Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má problémy adaptovat se na nové prostředí, trpí úzkostnými stavy a s nimi souvisejícími nevhodnými projevy v chování.
• Žák je emočně labilní, projevuje se u něj zvýšená emoční reaktivita.
• U žáka může hrozit šikana ze strany vrstevníků z důvodu jeho odlišného chování.
• Žák má deficity v oblasti smyslového vnímání.
• U žáka se objevuje problémové chování.
• Žák má poruchy aktivity.
• Žák má nutkavé chování.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v poskytnutí speciálněpedagogické podpory žákům pro jejich úspěšné zapojení do mimoškolních pobytů a výcviků. V rámci mimoškolních pobytů a výcviků se může jednat o jednodenní i vícedenní akce pořádané školou. Podmínkou účasti žáka na těchto akcích je jeho zájem zúčastnit se, případně je možné ho k účasti motivovat. Pokud žák i přes veškeré snahy účast na mimoškolním pobytu či výcviku odmítne, není na místě ho k účasti za každou cenu nutit. Opatření by však měla zajistit účast žáka, který o pobyt stojí, žák by neměl být v souvislosti se svým handicapem z takových akcí automaticky vylučován.

Čemu pomáhá

• zabezpečení zdárného průběhu mimoškolních pobytů a výcviků (např. školy v přírodě, školní výlety, lyžařské nebo plavecké výcviky).
• začlenění žáků do kolektivu vrstevníků.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Před vlastní akcí je nezbytné žáka seznámit s jejím termínem, místem konání a vlastním průběhem. Vysvětlení musí být pro žáka srozumitelné a v některých případech bude třeba využít vizuální prostředky (např. termín a dobu trvání zaznamenat do kalendáře, ukázat na obrázku místo pobytu, vizualizovat jednotlivé aktivity, které dítě na akci čekají). Úspěšná aplikace tohoto opatření závisí na vhodné úpravě programu konkrétní akce a volbě vhodných aktivit dle specifik a možností konkrétního žáka. S průběhem pobytu či výcviku je třeba žáka průběžně seznamovat, v případě potřeby mu předkládat vizualizovaný denní režim. Také je třeba žáka seznámit s dobou trvání akce s využitím vizuálního znázornění. U některých žáků bude možné realizovat jen část programu společně s ostatními, další program bude mít individuální charakter. Je také nutné počítat s adaptačními problémy, které mohou vést k tomu, že zpočátku se žák bude jen obtížně zapojovat do společných aktivit, bude trávit víc času o samotě. S postupnou adaptací lze předpokládat intenzivnější zapojení do společných činností. Pokud se nedaří žáka zapojit, vykazuje problémové chování a nedokáže se přiměřeně začlenit do kolektivu vrstevníků, je nezbytné poskytnout mu potřebnou míru speciálněpedagogické podpory, využít vizualizované prostředky, strukturovat činnosti, motivovat ho ke zvládnutí pobytu či výcviku. Pro zdárný průběh akce je u řady žáků nutné využít podpory asistenta pedagoga, v odůvodněných případech osobního asistenta. Rovněž je nezbytné seznámit s potřebami konkrétního žáka i pedagogický doprovod.

Na co klást důraz

• Výběr vhodných aktivit a zaměření celé akce, které by mělo odpovídat specifickým požadavkům žáka a jeho individuálním potřebám.

Rizika

• problémy s adaptabilitou, sníženou flexibilitou myšlení, nízkými sociálními a komunikačními dovednostmi, problémy v exekutivních funkcích, které brání zapojení do pobytů či výcviků.
• emoční labilita, úzkostnost, nepřiměřené emoční vnímání a prožívání.
• podceňování důležitosti potřebné míry speciálněpedagogické podpory ve formě úpravy prostoru, při plánování a organizování aktivit, stejně jako při dohledu nad žákem.
• deficity v oblasti exekutivních funkcí a sebeobsluhy.
• malá předvídatelnost, podceňování důležitosti využití vizualizovaných prostředků (to, že je žák nepotřebuje ve škole, neznamená, že je nepotřebuje v nové situaci).
• problémy s motivací dítěte pro výcvik či mimoškolní pobyt.
• nerespektování přiměřeného střídání zapojení do společných aktivit a individuálních činností.
• finanční problémy se zajištěním dalšího pedagoga, který bude vykonávat individuální dohled nad žákem.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Žák se zapojí do výcviku či mimoškolního pobytu bez závažnějších problémů. Důležitý je dohled pedagoga při žákově zapojení a interakci s vrstevníky (pasivní dítě povzbuzuje v zapojení, hledá pro něj vhodné aktivity apod., aktivní dítě pedagog usměrňuje při navazování kontaktů a ve volbě aktivit). V interakci pedagog eliminuje drobné sociální a komunikační deficity žáka (např. během hry sleduje jeho chování a případně mu poskytuje dílčí návody k přiměřenému zapojení; probere s dítětem nevhodné projevy a dá mu zpětnou vazbu, jak postupovat). V počátcích pobytu sleduje žáka, pomáhá mu překonat adaptační problémy a motivuje ho k úspěšnému zvládnutí akce.

