Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má problémy v oblasti pozornostních funkcí.
• Žák má deficity v oblasti smyslového vnímání.
• Žák trpí úzkostnými projevy.
• Žák má poruchy aktivity.
• Žák má nutkavé chování.
• U žáka se projevuje zvýšená nebo atypická emoční reaktivita.
• U žáka se objevuje problémové chování.
• Žák má nízkou úroveň sociálních a komunikačních dovedností.
• Žák má nízkou míru adaptability.

Popis opatření

V čem spočívá

K tomuto opatření přistupujeme na základě chování dítěte, případně po komunikaci s ním či po komunikaci s ostatními spolužáky, kteří upozorní na specifika v chování dítěte. Přesazení musíme dopředu naplánovat a žáky s ním seznámit. Toto opatření má výrazně preventivní charakter, jeho uplatňováním můžeme předcházet mnohým krizovým situacím ve skupině.

Čemu pomáhá

• udržet žáka v kolektivu, aniž by vykazoval problémové chování;
• zajistit klidné prostředí pro rozvoj a vzdělávání kolektivu žáků.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

K úpravě zasedacího pořádku přistoupíme ve chvíli, kdy z reakcí žáků poznáme, že žák má problémy pobývat v blízkosti jiného žáka, respektive jiných žáků. Příčinou těchto obtíží bývají úzkostné stavy, hypersenzitivita na smyslové podněty, snížená koncentrace pozornosti apod. (např. přesadíme žáka pobývajícího v jeho bezprostřední blízkosti, vzdálíme místo žáka od ostatních, případně ho oddělíme od ostatních vizuálně). K tomuto opatření přistupujeme v případě, že žák s postižením, případně znevýhodněním, obtížně zvládá kontakt s ostatními (sahají mu na věci, berou mu věci, oslovují ho apod.), případně žák sám nerespektuje osobní zónu svého spolužáka, strká do něj, shazuje mu věci, navazuje s ním nepřiměřený kontakt apod.

Toto opatření též realizujeme v případě, že v průběhu vzdělávání pedagog zjistí, že potřebuje být se žákem v intenzivnějším kontaktu pro lepší zajištění pozornosti a zpětné vazby. V některých případech lze realizovat toto opatření také v situaci, že již během vzdělávání je ve třídě zřízena funkce asistenta pedagoga. Komunikace mezi žákem a asistentem pedagoga a míra jeho podpory je intenzivnější, často narušuje vzdělávání ostatních žáků. Proto přistoupíme ke změně místa, které bude této situaci lépe vyhovovat. Pokud jde o dítě s častými afektivními záchvaty, které výrazně narušují proces vzdělávání a mohou být i nebezpečné pro ostatní spolužáky, volíme pracovní místo blízko dveří tak, aby se se žákem dalo snadněji opustit třídu.

Na co klást důraz

• U žáka navazujícího nepřiměřený kontakt se spolužáky může dojít k odmítnutí přesazení, neboť si sám není vědom svého chování. V tomto případě je nutné klást důraz na motivaci ke změně místa a situaci se žákem důkladně probrat.
• Přesazení by se nemělo stávat restriktivním opatřením ve smyslu vylučování z kolektivu („Jestli nepřestaneš, půjdeš do poslední lavice!“).

Rizika

• u žáků, kteří jsou svými vrstevníky obtížně akceptovatelní, hrozí riziko, že nebude kam žáka umístit, neboť ho ostatní spolužáci vnímají velmi negativně. V tomto případě je nutné pracovat s kolektivem třídy a domluvit s ním určitá pravidla pro pobyt dítěte ve třídě (např. přesazování po určité době, přijímání dítěte kolektivem v daných situa­cích – práce ve skupině, seřazení ve dvojicích).

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Pedagog v souladu s potřebami žáka a v zájmu zachování příznivého a tvůrčího klimatu třídy zvažuje úpravu zasedacího pořádku a případné změny provádí na základě aktuální situace (např. pedagog umístí žáka do své blízkosti, aby ho v průběhu vzdělávání mohl lépe monitorovat a případně usměrnit).

Stupeň 2

Pedagog provádí úpravu zasedacího pořádku v případě, že žák na stávajícím pracovním místě ve vzdělávacím procesu opakovaně selhává a narušuje ho, nebo má problémy se spolužáky, případně v bezprostředním okolí. Pedagog zváží vhodnější zasedací pořádek a přemístí žáka na pracovní místo tak, aby při vzdělávání neselhával a nenarušoval jeho průběh. V případě problémů v kolektivu hledá pedagog možnost přemístění žáka do blízkosti spolužáka, resp. spolužáků, kteří se vzájemně dobře snášejí, jsou schopni se vzájemně tolerovat, spolupracovat a vzájemně si pomoci.

