Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák s tělesným postižením a těžší poruchou komunikace, který i přes využívání kompenzačních pomůcek nedokáže dostatečně kvalitně vnímat podněty a především rozumět sdělovaným informacím.
• Žák s těžkou poruchou pozornosti a paměti.
• Žák s grafomotorickými potížemi, vysokou mírou unavitelnosti a nedostatečně rozvinutou schopností samostatně pracovat.
• Žák s častými absencemi a z nich vyplývajícími mezerami ve vzdělání.

Popis opatření

V čem spočívá

Jedná se o úpravu podávané informace (učiva) v závislosti na možnostech příjmu této informace ze strany žáka. Nedostatek nebo naopak nadbytek informací při podávání učiva způsobuje, že žák neví, co a jakým způsobem má udělat, které informace jsou podstatné. Tato skutečnost může vést ke vzniku stresových situací. Modifikace podávání informací zahrnuje:

• specifikaci základního učiva a stěžejních dat;
• strukturaci a uspořádání úkolu;
• informace a pokyny je třeba podávat jasně a stručně;
• průběžně ověřujeme porozumění předávanému učivu.

V praxi se jedná o zvýšení potřeby využívání multimediálních materiálů obsahujících kromě verbální či textové informace také informace grafické (obrázky, grafy, schémata) a zvukové (řeč, hudební doprovod), včetně jejich kombinace (videosekvence). Čím více smyslů se zapojí při podávání informace, tím lépe žák učivo pochopí, rychleji si ho osvojí. Důležitá je zásada názornosti. Podávaná informace, názorné pomůcky a metody výuky by měly být v souladu (vyvážené, výstižné, přiměřené žákovým dovednostem a možnostem; v žádném případě nesmí být příliš náročné nebo příliš jednoduché).

Čemu pomáhá

• Porozumět informacím a učivu.
• Osvojit si kompetence, které odpovídají možnostem žáka.
• Pracovat podle schopností žáka, individuálním tempem.

• Využít předpoklady žáka ke vzdělávání.
• Využít vnitřní aspiraci.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Modifikace podávání informací je rozpracována v IVP, na základě doporučení ŠPZ. Při vlastní aplikaci se plně kombinují klasické vyučovací metody se speciálněpedagogickými metodami, postupy, formami a zásadami. Viz stupně podpory.

Na co klást důraz

• Volba a výběr informace, zejména jejího obsahu, tzv. „kostry učiva“.
• Tvorba tzv. „přehledů učiva“ – zajišťují samostatnost žáka ve výchovně-vzdělávacím procesu.

rizika

• Klade zvýšené nároky na systematičnost výuky.
• Učivo je třeba rozfázovat, rozplánovat na dílčí části a obsah učiva upravit v IVP.
• Nevhodně podávané informace, jejich nevhodná úprava (modifikace) vedou k neúspěchu žáka s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním ve vzdělávacím procesu, k výrazným potížím při osvojování učiva, potažmo k psychosomatickým potížím u žáka (frustrace, pocity méněcennosti, výkyvy nálad, ztráta vnitřní aspirace atd.).

Ilustrační příklad

Žákyně ve věku ١٠ let s DMO, mobilní, hemiparetická forma, potíže s osvojením pravopisných jevů – vyjmenovaných slov po B. V IVP byla oblast českého jazyka rozpracována na dílčí části a jednotlivé kroky. Diktáty byly modifikovány – formou doplňovaček pravopisného jevu. Při doplňování daného pravopisného jevu má žákyně k dispozici na lavici upevněný přehled učiva – vyjmenovaná slova po B. Přehled učiva je zpracován tak, aby byl přehledný, stručný, žákyně se v něm snadno orientuje. Pedagog se žákyní před doplňováním zopakuje daná vyjmenovaná slova, žákyně si na ně může prstem ukazovat, verbálně je opakovat atd. Modifikace podávané informace spočívá i v tom, že žákyně má v přehledu učiva pouze jeden pravopisný jev, a ne všechna vyjmenovaná slova. V tak velkém množství údajů by se žákyně „ztrácela“.

Cílové skupiny

MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, SŠ.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka selhávajícího ve výuce např. z důvodu častých absencí nebo z důvodu delšího onemocnění (alergie, astma, celiakie, diabetes, epilepsie kompenzovaná medikací apod.), po návratu do školy po nemoci nebo z lázní. Informace je modifikována formou, nikoliv obsahem a pouze v některých případech (nové učivo). V MŠ, ZŠ a SŠ při modifikaci učiva postupujeme tímto způsobem:

1. Navodíme správné fyziologické (dostatečný odpočinek, ustálený denní rytmus, optimální fyziologický stav) a psychologické podmínky (pracovní svěžest – dopolední hodiny jsou proto vhodné pro vštěpování nové látky, psychické soustředění – odstranění všech ostatních rušivých činitelů z prostředí).

2. Modifikujeme podávanou informaci zformulováním do tzv. kostry učiva (soubor faktů a vztahů prvořadého významu), kterou žák zvládne.

3. Využíváme vhodné pomůcky a techniky pro dokreslení dané informace. Jedná se o pomůcky názorné, obrázkové (popř. fotografie), reálné předměty, pokusy, experimenty atd.

4. Opakujeme a upevňujeme učivo pomocí aktivizačních metod (hry, skupinová práce, soutěž, rébusy, kvízy, projektové činnosti).

