Katalog podpůrných opatření

4.5.2

Úprava rozsahu a obsahu učiva

  • Monika Morávková Vejrochová
Oblast podpory:
  • Úpravy obsahu vzdělávání
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák má poruchy motoriky, lokomoce a přidružené poruchy a onemocnění (např. porucha aktivity a pozornosti, vývojová porucha motorických funkcí, specifické poruchy učení, vývojová dysfázie.
  • Žák trpí poruchami pozornosti na bázi neurologického onemocnění a oslabením v důsledku deficitu kognitivních schopností.
  • Žák je zvýšeně unavitelný, má poruchy koncentrace a není schopen plnit úkoly zadané třídě.
  • Žák nestačí ostatním žákům, dlouhodobě selhává ve výuce.
  • Žák se závažným onemocněním v léčbě a rekonvalescenci.

Popis opatření

V čem spočívá

V praxi se jedná například o uvolnění žáka z předmětu tělesná výchova. Současná legislativa (§ 50 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.) umožňuje uvolnění z výuky předmětu na základní škole. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího lékaře nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.

V kompetenci ředitele střední školy je uvolnění žáka z vyučování některého předmětu (§ 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.). Zákonným předpokladem pro toto uvolnění je žádost zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka a existence závažných důvodů (zejména zdravotních), pro které se žák nemůže účastnit vyučování daného předmětu. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. Náhradní způsob vzdělávání žáka např. při uvolnění z hodin TV může být v praxi zaměřen na rehabilitaci nebo logopedickou péči. Pokud se jedná o odpolední výuku, žáka rodiče odvádějí domů.

Čemu pomáhá

  • Plně respektovat omezení žáka vyplývající z jeho zdravotního stavu.
  • Plně upravit vzdělávací obsah, který odpovídá individuálním možnostem konkrétního žáka.
  • Zamezit přetěžování žáka s SVP v důsledku zdravotního postižení ve vzdělávacím předmětu tělesná výchova.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Při aplikaci vycházíme z aktuální legislativy. Důležitým krokem před vlastní realizací daného podpůrného opatření je žádost o uvolnění z vyučování v předmětu tělesná výchova, kterou zpravidla podávají zákonní zástupci žáka. K žádosti přikládají vyjádření či doporučení odborného lékaře pro danou vzdělávací oblast. Odborný lékař doporučí na základě závažnosti, povahy, rozsahu tělesného postižení buď úplné, nebo částečné uvolnění z předmětu tělesná výchova (viz stupně podpory).

Při uvolnění žáka z vyučování některého předmětu (např. tělesná výchova nebo pracovní činnosti) postupujeme tímto způsobem:

1. Zákonní zástupci žáka vyplní žádost o uvolnění žáka (žádost, popř. formulář, by měla mít k dispozici pro zákonné zástupce žáka každá škola).

2. Zákonní zástupci žáka si nechají na žádosti potvrdit ošetřujícím lékařem důvody k uvolnění a upřesnit míru omezení a dobu uvolnění (zda bude žák uvolněn zcela, nebo jen z některých činností).

3. Zákonní zástupci předají žádost třídnímu učiteli, který ji následně předá řediteli školy.

Pokud bude žák uvolněn na celé pololetí nebo celý školní rok, nebude z daného předmětu hodnocen na vysvědčení a nebude muset konat žádné dodatečné přezkoušení. Na vysvědčení bude mít zapsáno uvolněn nebo uvolněna.

Žáka nelze uvolňovat z vyučování zpětně!

Na co klást důraz

  • Volba a výběr aktivit, kterých se může zúčastnit žák s částečným uvolněním z TV (jedná se o přechodnou dobu, žák prostřednictvím vhodných aktivit nadále zůstává součástí kolektivu, sdílí a prožívá dění v žákovském kolektivu; může se jednat např. o zapisování údajů, asistování pedagogovi, měření časomírou apod.).

rizika

  • Zajištění bezpečnosti žáka v době, kdy je za něj odpovědná škola.
  • Architektonické úpravy školního prostředí.
  • Obstarání kompenzačních pomůcek zajišťujících pohyb žáka ve školním prostředí (např. schodolez apod.).

