Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák není schopen s ohledem na stupeň sluchového postižení i přes využívání kompenzačních pomůcek dostatečně kvalitně vnímat sdělované informace a rozumět jim.

Popis opatření

Žákům musíme často při vzdělávacím procesu upravovat (modifikovat) podávané informace tak, aby jim co nejlépe porozuměli. Je velmi důležité modifikovat informace takovou formou komunikace, kterou žáci preferují. Pokud jsou žáci schopni přijímat předkládané informace auditivní cestou, komunikujeme s nimi mluveným jazykem. U žáků, kteří komunikují vizuálním způsobem, používáme k dorozumívání znakový jazyk.

Čemu pomáhá

• Žákům komunikujícím v českém jazyce, kteří se učí zvládat jeho zvukovou i grafickou podobu, můžeme, pokud je to nezbytné, individuálně modifikovat předkládané informace, texty.
• Pokud žáci se sluchovým postižením preferují vizuální způsob komunikace (znakový jazyk), musí být voleny odlišné jazykové komponenty od prostředků užívaných v mluveném jazyce a žákům by je měli předkládat vyučující ovládající znakový jazyk.
• Při vzdělávacím procesu je velmi důležité, aby žáci dokázali s modifikovanými informacemi dále pracovat a hlavně byli schopni je využívat při svém dalším vzdělávání.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

• Žáci komunikující v českém jazyce musí mít vytvořeny vhodné podmínky pro odezírání (vhodné osvětlení, dodržení optimální vzdálenosti, srozumitelná artikulace, jednoduchá přirozená gesta i mimika), při komunikaci s nimi musí být voleny vhodné jazykové prostředky, mezi něž patří především srozumitelná řeč, odpovídající slovní zásoba, verbální komunikace vedená především v krátkých větách. Dáváme důraz na komunikaci prostřednictvím čtení a psaní.
• Žáci komunikující vizuálně-motorickým způsobem musí mít informace předkládané v českém znakovém jazyce, a to pedagogem, který ho kvalitně ovládá. Je nezbytné zajistit vhodné podmínky pro komunikaci.

Na co klást důraz

Vyučující musí u žáků plně respektovat specifika, která vyplývají z absence jejich sluchových vjemů.

rizika

• Žákovi předkládané informace pedagog nemodifikuje v průběhu celého vyučovacího procesu tak, jak by je žák s ohledem na své sluchové postižení potřeboval.
• Pedagog nekomunikuje znakovým jazykem, informace modifikuje v českém jazyce. Dochází tak k tomu, že žák předkládaným informacím nerozumí.

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe je, když žák se sluchovým postižením navštěvuje běžné školské zařízení, využívá kompenzační pomůcku v podobě osobních sluchadel. Komunikuje mluvenou řečí. Vyučující předkládané informace upravuje tak, aby zohledňovaly jeho jazykové kompetence a specifika komunikace s lidmi se sluchovým postižením.

Žák se sluchovým postižením navštěvuje běžné školské zařízení, používá kompenzační pomůcku. Komunikuje znakovým jazykem. Vyučující ovládá znakový jazyk a informace mu předává ve znakovém jazyce.

Příkladem špatné praxe je, když žák se sluchovým postižením komunikující znakovým jazykem nedostává informace od vyučujícího ve znakovém jazyce.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

MŠ, 1. st. ZŠ, 2. st. ZŠ, SŠ

Žák nepotřebuje modifikovat informace.

Stupeň 2

MŠ, 1. st. ZŠ, 2. st. ZŠ, SŠ

Žák potřebuje modifikovat informace pouze ojediněle, neobjevují se problémy s porozuměním řeči po obsahové stránce. Potřebuje zajistit vhodné akustické podmínky pro komunikaci.

Stupeň 3

MŠ

Žák potřebuje modifikovat informace, ale v omezené míře. Postačí mu vysvětlení obsahu slova doplněné vizualizací, položení otevřené otázky k doplnění instrukce, zopakování v kratších, jednodušších větách, zvolení klíčového výrazu, připojení přirozeného či domluveného gesta.

