Kooperativní učení
- Modifikace vyučovacích metod a forem
- MŠ
- SŠ
- ZŠ - 1. stupeň
- ZŠ - 2. stupeň
Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje
- Žák je nesamostatný, chybí mu sociální vztahy.
- Žák nedostatečně komunikuje se slyšícími spolužáky.
- Žák má nedostatečné sebevědomí.
Popis opatření
V čem spočívá
Opatření popisuje způsob výuky, ve které žáci navzájem spolupracují a učí se pracovat v týmu.
Čemu pomáhá
- Učí žáky rozvíjet samostatnost, řešit konflikty a hodnotit výsledky práce.
- Rozvíjí komunikační dovednosti.
- Učí žáky nestydět se za své postižení a nebát se požádat o pomoc.
Aplikace opatření a specifikace podmínek
Cílem je vytvoření skupiny, která se může skládat z dvojice nebo i většího počtu žáků. Skupina má zadaný nějaký úkol, který společně řeší. Skupiny si mohou žáci vytvořit sami nebo jejich složení určuje pedagog. V počátku pedagog vysvětlí úkol, který bude skupina řešit, a určí pravidla spolupráce. V případě přítomnosti žáka s postižením je důležité, aby nebyl z kooperativní práce vyčleňován. Pedagog mu přidělí takovou skupinu, ve které se bude cítit dobře, spolužáky, kteří s ním budou umět komunikovat a nebudou jej ignorovat ani zesměšňovat. Žák dostane přidělenou činnost, za kterou bude zodpovídat. Může se stát, že neporozumí úkolu, a proto je vhodné, aby se mohl bez ostychu zeptat a dostalo se mu vysvětlení, spolužáci ho dokáží motivovat. U žáků s těžkým postižením, kteří mají potíže s orální komunikací, bude nutné vysvětlit zbytku skupiny, jakým způsobem se budou dorozumívat, popř. bude nutná pomoc. Kooperativní učení není vhodné u žáků se souběžným postižením více vadami, např. při sluchovém postižení s poruchami autistického spektra (PAS). Takový žák musí pracovat zcela individuálně. O kooperaci můžeme hovořit již v předškolním věku, kdy se děti učí kooperativnímu chování při volné hře a pohybových aktivitách. Navzájem si půjčují hračky, přejímají různé sociální role, seznamují se s dětmi, které jsou „jiné“, učí se s nimi komunikovat. Je důležité dbát na to, aby nedošlo k soupeření a posmívání.
Na co klást důraz
- Učitel má předem promyšlené složení skupin.
- Zná stupeň postižení žáka, způsoby jeho komunikace, jazykové kompetence a vztahy mezi spolužáky.
Rizika
- Nevhodné zařazení žáka se sluchovým postižením do skupiny – nezvládne komunikaci, bude terčem posměchu.
- Zadání úkolu, který není úměrný postižení žáka.
- Klima ve třídě – soutěživost, šikana, nepřijetí žáka s postižením do skupiny.
Varianty opatření dle stupňů podpory
Toto podpůrné opatření není členěno do stupňů podpory, neboť na nich nezávisí. Může být použito u všech stupňů s větší či menší pomocí pedagoga při zadávání úkolu a může pomoci při jeho řešení. Závisí na pedagogových znalostech třídy a žáka se sluchovým postižením.
Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura
1. KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. 2. vydání. Praha: Portál, 2010. 151 s. ISBN 978-80-7367-712-1.