Stupeň 2

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka se středně těžkým tělesným postižením s menším dopadem na hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku, oromotoriku, u žáka s těžším stupněm tělesného postižení, který nemá problémy se zvládáním výuky, u žáka se závažnou chorobou ovlivňující jeho možnosti při vzdělávání, který má problémy se zvládáním učiva. V MŠ, ZŠ a SŠ využíváme při modifikaci učiva (zejména psaní) u žáka pomůcky pro jemnou motoriku, grafomotoriku a oromotoriku – jedná se o pomůcky vlastní výroby. Při modifikaci učiva v psaní si vyrobíme pracovní listy pro nácvik psaní či grafomotorických cviků (pomocí kopírovacího zařízení, obrázků, fotografií a psacích pomůcek) ve zvětšeném formátu na A3. Pracovní listy postupně zmenšujeme na příslušný formát, který žák bude graficky zvládat. Pro modifikaci psaní lze využít klasické psací tabulky, tabulky mazací, psaní na fólii, psaní na archy balicího papíru atd. Při psaní slohových prací lze žákovi téma zadat s časovým předstihem (domácí přípravou), úkol může být rozložen do více vyučovacích hodin.

Stupeň 3

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka se středně těžkým tělesným postižením s dopadem na hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku, oromotoriku, u žáka s těžkým stupněm tělesného postižení, které je dobře kompenzováno, ale žák má problémy se zvládáním učiva, může jít i o žáka se závažnou chorobou výrazně ovlivňující jeho možnosti při vzdělávání, který má problémy se zvládáním učiva vyplývající z diagnózy (neurologické onemocnění má často dopad na funkce ovlivňující možnosti žáka při vzdělávání – deficity dílčích funkcí, často i podprůměrný intelekt). V MŠ, ZŠ, SŠ při modifikaci učiva (zejména psaní) využíváme při psaní slohových prací kombinace výukových metod (psaní a verbální sdělení, dovyprávění daného slohového stylu), při psaní diktátu volíme doplňování pravopisných jevů do předem připraveného, předtištěného textu, při přepisu či opisu textů či jiných informací žákovi zadáme jen část textu, který opisuje, a zbytek textu žákovi předáme v tištěné podobě a žák si barevně podtrhuje informace, nebo dostane celý text v tištěné podobě a sám si v něm podtrhává stěžejní informace. Při zvládání grafomotorických cvičení žákovi předkládáme pracovní listy vlastní výroby (arch balicího papíru, tabule, kreslicí kartony, provádění grafomotorického cviku vlhkou houbou na tabuli – žák vlhkou houbou opisuje předem připravený grafický cvik, který předepíšeme křídou, atd.; při modifikaci psaní využíváme vhodné psací náčiní a potřeby se širokou stopou, měkké tužky, trojhranný program, křídy, fixy, klacík s houbou atd.; dále násadky, držák úchopu, metodu vedení ruky – fyzická dopomoc a vedení žákovy ruky při psaní).

Stupeň 4

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka s těžkým tělesným postižením s masivním dopadem na hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku, oromotoriku, které je částečně kompenzováno, a žák má problémy se zvládáním výuky, co se týče obsahu učiva, může jít i o žáka se závažnou chorobou výrazně ovlivňující jeho možnosti při vzdělávání (žák s farmakorezistentní epilepsií s omezenou docházkou do školy, omezená docházka do školy z důvodu léčby závažného onemocnění – např. onkologická léčba, velmi časté absence), který má výrazné problémy se zvládáním učiva vyplývající z diagnózy. Při modifikaci psaní v ZŠ a SŠ využíváme pracovní listy vlastní výroby, volíme vhodný styl písma (Comenia Script, písmo psací, písmo hůlkové), velikost formátu, při výrobě pracovních listů vycházíme z odborných zdrojů a metodiky, jako je Hůlková písanka, písanky pro ZŠ, Comenia Script atd. Při modifikaci výuky psaní využíváme vzhledem k diagnóze žáka výuku psaní prostřednictvím počítače (speciálně upravená klávesnice a myš pro žáky s TP), notebooku, tabletu atd.

Stupeň 5

Podpůrné opatření se aplikuje u žáka s nejtěžším stupněm tělesného postižení (často progresivním) s dopadem na motoriku horních i dolních končetin, oromotoriku, vizuomotoriku, žáka s těžkým tělesným postižením kombinovaným s dalším postižením, žáka se vzácným onemocněním s mimořádně závažnými dopady na vzdělávací potřeby a možnosti, po omezenou dobu může jít i o žáka se závažnou chorobou výrazně ovlivňující jeho možnosti při vzdělávání (např. závažné onkologické onemocnění v léčbě se zákazem docházet do školy). V MŠ, ZŠ a SŠ při modifikaci učiva (zejména v oblasti psaní) využíváme alternativních forem pro výuku psaní a rozvoj grafomotoriky, vizuomotoriky, oromotoriky a kresby. Využíváme pro psaní pískovničku (popř. její alternativy – pečicí plech s dětskou krupičkou, pevné papírové víko z krabice s barevným pískem, plastovou nádobu s barevným pískem atd.; štětce, hladítka apod.), upravujeme pracovní místo (psací stůl s polohovací deskou, rozdělení pracovní plochy barevnými lepicími pásky, protiskluzové podložky, místo pro odkládání učebních pomůcek, psací stůl je opatřen suchými zipy pro pomůcky typu tzv. přehledů učiva aj., vhodná výška židle, popř. elektrického vozíku, a psacího stolu v závislosti na výšce žáka), relaxační koutek (relaxační vak) atd. Učivo si žák lepí nebo vkládá do pracovního sešitu, stěžejní data si zvýrazňuje.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. HÁJKOVÁ, V.; STRNADOVÁ, I. Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada, 2010. 224 s.

ISBN 978-80-247-3070-7.

2. OPATŘILOVÁ, D. Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 146 s. ISBN 978-80-210-3819-6.

3. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2006. 48 s. ISBN 80-87000-00-5.

4. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2007. 126 s. ISBN 80-87000-02-1.

5. VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. Brno: Paido, 1999. 144 s. ISBN 80-85931-69-9.