Stupeň 3

K úpravě, případně ke změně zasedacího pořádku přistupuje pedagog s ohledem na závažnost projevů v chování žáka, které souvisejí s jeho primární diagnózou (např. hypersenzitivita na dotyk, problémy s umístěním a organizací pomůcek, motorické obtíže). Pokud se pedagogovi nepodaří najít pro žáka optimální místo, je možné nechat ho sedět samotného v lavici (pokud jde o žáka pasivního, který potřebuje dohled a povzbuzování při práci, je výhodné posadit ho do předních lavic tak, aby měl pedagog se žákem přímý kontakt; pokud jde o žáka hyperaktivního, který při vzdělávání vyrušuje a potřebuje větší prostor k relaxaci, je výhodné posadit ho do zadních lavic, kde může snáze opustit místo, relaxovat v zadní části třídy, aniž by rušil ostatní, a poté se vrátit zpět k práci). V případě, že je ve třídě zřízena funkce asistenta pedagoga, měl by žák sedět na takovém místě, na kterém je zajištěna dobrá spolupráce s asistentem a dostatek prostoru pro samotnou práci žáka.

Stupeň 4

Pedagog předvídá problémy žáka v kolektivu a s podporou asistenta pedagoga buď zvolí pracovní místo vedle jiného žáka ve třídě, nebo volí samostatné pracovní místo, které žák sdílí s asistentem pedagoga (např. žák sedí vedle spolužáka a v případě problémů přichází asistent pedagoga, který žáka usměrní, případně mu pomůže při plnění zadaných úkolů; žák má dvě pracovní místa – na jednom sedí se spolužákem a asistent pedagoga zajišťuje podporu žáka jen v případě potřeby, na druhém pracuje individuálně s podporou asistenta pedagoga; žák sedí po většinu vzdělávání s asistentem pedagoga, který ho povzbuzuje v práci, eliminuje jeho problémové chování a pomáhá mu zvládnout vzdělávací proces).

Stupeň 5

Pedagog vytváří takový zasedací pořádek, ve kterém žák pracuje po celou dobu vyučování na pracovním místě s přítomností asistenta pedagoga; jeho pracovní místo ve třídě je umístěno tak, aby nenarušoval svými projevy vzdělávání ostatních žáků ve třídě. V případě, že je ve třídě přítomen žák se závažným problémovým chováním s afektivními stavy, přizpůsobíme zasedací pořádek tak, aby asistent pedagoga mohl se žákem třídu opustit, aniž by narušil vzdělávání, a přitom byla zachována bezpečnost ostatních žáků ve třídě.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. ATTWOOD, T. Aspergerův syndrom. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-979-8.

2. BĚLOHLÁVKOVÁ, L. Rozvoj sociálních dovedností. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2010.

3. BĚLOHLÁVKOVÁ, L.; VOSMIK, M. Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-687-2.

٤. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Tvorba individuálních vzdělávacích plánů pro děti s poruchou autistického spektra (metodický materiál). Praha: IPPP, 2006.

ISBN 80-86856-17-8.

٥. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Specifika výchovy, vzdělávání a celoživotní podpory lidí s Aspergerovým syndromem. Praha: IPPP, 2006. ISBN 80-86856-20-8.

٦. ČADILOVÁ, V.; JŮN, H.; THOROVÁ, K. a kol. Agrese u lidí s mentální retardací a autismem. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-319-2.

٧. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Specifika vzdělávání dětí, žáků a studentů s Aspergerovým syndromem. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-36-0.

٨. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Vzdělávání žáků s PAS ve střední škole. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-62-9.

٩. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008.

ISBN 978-0-7367-475-5.

١٠. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.

١١. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.

١٢. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Rozvoj sociálních dovedností u dětí s autismem. Praha: Pasparta, 2013. ISBN 978-80-905576-2-8.

13. SCHOPLER, E.; MESIBOV, G. B. Autistické chování. Praha: Portál, 1997.

ISBN 80-7178-133-9.

14. SCHOPLER, E.; LANSING, M.; WATERS, L. Výukové aktivity pro děti s autismem. Praha: Modrý klíč, 2000. ISBN 80-902494-3-4.