Ilustrační příklad

V předškolním zařízení je žák ve věku 6,5 let s dg. lehčího stupně Morbus Calve-Legg-Perthes. Na základě doporučení odborného lékaře v rámci doléčovacího a rehabilitačního procesu (velmi dobrá prognóza) bylo doporučeno částečné omezení vztahující se na vykonávání některých pohybových dovedností. Žákovi v rámci cvičení bylo doporučeno konkrétní omezení vztahující se jen na část vzdělávací oblasti Dítě a jeho tělo. Jednalo se o úplné vynechání skoků, doskoků, běhu apod. Ostatní pohybové aktivity mohl žák vykonávat bez omezení. Tato doporučení byla zapracována do IVP.

Cílové skupiny

MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, SŠ.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka selhávajícího ve výuce např. z důvodu častých absencí nebo z důvodu delšího onemocnění (alergie, astma, celiakie, diabetes, epilepsie kompenzovaná medikací), po návratu do školy po nemoci nebo z lázní. V MŠ, ZŠ a SŠ se jedná zejména o částečné uvolnění z tělesné výchovy na jasně vymezenou dobu u žáků např. v doléčovacím či dokončovacím stadiu rehabilitace, po úrazech s velmi dobrou prognózou, popř. jde o lehká omezení zdravotní, která nevyžadují úplné uvolnění z TV. Částečné uvolnění z tělesné výchovy znamená, že žáci navštěvují běžné hodiny TV a s výjimkou zakázaných cvičení se plně účastní výuky. Jsou z TV klasifikováni. V praxi se jedná o úpravu či modifikaci obsahu dané vzdělávací oblasti na základě doporučení odborného lékaře. Částečné uvolnění může mít přechodný charakter – např. v pooperačních stavech a v doléčovacím či rehabilitačním procesu, např. lehčí stupeň dg. Morbus Calve-Legg-Perthes. Žáka s částečným omezením v TV můžeme při vynechání daných cviků pověřit nějakou jinou aktivitou tak, aby byl aktivní a zároveň součástí dění průběhu hodiny – náhradní aktivity (zapisování údajů, měření časomírou – stopky, ohlásit start či jiné asistentské činnosti: tvorba překážkové dráhy, skandování, příprava lehkých pomůcek).

Stupeň 2

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka se středně těžkým postižením s menším dopadem na hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku, oromotoriku, u žáka s těžším stupněm tělesného postižení, který nemá problémy se zvládáním výuky, u žáka se závažnou chorobou ovlivňující jeho možnosti při vzdělávání, který má problémy se zvládáním učiva, jako částečné uvolnění z předmětu tělesná výchova. Částečné uvolnění v MŠ, ZŠ a SŠ z předmětu tělesná výchova je zaměřeno na úpravu obsahu, např. vynechání kondičního cvičení, silového cvičení, vytrvalostního cvičení. Obsah je zaměřen na protahování, prvky rehabilitace a relaxace, které vycházejí z aktuálního zdravotního stavu žáka a doporučení odborného lékaře na jasně vymezenou dobu.

Ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce se může jednat v době doléčování o částečná omezení, např. při stříhání, přípravě pokrmů (manipulace s nožem), při obsluze jednoduchých domácích spotřebičů (např. tyčový mixér), práci s nástroji a nářadím aj. Žák vykonává činnosti jiné, které zvládá a neomezují ho při výuce. Např. během přípravy pokrmů žák nekrájí nožem zeleninu do polévky, ale může ve skupině vykonávat jinou činnost, čte recept, určuje pořadí ingrediencí, koordinuje pracovní postup aj. Obdobným způsobem se pracuje i v jiných vyučovacích předmětech. Žák buď procvičuje stávající dovednosti, které může bez omezení provádět, nebo vykonává jinou činnost, tzv. zástupnou (např. čte pracovní postupy, provádí pozorování a hodnotí jeho výsledky atd.). Žák po amputaci prstů (prsteníčku, malíčku) nevykonává techniku stříhání a vystřihování s klasickými nůžkami, stříhá nůžkami na perko, přičemž této činnosti předchází uvolnění, masírování, technika míčkování. V dalším pololetí se zaměřuje na klasickou techniku stříhání, s pomocí i bez pomoci, s využitím široké škály typů nůžek.

