jsou spojeny s nerovnoměrným vývojovým profilem, případně opožděným vývojem, zvýšenou unavitelností, nesoustředěností a nepozorností žáků;
• střídání přiměřeně dlouhých bloků činnosti s relaxačními přestávkami napomáhá zvýšení efektivity vzdělávání.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Znalost možností žáka v oblasti pozornostních funkcí je podmínkou úspěšné aplikace tohoto opatření. Nezbytné je vytvoření vizualizované struktury bloků daných činností v rámci výuky, ve které jsou zařazeny i relaxační přestávky, s nimiž je žák předem seznámen. Délka činnosti i relaxační přestávky jsou individuální a měly by odpovídat aktuálním možnostem žáka. Také náplň relaxační přestávky a místo jejího výkonu je individuální, při tvorbě obsahu je možné vycházet ze zájmu a potřeb daného žáka. V případě, že žák není schopen trávit relaxační přestávku samostatně, může relaxační přestávku vykonat s dohledem asistenta pedagoga buď na místě k tomu určeném ve třídě, nebo mimo třídu.

Na co klást důraz

• Na identifikaci příčin problémového chování, aby realizované opatření bylo zaměřeno právě na tyto příčiny;
• na flexibilní přizpůsobení rytmu práce a relaxace, které je pro konkrétního žáka akceptovatelné.

Rizika

• závažným rizikem může být vynucování relaxační přestávky dítětem, aniž by před tím dokončilo práci (předem stanovená pravidla jsou důležitá, viz pomůcky, úprava obsahu vzdělávání);
• nepřiměřená zátěž žáka v rámci jednoho bloku činností, kdy již nedokáže splnit požadavky na něj kladené;
• stanovení délky přestávky může snižovat funkčnost dítěte (příliš krátká, nebo naopak příliš dlouhá doba relaxace);
• nevhodně zvolené relaxační místo nebo nemožnost jeho vytvoření, případně chybějící podmínky k vytvoření relaxační místnosti, např. z prostorových důvodů;
• u žáků, kteří tráví přestávku mimo třídu, může být překážkou nepřítomnost asistenta pedagoga ve třídě.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Žák občas potřebuje krátké relaxační přestávky v průběhu vzdělávání, které vykonává buď na svém pracovním místě, nebo v prostoru k tomu určeném v rámci třídy s dohledem vyučujícího pedagoga, jenž stanovuje frekvenci a délku relaxačních přestávek.

Stupeň 2

Žák potřebuje relaxační přestávky v průběhu vzdělávání častěji. Vykonává je v určeném prostoru v rámci třídy s dohledem vyučujícího pedagoga, jenž stanovuje frekvenci a délku relaxačních přestávek, případně jejich náplň.

Stupeň 3

V řízené činnosti udrží žák pozornost jen krátkou dobu, často potřebuje vykonat relaxační přestávku, kterou realizuje v určeném prostoru v rámci třídy s bezprostředním dohledem vyučujícího pedagoga, který stanovuje frekvenci, délku i náplň relaxačních přestávek. Ty korespondují se zájmem žáka a nemusejí být bezpodmínečně funkční (repetitivní, stereotypní činnosti, které mohou mít sebestimulační charakter) nebo souvisejí s obsahem učiva, které je pro něj zajímavé. V případě, že žák nerespektuje místo vymezené pro relaxační přestávku, jeho chování je nebezpečné vůči sobě i ostatním, je nutné zajistit dohled dalšího pedagogického pracovníka, resp. asistenta pedagoga.

Stupeň 4

Žák potřebuje časté relaxační přestávky, při kterých je nutné zajistit pedagogický dozor, který též dohlíží na délku přestávky a znovuzapojení žáka do procesu vzdělávání. V odůvodněných případech (náplň přestávky by mohla rušit ostatní spolužáky, přechod do jiných prostor odvede pozornost dítěte, a to se tak rychleji uvolní, poměr práce a relaxace se mírně vychyluje ve prospěch relaxace apod.) může žák relaxovat individuálně i mimo třídu.

Stupeň 5

Žák potřebuje velmi časté relaxační přestávky, při kterých je nutné bezpodmínečné zajištění pedagogického dozoru. Dohled nad délkou přestávky musí korespondovat s aktuálním stavem žáka a s jeho možnostmi znovuzapojení do procesu vzdělávání. Žák většinou relaxuje individuálně mimo třídu. Délka a frekvence relaxačních přestávek ve většině případů převažuje nad délkou řízených činností.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BĚLOHLÁVKOVÁ, L. Rozvoj sociálních dovedností. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2010.

2. BĚLOHLÁVKOVÁ, L.; VOSMIK, M. Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-687-2.

٣. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Tvorba individuálních vzdělávacích plánů pro děti s poruchou autistického spektra (metodický materiál). Praha: IPPP, 2006.

ISBN 80-86856-17-8.

٤. ČADILOVÁ, V.; JŮN, H.; THOROVÁ, K. a kol. Agrese u lidí s mentální retardací a autismem. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-319-2.

٥. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008.

ISBN 978-80-7367-475-5.

٦. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.

٧. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.

٨. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Rozvoj sociálních dovedností u dětí s autismem. Praha: Pasparta, 2013. ISBN 978-80-905576-2-8.

9. SCHOPLER, E.; MESIBOV, G. B. Autistické chování. Praha: Portál, 1997.

ISBN 80-7178-133-9.

10. SCHOPLER, E.; LANSING, M.; WATERS, L. Výukové aktivity pro děti s autismem. Praha: Modrý klíč, 2000. ISBN 80-902494-3-4.