Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má problémy v oblasti pozornostních funkcí.
• Žák má deficity v oblasti smyslového vnímání.
• Žák trpí úzkostnými projevy.
• Žák má poruchy aktivity.
• Žák má nutkavé chování.
• U žáka se projevuje zvýšená nebo atypická emoční reaktivita.

Popis opatření

V čem spočívá

Toto opatření spočívá v časové úpravě režimu výuky, která přispěje k eliminaci některých problémů žáka vyplývajících z deficitů základní či přidružené diagnózy (hypersenzitivita na zvukové podněty, porucha aktivity a pozornosti, úzkostné projevy, nutkavé chování apod.) a pomáhá mu zvládat organizační stránku vzdělávání (např. dřívější či pozdější příchod do školy kvůli snížení hluku a chaosu v šatnách, který žákovi s autismem, případně s některými psychickými poruchami a onemocněními, vadí a navozuje problémové chování; odcházení z poslední vyučovací hodiny na oběd o 10 minut dříve, aby žák v klidu zvládl organizační stránku stravování i vlastní jídlo). K místní úpravě režimu výuky přistupujeme v případě, kdy žák bez této úpravy selhává ve zvládání organizační stránky vzdělávání (např. dítě využívá WC pro pedagogy, pomůcky má uloženy ve vlastní poličce, stravuje se ve třídě, odchází s asistentem pedagoga z hodin chemie, když probíhají chemické pokusy, na tělesnou výchovu se převléká v kabinetu nebo ve třídě).

Čemu pomáhá

• eliminaci nepřiměřených projevů chování;
• snížení výskytu problémového chování;
• zvyšování funkčnosti žáka při zvládání organizační stránky vzdělávání.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření je aplikováno na základě informací, které pedagog získá od poradenských pracovníků či rodičů dítěte nebo je sám odhalí v průběhu vzdělávacího procesu. V souladu s tím pedagog zavádí organizační změny ve výuce, které korespondují s konkrétními problémy žáka. Některá konkrétní opatření je třeba konzultovat s vedením školy, případně s dalšími pedagogy či rodiči (např. využití WC pro pedagogy, dřívější odchod z výuky, pozdější příchod do školy).

Na co klást důraz

• na identifikaci příčin nepřiměřených reakcí a specifického chování;
• na týmovou spolupráci.

Rizika

• nerozpoznání příčin problémového chování nebo nefunkčnosti dítěte v určitých situacích;
• problém s vlastní realizací opatření (nemožnost zajistit časové nebo místní změny ve výuce).

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Žák potřebuje jen drobné úpravy v časové a místní organizaci tak, aby byl schopný samostatně zvládnout organizaci výuky (např. označení místa v šatně, vytvoření prostoru pro pomůcky ve třídě).

Stupeň 2

Žák vyžaduje výraznější úpravy v časové a místní organizaci tak, aby byl schopný samostatně zvládnout organizaci výuky (např. přichází dříve či později do školy, aby se v šatně vyhnul hluku a chaosu, ale nenarušuje to včasný příchod do první vyučovací hodiny; na TV se převléká v šatně s ostatními na předem upraveném místě). Po provedení těchto úprav je samostatný.

Stupeň 3

Žák potřebuje výrazné úpravy v časové a místní organizaci (např. do školy přichází později, aby se v šatně vyhnul hluku a chaosu, což narušuje jeho včasný příchod do první vyučovací hodiny; na TV se převléká v kabinetu mimo kolektiv třídy; na oběd odchází dříve z poslední vyučovací hodiny, jedná-li se o dítě v MŠ, stravuje se dříve, aby se vyhnulo hluku a chaosu, který je spojen s přítomností více dětí, resp. žáků). Za těchto podmínek potřebuje k samostatnému zvládání organizační stránky vzdělávacího procesu mírný dohled pedagoga.

Stupeň 4

Závažnost deficitu snižuje funkční schopnosti žáka do takové míry, že mu brání účastnit se vzdělávacího procesu, a přes úpravy časové i místní organizace výuky je dosaženo jen částečného řešení problému. Žák není ani přes stanovená opatření zcela samostatný, vyžaduje dohled a občasnou dopomoc. Na řešení problémových situací se podílejí pracovníci školského poradenského zařízení. Za těchto podmínek žák zvládne organizační stránku vzdělávacího procesu natolik, že se zúčastní větší části vzdělávání.

Stupeň 5

Závažnost deficitu brání žákovi účastnit se vzdělávacího procesu a i přes úpravy časové i místní organizace výuky jsou problémy žáka eliminovány jen částečně. Žák není ani přes stanovená opatření samostatný a vyžaduje stálý dohled a stálou dopomoc. Na řešení se podílejí pracovníci školského poradenského zařízení. Pokud žákovi nepomůže k organizačnímu zvládnutí vzdělávacího procesu stálý dohled a dopomoc pedagoga, je třeba ve větší míře přistoupit na individuální práci.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BĚLOHLÁVKOVÁ, L.; VOSMIK, M. Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-687-2.

٢. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Tvorba individuálních vzdělávacích plánů pro děti s poruchou autistického spektra (metodický materiál). Praha: IPPP, 2006.

ISBN 80-86856-17-8.

٣. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Vzdělávání žáků s PAS ve střední škole. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-62-9.

٤. ČADILOVÁ, V.; JŮN, H.; THOROVÁ, K. a kol. Agrese u lidí s mentální retardací a autismem. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-319-2.

٥. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.

٦. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.

7. GEISLEROVÁ, K. Organizační formy práce při vzdělávání žáků s autismem. Brno: ZŠ, Brno, Štolcova, 2014. ISBN 978-80-7392-215-3.