Katalog podpůrných opatření

4.5.2

Úprava rozsahu a obsahu učiva

  • PaedDr. Věra Čadilová
  • Mgr. Zuzana Žampachová
Oblast podpory:
  • Úpravy obsahu vzdělávání
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň

 

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • U žáka se projevují obtíže v oblasti sociálního chování a emočního prožívání.
  • U žáka je narušena oblast kognitivních funkcí, má nerovnoměrný vývojový profil.
  • U žáka se objevují důsledky narušení v oblasti jazyka a jazykové komunikace.
  • U žáka se projevuje porucha aktivity a pozornosti.
  • Žák má specifické poruchy učení.
  • Žák má vývojovou poruchu řeči.
  • Žák má vývojovou poruchu motorických funkcí.
  • Žák je nedostatečně vnitřně motivován ke vzdělávání nebo motivaci ztratil vlivem časté neúspěšnosti při plnění zadaných úkolů.
  • U žáka se projevují odlišnosti ve smyslovém vnímání.
  • Žák není schopen v důsledku oslabení v oblasti představivosti a narušení exekutivních funkcí plnit obsah vzdělávání v celém rozsahu.
  • Žák má potíže v oblasti imitace.
  • Žák má obtíže s aplikací a generalizací.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v redukci nároků na vzdělávání žáka, která se promítá do obsahu i rozsahu učiva dle individuálních možností a schopností dítěte. Opatření může být realizováno na omezenou dobu (podle aktuálního zdravotního stavu).

Čemu pomáhá

  • úspěšnému zvládání vzdělávacího procesu prostřednictvím redukce obsahu a rozsahu učiva u žáka, u něhož úroveň kognitivních schopností a deficity plynoucí z jeho základní diagnózy neumožňují naplňovat požadavky školního vzdělávacího plánu v plném rozsahu.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření je aplikováno na základě dlouhodobého selhávání žáka ve výuce a výsledků psychologického či speciálněpedagogického vyšetření. K úpravě rozsahu a obsahu učiva můžeme přistoupit v jednom či více předmětech nebo může být zaměřena jen na určitou oblast konkrétního učiva (např. v rámci výuky matematiky dojde k redukci učiva v geometrii kvůli motorickým problémům žáka při rýsování).

Na co klást důraz

  • Pochopení problému pedagogem, který se s redukcí učiva u žáka obtížně vyrovnává, protože se mu to jeví jako nespravedlivé vůči ostatním žákům.

Rizika

  • nepřistoupení na redukci učiva, žák opakovaně selhává a buduje si negativní vztah ke škole.
  • redukce učiva nepostihne správný obsah nebo přiměřený rozsah.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

U žáka nedochází k úpravě obsahu a rozsahu učiva. V ojedinělých případech pedagog v hodnocení zohledňuje dílčí nedostatky ve zvládání učiva, které jsou způsobeny mírnými deficity plynoucími ze základních či přidružených diagnóz (např. deficity v představivosti způsobují, že žákova kresba je obsahově chudší, mírná porucha motorických funkcí způsobuje, že písmo je méně úpravné nebo že žák nezvládne rýsovat s naprostou přesností, mírné deficity v pragmatické rovině jazyka se projevují v písemném projevu a působí zvláštně volbou tématu, použitým výrazivem a formulacemi).

Stupeň 2

U žáka se sníženými kognitivními schopnostmi může dojít k úpravě obsahu a rozsahu učiva, pokud je vzděláván v běžné základní škole, a to prostřednictvím individuálního vzdělávacího plánu. Žáci s dobrými intelektovými schopnostmi mohou mít upraven obsah a rozsah učiva v souvislosti s deficity, které jsou dány základní diagnózou a přidruženými poruchami. Pedagog upravuje obsah i rozsah učiva s ohledem na psychologické a speciálněpedagogické vyšetření (např. žák v důsledku vývojové poruchy řeči smíšeného typu čte jednodušší texty, učivo naukových předmětů je upraveno a redukováno tak, aby jej žák pochopil).

Stupeň 3

Žák se sníženými kognitivními schopnostmi má upraven obsah a rozsah učiva prostřednictvím individuálního vzdělávacího plánu. Žáci s dobrými intelektovými schopnostmi mají upraven obsah a rozsah učiva v souvislosti se závažnějšími deficity, které plynou ze základních a přidružených diagnóz. Pedagog upravuje obsah i rozsah učiva prostřednictvím individuálního vzdělávacího plánu v předmětech, ve kterých žák selhává (např. žák se závažnější poruchou motorických funkcí se učí psát tiskacím písmem, žákovi se závažnějším deficitem v porozumění řeči jsou zadávány jednodušší slovní úlohy v matematice apod.).

Stupeň 4

Žákovi je v důsledku závažného intelektového handicapu a deficitů plynoucích ze základní diagnózy a přidružených poruch a onemocnění upravován obsah i rozsah učiva prostřednictvím individuálního vzdělávacího plánu. Žák je částečně vzděláván individuál­ně s podporou asistenta pedagoga.

Stupeň 5

Žák s těžkým intelektovým handicapem a s deficity plynoucími ze základní diagnózy a přidružených poruch a onemocnění má upraven obsah i rozsah učiva prostřednictvím individuálního vzdělávacího plánu. Žák je po většinu doby vyučování vzděláván individuálně s podporou asistenta pedagoga.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

  1. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (8–15 let). Praha: IPPP, 2005. ISBN 80-86856-12-7.
  2. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Tvorba individuálních vzdělávacích plánů pro děti s poruchou autistického spektra (metodický materiál). Praha: IPPP, 2006. ISBN 80-86856-17-8.
  3. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-367-475-5.
  4. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7.
  5. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem s PAS. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3377-6.
  6. ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. et al. Edukačně hodnotící profil žáka s poruchou autistického spektra (do 7 let). 3. vyd. Praha: APLA Praha, střední Čechy, o. s., 2012. ISBN 978-80-86856-32-2.