Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák nerozumí výkladu učitele.
• Žákovo pracovní temo je pomalé, pozornost je kolísavá.
• Žák je v průběhu vyučování pasivní.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření reaguje na potřebu příjemné pracovní atmosféry ve třídě, vzájemné vztahy a spolupráci pedagogů a žáků. Největší motivací pro žáky stále zůstává pochvala a kladné hodnocení od pedagogů. Použitím správných metod a postupů pedagog zajišťuje, aby žáci zůstávali ve vyučování aktivní a neztráceli zájem o učivo.

Čemu pomáhá

• Přispívá k zapamatování maxima informací.
• Napomáhá psychické pohodě žáka.
• Ovlivňuje zájem o učení.
• Zmírňuje nechuť ke komunikaci.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Žáky motivujeme především názornými pomůckami, barevně znázorněnými texty, přehlednými tabulkami. Především u žáka s těžkým postižením, který nepracuje s asistentem pedagoga, je důležité sledovat zájem o učivo v dané hodině. Může se stát, že nebude rozumět výkladu učitele nebo mu unikne některá jeho část a dojde ke ztrátě koncentrace a zájmu o učivo. V tomto případě je vhodné ihned vysvětlit pojem, který žák ve výkladu nepochopil, a postupně jej motivovat k tomu, aby se dokázal hned přihlásit a požadoval vysvětlení. Do každého výkladu zapojujeme ukázky, pracujeme s interaktivní tabulí, různými počítačovými programy, modely a jinými vizuálními pomůckami. Aktivitu žáka podporujeme konkrétními otázkami, které musí být položeny srozumitelně. Snažíme se nenapomínat žáka v případě, že mu pomáhá s vysvětlením spolužák v lavici. Vždy zapojujeme žáka do práce a při neúspěchu oceníme jeho snahu. Podporujeme a oceňujeme jeho verbální projev, i když je méně srozumitelný, a tím jej motivujeme k další komunikaci a zbavujeme strachu z mluvení před třídou. U žáků je motivační i to, že jim zadáváme kratší celky učiva na naučení a poskytujeme i delší čas. Žáci mají potíže s učením se zpaměti, a proto je pro ně motivační naučit se dvě sloky básničky z pěti, protože ví, že celé by to nikdy nezvládli. K motivaci přispívá i výběr slovních pokynů, např. nepoužíváme věty: „To to trvalo, no vidíš, že to umíš, mluv nahlas, nerozumím ti.“ S motivací začínáme již v mateřské škole. Motivujeme dítě různými hudebními nástroji i ozvučenými hračkami, aby si zvyklo na zvuky, nebálo se nosit sluchadla a stalo se to pro něj samozřejmostí. Používáme pozitivní motivaci, pochvalu, můžeme si společně zatleskat nebo nabídneme žákovi drobnou odměnu – razítko, nálepku.

Na co klást důraz

• Mít dobrý plán vyučovací hodiny.
• Volit činnosti tak, aby byly zajímavé.
• Střídat činnosti (především výklad nové látky neplánovat na celou vyučovací hodinu).
• Úkoly zadávat tak, aby nebyly ani příliš jednoduché, ani složité.
• Chválit a povzbuzovat.

Rizika

• Špatný odhad žákových schopností – nezvládne úkol.
• Nezajímavé a monotónní vyučovací hodiny.
• Nevhodný přístup k žákovi, zesměšňování.
• Nevhodně nastavený systém odměn a trestů.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Podpůrné opatření nerozdělujeme do stupňů podpory. Motivace je velmi důležitá u všech typů a stupňů zdravotního postižení i u všech věkových skupin žáků.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999. 208 s. ISBN 80-7367-176-X.