1. st. ZŠ, 2. st. ZŠ

Žák potřebuje modifikovat informace, ale pouze v malé míře. Postačí mu vizualizace, upřesnění významu slov, zvýraznění klíčových slov, rozfázování instrukce, položení otevřené otázky k doplnění instrukce, dopomoc v podobě provedení grafického zadání, individuální pročtení zadání, použití zjednodušeného zadání s uvedením příkladu.

SŠ

Poskytnutí písemných textů (obtíže se sledováním výkladu a zapisováním poznámek), využití individuálních konzultací s vyučujícími.

Stupeň 4

MŠ

Žák potřebuje modifikovat informace v průběhu celého výchovně-vzdělávacího procesu. Potřebuje s podporou vizualizace vysvětlovat obsahy slov, pokládat otevřené otázky k doplnění instrukcí. Komunikujeme znakovým jazykem či jiným komunikačním systémem dle doporučení ŠPZ a po dohodě s rodiči.

1. st. ZŠ, 2. st. ZŠ

Žák potřebuje modifikovat informace v průběhu celého vyučovacího procesu. Potřebuje vizualizaci, upřesňovat významy slov, zvýrazňovat klíčová slova, rozfázovat instrukce, klást otevřené otázky k doplnění instrukcí, potřebuje dopomoc v podobě provedení grafických zadání, individuální pročtení zadání. Vhodné je používání zjednodušeného zadání s uvedením příkladů, využití reedukační hodiny nad rámec běžné výuky, využití komunikace ve znakovém jazyce i jiných komunikačních systémech.

SŠ

Žák potřebuje modifikovat informace v průběhu celého vyučovacího procesu, potřebuje individuální konzultace s vyučujícími, využití českého znakového jazyka či jiných komunikačních systémů.

Stupeň 5

MŠ

Dítě potřebuje modifikovat informace po dobu celého pobytu v MŠ, protože se objevuje neporozumění mluvené řeči.

1. st. ZŠ, 2. st. ZŠ

Žák se sluchovým postižením potřebuje modifikovat informace v průběhu celého vyučovacího procesu, protože v důsledku svého postižení má menší rozsah slovní zásoby, nižší mluvní pohotovost a obratnost. Využívá při komunikaci český znakový jazyk. Komunikace formou mluveného jazyka představuje pro žáka zvýšenou fyzickou i psychickou zátěž. Nemusí si vždy správně vyložit viditelné projevy slyšícího okolí. Při komunikaci potřebuje využívat i podporu v podobě odezírání. K porozumění mu pomáhá mimika tváře, výraz očí, gestikulace i pohyby celého těla mluvící osoby.

SŠ

Žák se sluchovým postižením potřebuje modifikovat informace v průběhu celého vyučovacího procesu, protože v důsledku svého postižení má menší rozsah slovní zásoby, nižší verbální pohotovost a obratnost. Komunikuje v českém znakovém jazyce. Řečová komunikace představuje pro žáka zvýšenou fyzickou i psychickou zátěž. Nemusí si vždy správně vyložit viditelné projevy slyšícího okolí. Při komunikaci potřebuje využívat i podporu v podobě odezírání. K porozumění mu pomáhá mimika tváře, výraz očí, gestikulace i pohyby celého těla mluvící osoby.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 142 s. ISBN 978-80-244-3310-3.

2. SOURALOVÁ, E. Úspěšná komunikace. Dostupné na: http://www.sancedetem.cz/cz/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/deti-se-sluchovym-postizeni.

3. SOURALOVÁ. E. Dítě se sluchovým postižením. Dostupné na: http://www.sancedetem.cz/cz/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/deti-se-sluchovym-postizeni.

4. SOURALOVÁ. E. Podpora dětí se sluchovým postižením. Dostupné na: http://www.sancedetem.cz/cz/hledam-pomoc/ deti-se-zdravotnim-postizenim/deti-se-sluchovym-postizeni.

5. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

6. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (v pozdějším znění).