Stupeň 3

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka se středně těžkým tělesným postižením s dopadem na hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku, oromotoriku, u žáka s těžkým stupněm tělesného postižení, které je dobře kompenzováno, ale žák má problémy se zvládáním učiva, může jít i o žáka se závažnou chorobou výrazně ovlivňující jeho možnosti při vzdělávání, který má problémy se zvládáním učiva vyplývající z diagnózy (neurologické onemocnění má často dopad na funkce ovlivňující možnosti žáka při vzdělávání – deficity dílčích funkcí, často i podprůměrný intelekt), jako částečné uvolnění z předmětu tělesná výchova. Jedná se v MŠ, ZŠ a SŠ zejména o částečné uvolnění z TV, VV, PV, které je upraveno a rozpracováno v IVP. Nutná je přítomnost asistenta pedagoga při pomoci žákovi při TV, VV, PV (dohled a dopomoc při provádění protahovacích cvičení, relaxaci, manipulaci s pomůckami, pracovními nástroji, obsluze jednoduchých domácích přístrojů). Důležité je zajištění místa pro relaxaci, která je nedílnou součástí náplně TV. Obsah učiva TV, VV, PV je modifikován, redukován. Lze využít léčebnou TV, zdravotní TV, techniku míčkování, prvky bazální stimulace v souladu s doporučením odborného lékaře, fyzioterapeuta. Modifikace obsahu předmětů TV, VV, PV je zpracována v IVP.

Stupeň 4

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka s těžkým tělesným postižením s masivním dopadem na hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku, oromotoriku, postižení je částečně kompenzováno a žák má problémy se zvládáním výuky, co se týče obsahu učiva, může jít i o žáka se závažnou chorobou výrazně ovlivňující jeho možnosti při vzdělávání (žák s farmakorezistentní epilepsií s omezenou docházkou do školy, omezená docházka do školy z důvodu léčby závažného onemocnění – např. onkologická léčba, velmi časté absence apod.), který má výrazné problémy se zvládáním učiva vyplývající z diagnózy, jako úplné uvolnění z předmětu tělesná výchova. Žák je z vyučovacího předmětu uvolněn, nehodnocen. Úplné uvolnění z TV znamená, že žáci v ZŠ a SŠ v hodinách TV necvičí a nejsou z TV klasifikováni, na vysvědčení mají uvedeno uvolněn. Je-li vyučovací hodina tělesné výchovy zařazena v rozvrhu hodin na první vyučovací hodinu, začíná v tento den pro žáka vyučování až další vyučovací hodinou. Je-li vyučovací hodina tělesné výchovy zařazena v rozvrhu hodin jako poslední, končí v tento den pro žáka vyučování již předchozí vyučovací hodinou. Pokud je vyučovací hodina TV zařazena v rozvrhu mezi výukou ostatních předmětů, žák je přítomen a necvičí. S asistentem pedagoga může provádět lehké masáže, techniku míčkování, bazální stimulaci, relaxaci. Obdobným způsobem se postupuje i ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Žák s úplným uvolněním z vyučovacího předmětu VV, PV má na vysvědčení uvedeno uvolněn. Pokud je to v možnostech školy, předmět může být nahrazen např. muzikoterapií, pobytem v relaxační místnosti, snoezelen aj.

Stupeň 5

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka s nejtěžším stupněm tělesného postižení (často progresivním) s dopadem na motoriku horních i dolních končetin, oromotoriku, vizuomotoriku, žáka s těžkým tělesným postižením kombinovaným s dalším postižením, žáka se vzácným onemocněním s mimořádně závažnými dopady na vzdělávací potřeby a možnosti, po omezenou dobu může jít i o žáka se závažnou chorobou výrazně ovlivňující jeho možnosti při vzdělávání (např. závažné onkologické onemocnění v léčbě se zákazem docházet do školy apod.), jako úplné uvolnění z předmětu TV, VV, PV v ZŠ a SŠ. Žák není v tomto předmětu klasifikován. Dále je možné nejen uvolnění z konkrétního předmětu (TV, VV, PV), ale navíc i redukce pobytu ve výuce formou modifikace vyučovacích hodin (zkracování, spojování, domácí vzdělávání apod.). Vždy je třeba realizovat tato opatření na základě doporučení odborného lékaře. Při modifikaci obsahu vzdělávání předmětu TV, VV, PV lze využít psychorelaxaci, snoezelen, muzikoterapii.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. HÁJKOVÁ, V.; STRNADOVÁ, I. Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada, 2010.

ISBN 978-80-247-3070-7.

2. OPATŘILOVÁ, D. Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-3819-6.

3. VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-69-9.

4. Vyhláška č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005, o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb., s účinností k 1. 9. 2011.

5. Zákon č. 472/2011 Sb. ze dne 20. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.