Stupeň 2

Žák tráví většinu času i aktivit se skupinou vrstevníků. Pro aktivity, které jsou pro něj nové nebo jejichž obsah ne zcela chápe, je nutné vytvořit plán. Pro tvorbu plánu využíváme vizualizované prostředky ve formě procesuálních a pracovních schémat, které slouží ke zpřehlednění průběhu činností, jejich délky i doby trvání. Při zapojení do kolektivu žák vyžaduje podporu a usměrnění pedagogem, zejména na počátku aktivity.

Stupeň 3

Většinu aktivit a činností v průběhu akce je nutné žákovi plánovat a organizovat. Žák tráví část doby jak v kolektivu vrstevníků, tak i mimo skupinu. Při zapojení do společných aktivit s ostatními vycházíme ze zájmu žáka a předem připravíme aktivity, které může realizovat společně v menší (vybrané) skupince vrstevníků a které jsou ve shodě s celkovým zaměřením akce. Ke zpřehlednění aktivit a činností využíváme vizualizované prostředky, aktivitu zařadíme do denního režimu nebo do rozvrhu. Průběh aktivity žákovi zpřehledníme (využijeme pracovní nebo procesuální schéma). Při zapojení žáka do interaktivních činností je ve většině případů nezbytný dozor pedagogického pracovníka. Pokud žák tráví část času mimo kolektiv, vyžaduje bezprostřední dozor pedagogického pracovníka. Při zapojení do dlouhodobých pobytů je v odůvodněných případech nezbytný pedagogický asistent.

Stupeň 4

Aktivity a činnosti v průběhu akce je nutné žákovi plánovat a organizovat. Žák tráví menší část doby v kolektivu vrstevníků, větší mimo skupinu. Při zapojení do společných aktivit s vrstevníky vycházíme ze zájmu žáka a předem připravíme aktivity, které může realizovat společně v malé skupince vrstevníků. Při zapojení dítěte do interaktivních činností je nezbytný dozor pedagogického pracovníka. Při zapojení do mimoškolních pobytů a výcviků je nezbytně nutná přítomnost pedagogického asistenta, v odůvodněných případech osobního asistenta.

Stupeň 5

Při mimoškolních pobytech je nezbytné přizpůsobit průběh akce potřebám konkrétního žáka, případně zvážit, zda jsou problémy žáka slučitelné s takovou akcí. Průběh akce je zcela individuálně přizpůsoben potřebám žáka svým obsahem i délkou trvání, zapojení do skupinových činností je spíše výjimečné. Pobyt dítěte vyžaduje přítomnost dalšího pedagogického pracovníka.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BĚLOHLÁVKOVÁ, L.; VOSMIK, M. Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-687-2.
2. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Specifika výchovy, vzdělávání a celoživotní podpory lidí s Aspergerovým syndromem. Praha: IPPP, 2006. ISBN 80-86856-20-8.
3. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Vzdělávání žáků s PAS ve střední škole. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-62-9.
4. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Specifika vzdělávání dětí, žáků a studentů s Aspergerovým syndromem. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-36-0.
5. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.
6. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.
7. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.
8. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Rozvoj sociálních dovedností u dětí s autismem. Praha: Pasparta, 2013. ISBN 978-80-905576-2-8.
9. SCHOPLER, E.; MESIBOV, G. B. Autistické chování. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-133-9.
10. SCHOPLER, E.; LANSING, M.; WATERS, L. Výukové aktivity pro děti s autismem. Praha: Modrý klíč, 2000. ISBN 80-902494-3-4.