Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má problémy v oblasti pozornostních funkcí.
• Žák má deficity v oblasti smyslového vnímání.
• U žáka se projevují výrazné změny nálad, neurotické poruchy, úzkostné projevy apod.
• Žák má poruchu aktivity.
• U žáka se projevuje zvýšená nebo atypická emoční reaktivita.
• Úroveň sociálního chování žáka je nízká.
• Žákova míra adaptability je nízká.
• Žák má deficity v oblasti komunikace.
• Žák má vývojovou poruchu řeči.
• Žák je zvýšeně unavitelný.
• U žáka je oslabena oblast kognitivního výkonu.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření vyplývá z potřeby žáka, který z důvodu svého postižení nedokáže po celou dobu výuky pracovat na stabilním místě v kolektivu ve třídě (nízká míra adaptability, deficity v pozornostních funkcích, zvýšená unavitelnost, řečové a komunikační problémy, nízká úroveň sociálního chování, hypersenzitivita, úzkostné projevy apod.). Spočívá ve vytvoření dalšího pracovního místa v rámci třídy, nebo mimo ni.

Čemu pomáhá

• eliminovat deficity žáka, které vyplývají ze základní diagnózy;
• vytvořit podmínky pro úspěšnou práci žáka i celého kolektivu třídy;
• rovněž napomáhá nácviku a rozvíjení samostatné práce;
• při prověřování učiva, např. psaní diktátů, vypracovávání testů a písemných prací, místo zajistí klid na práci.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření zavádíme preventivně, nikoliv jako restriktivní opatření, čímž předcházíme případným problémům v chování i ve vzdělávání. Další pracovní místo vytváříme s ohledem na možnosti konkrétního dítěte a na jeho potřeby (žák se závažným deficitem v oblasti pozornosti bude potřebovat častěji měnit místo pro práci, z tohoto důvodu bude výhodnější vytvořit takové pracovní místo mimo třídu, kde budou výrazně eliminovány podněty, jež dítě rozptylují, a současně dojde i k zásadnější změně prostředí, která je pro takového žáka důležitá). Pro žáka, který je spíš pasivní a vnější podněty ho zásadně nevyrušují, je možné zřídit pracovní místo v rámci třídy a oddělit jej policí, paravánem apod. Toto opatření může být uplatněno i na přechodnou dobu vzhledem k aktuálnímu zdravotnímu stavu žáka.

Na co klást důraz

• Významnou roli hraje dobře zvolené další pracovní místo a jeho celková úprava odpovídající potřebám konkrétního dítěte.
• K využívání tohoto místa je třeba přistupovat preventivně, případně s podporou motivace. Žákovi zajistíme předvídatelnost a informaci o tom, kdy bude na tomto místě pracovat (vizualizovaný denní režim, rozvrh, pracovní schéma – viz pomůcky), místo však nefunguje restriktivně („Zlobíš, jdeš do kabinetu.“).

Rizika

• překážkou v realizaci opatření může být odmítání dítěte odejít pracovat na toto místo, a to zejména ve chvíli, kdy vykazuje problémové chování.
• nevhodné umístění dalšího pracovního místa.
• nedostatek prostoru.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Žák potřebuje v průběhu vzdělávání měnit pracovní místo, které je vytvořeno v rámci třídy. Aplikujeme krátkodobě, spíš výjimečně.

Stupeň 2

Žák potřebuje v průběhu vzdělávání měnit pracovní místo. Aplikujeme krátkodobě, dle potřeby dítěte a s ohledem na jeho aktuální zdravotní stav.

Stupeň 3

Žák potřebuje v průběhu vzdělávání měnit pracovní místo z výše uvedených důvodů. Další pracovní místo využíváme vždy dle potřeby žáka s důrazem na předcházející informaci o využití tohoto místa. Pokud žák není schopen pracovat na vytvořeném místě samostatně, je nutná podpora asistenta pedagoga.

Stupeň 4

Žák potřebuje v průběhu vzdělávání měnit pracovní místo. Další pracovní místo využíváme vždy dle potřeb žáka s důrazem na předcházející informaci o využití tohoto místa. Pokud žák není schopen pracovat na vytvořeném místě samostatně, je nutná podpora dalšího pedagogického pracovníka. Totéž platí i v případě, pokud žák odchází na jiné pracovní místo mimo třídu.

Stupeň 5

Další pracovní místo využíváme vždy dle potřeb žáka s důrazem na předcházející informaci o využití tohoto místa. Na tomto pracovním místě žák pracuje vždy s podporou pedagoga. Pokud odchází na jiné pracovní místo mimo třídu, odchází vždy s pedagogem.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ATTWOOD, T. Aspergerův syndrom. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-979-8.

2. BĚLOHLÁVKOVÁ, L.; VOSMIK, M. Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-687-2.

٣. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Tvorba individuálních vzdělávacích plánů pro děti s poruchou autistického spektra (metodický materiál). Praha: IPPP, 2006.

ISBN 80-86856-17-8.

٤. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Specifika vzdělávání dětí, žáků a studentů s Aspergerovým syndromem. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-36-0.

٥. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Vzdělávání žáků s PAS ve střední škole. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-62-9.

٦. ČADILOVÁ, V.; JŮN, H.; THOROVÁ, K. a kol. Agrese u lidí s mentální retardací a autismem. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-319-2.

٧. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008.

ISBN 978-80-7367-475-5.

٨. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.

٩. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.