Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má odlišné pracovní tempo od ostatních, event. výkyvy ve svém pracovním tempu.
• Žák má nedostatečnou motivaci k učení.
• Žák má obtíže s orientací v učivu.

Popis opatření

V čem spočívá

Pedagog plánuje výuku do tematických nebo časových celků, zařazuje projektové dny, zprostředkovává žákům výukový plán a cíl učení. Žáci se podílejí na přípravě i hodnocení svého splněného plánu.

Čemu pomáhá

• Individualizace výuky, respektování individuálního tempa žáka, využití aktuální motivace.
• Žák postupně přebírá zodpovědnost za své učení, učí se plánovat své povinnosti.
• Žáci se v novém systému dobře orientují, vždy vědí, co je čeká a jaké jsou jejich povinnosti.
• Žáci se připraví na probíranou látku, zklidní se a učí se v bezpečném prostředí.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Plánování do tematických nebo časových celků spočívá ve výběru vhodného a nosného tématu, kterému se žáci s pedagogem věnují určitou dobu. (Např. v rámci jednoho dne slaví žáci ve škole Den učitelů, sami si připraví pro spolužáky úkoly a vyučují, diskutují o osobách českých dějin. V rámci dvou týdnů se žáci s pedagogem věnují tématu Moje rodina – vypracovávají rodinný rozpočet, diskutují o různých modelech rodiny, organizují hudební představení pro blízký Domov seniorů apod., více viz Skalková, s. 238.).

Do plánování je vhodné zapojit též žáky. Ti pak jsou schopni převzít část odpovědnosti za plánovanou výuku a lépe se ztotožnit s probíranou látkou. Zároveň dochází ke zvýšení motivace k učení.

Ve třídách lze takový plán vypracovat jen pro některé žáky (nejde přitom o IVP, nýbrž o konkretizaci učiva, formulování látky a konkretizaci úkolů) nebo proměnit řízení třídy a pracovat s plány a cíli v celé třídě. Dle plánu učiva rozpracuje pedagog též přehled domácích úkolů a nezbytné přípravy – viz 2.2.1 Individualizace časové dotace pro práci při výuce, 6.3 Rozšířené funkce hodnocení, 1.6 Vzdělávání v jiném než školním prostředí (domácí prostředí nebo jiné než školské zařízení).

Při plánování učitel adekvátně pracuje s přestávkami a pauzami. Podle individuálních potřeb žáků, jejich věku a dalších vnějších i vnitřních vlivů volí učitel vhodnou délku učebního celku. Přestávka nemusí mít klasickou formu, i krátké protažení, mozková gym­nastika, drobná pohybová hra pomáhají k načerpání nové energie – viz 1.1 Úprava režimu výuky (časová, místní).

Na co klást důraz

• Vytvořit jasný systém plnění úkolů a rozpracování látky, se kterým jsou žáci seznámeni.
• Zprostředkovat učební cíl žákovi.
• Vybírat pestrá témata, která pokryjí různé zájmy žáků a zároveň nabídnou nosné ob­sahy pro vzdělávání.
• U projektové nebo integrované výuky objasnit žákům systém hodnocení.
• Formulovat pravidla pro práci.

rizika

• Neochota žáků spolupracovat – na novou organizační formu si žáci nějaký čas zvykají.
• Při plánování do delšího časového celku nedostatečně podrobně naplánované cíle pro jednotlivé učební celky.
• Žáka vybrané téma nezajímá.

příklad aplikace

Učitel 1. stupně má ve třídě žáky, jejichž rodiče se školou nekomunikují, na školní přípravě svých dětí se nepodílejí. Učitel své týdenní plány začal sdělovat žákům i s podrobným rozpisem domácích úkolů.

Učitel žákům nejprve vysvětlil, proč se rozhodl pracovat s plánováním ve třídě (chce zapojit žáky do plánování, žáci budou vědět, co v hodinách probírají, chybějící žáci se orien­tují v učivu) a co to pro žáky obnáší (podílet se na plánování, vyhodnocovat svou týdenní práci, získat přehled o učivu na celý týden).

V první fázi každé pondělí žákům plány představil a vyvěsil tak, aby je všichni žáci viděli a věděli, co je čeká. Na nástěnce byl též seznam povinných úkolů, které musí žáci odevzdat. Kopii úkolů měli žáci u sebe. Na konci týdne žáci shrnuli, jak se jim plnění plánu dařilo.

V druhé fázi žáci na konci týdne navrhovali, co do plánu na příští týden zahrnou. Ná­sledující pondělí se žáci k učitelem představenému plánu vyjádřili. Žáci tak přijali plán za svůj a cítili větší zodpovědnost jej plnit.

Žáci, jejichž rodiče jim se školní přípravou nepomáhali, celý týden věděli, čemu se ve škole věnují, a mohli se na látku lépe koncentrovat. Postupně začali navrhovat úpravy v plánu pro celou třídu a přijali společný plán za vlastní. Domácí úkoly plnili díky přehlednému systému.

Nadanější žáci se též koncentrovali na plán, vypracovávali specifické úkoly dle svého zájmu a přispívali do vyučování.

Všichni žáci byli motivováni, mnozí nosili do školy „pomůcky“ – fotografie, knížky, své domácí experimenty, které souvisely s látkou domluvenou v plánu.

Učitel sám prošel vývojem: nejprve zamýšlel vypracovat a zpřístupnit plán pouze některým žákům, pro které by zpracoval přehled domácích úkolů. Nakonec seznal přínos této myšlenky pro celou třídu. Brzy docenil vloženou energii, která přinesla úspěchy v podobě více individualizované výuky a většího zájmu žáků a změnila jeho pohled na řízení třídy.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Aplikuje se bez stupňů, plánování do časových celků se realizuje pro jednoho žáka nebo jako proměna řízení celé třídy.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. KALOUS, Z. Obst O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. [online]. Dostupné z: http://www.uhk.cz/cs-cz/fakulty-a-pracoviste/filozoficka-fakulta/katedry-a-ustavy/
katedra-filozofie-a-spolecenskych-ved/eDokumenty/Documents/U%C4%8Ditelstv%­
C3%AD/Materi%C3%A1ly/Didaktick%C3%BD%20kurz/P%C5%99%C3%ADprava%20v%C3%BDukov%C3%A9%20jednotky%20-%20KAL­HOUS,%20OBST,%20s.354-365.pdf.

2. Plánování, metodika a organizace práce [online]. Dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2490–

3. SKALKOVÁ, J. Integrované učební celky a organizační formy vyučování. In:
Obec­ná didaktika. Praha: Grada, 2007. [online]. Dostupné z: http://books.google.cz/
books?id=ap_kTXOzJFEC&pg=PA239&lpg=PA239&dq=epochy+vyu%C4%8Dov%
C3%A1n%C3%AD&source=bl&ots=7ZxdGDY8Za&sig=4j75imfZ9FMHC_6ukFiHNZY7dUg&hl=en&sa=X&ei=mb-7U5qMIIWyywPngoHYBQ&ved=0CE8Q6AEwAzgK#v=onepage&q=epochy%20vyu%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD&f=false.