Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák je málo aktivní.
• Žák není schopen samostatně řešit problémy.
• Žák není schopen komunikovat se spolužáky.

Popis opatření

V čem spočívá

Popisuje aktivní zapojení žáků do výuky, rozvíjí vzájemnou komunikaci a logické myšlení, zvládání základního učiva všemi žáky a postupné rozvíjení dílčích cílů. Činí výuku atraktivní. Žákům bude vyhovovat, neboť co uvidí, zažijí a vyzkouší si, si zapamatují lépe než při pasivním učení a mechanickém drilování textů, kterým nerozumí a většinou se je učí zpaměti.

Čemu pomáhá

• Samostatnost při řešení problémů.
• Zážitek z úspěchu.
• Možnost udělat chybu bez následku.
• Respektování různých názorů.
• Interakce a spolupráce.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Pedagog vybere vhodné a zajímavé téma a srozumitelným způsobem jej vysvětlí žákům. Žáci předkládají vlastní názory a postřehy, které se mohou zapisovat na tabuli. Pedagog by neměl kritizovat a hodnotit, ale pouze korigovat. Pokud je ve třídě žák s postižením, je důležité i s ním počítat a nevyčleňovat jej z kolektivu. Bude záležet na stupni jeho sluchového postižení a na úrovni jeho jazykových kompetencí.

Aby byli žáci se sluchovým postižením schopni aktivně se v kolektivu zapojit, je důležité:

• Vyvolávat žáky ve třídě jménem, aby věděli, kdo mluví, a mohli se na mluvícího spolužáka otočit – usnadníme jim tak porozumění, jelikož budou moci odezírat.
• Opakovat či zjednodušeně vysvětlit odpovědi spolužáků v případě, že je to třeba. Žáci zejména s těžkým sluchovým postižením mají ztíženou situaci tím, že se v případě komunikace mluvenou češtinou musejí spoléhat na odezírání.
• Důležité pojmy a odpovědi zapisovat na tabuli.
• Přetlumočit ostatním žákům odpověď žáka se sluchovým postižením (jeho řeč nemusí být vždy a všem srozumitelná).
• Diskuzi začít tím, co znají všichni, aby se i žák s postižením mohl zapojit.
• Držet se tématu, nepoužívat dlouhé příklady.
• Na závěr shrnout učivo a vytvořit přehled důležitých bodů.

Na co klást důraz 

• Povzbuzovat žáka s postižením, podněcovat ho k aktivitě.
• Sledovat po celou dobu jeho porozumění a v případě potřeby zopakovat, vysvětlit.
• Mít dobře připravenou hodinu, používat i názorné pomůcky.

Rizika

• Neudržení tématu – časté vybočování, žák ztrácí souvislosti, a tím i motivaci k práci.
• Rychlé tempo.
• Spousta nových pojmů, kterým nerozumí a nejsou mu vysvětleny.
• Nepoužívání vizuálních pomůcek a nepsaní zásadních pojmů či postupů na tabuli nebo na papír.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Toto podpůrné opatření do skupin nečleníme, protože aktivní učení vytváří podmínky pro začlenění žáka do skupiny spíše dle věku než podle stupně postižení. Je možné využít již v MŠ formou didaktických her a dramatizací příběhů. Závisí na pedagogovi, jakým způsobem žáka začlení, aby to i pro něj bylo výhodné a z hodiny si odnesl znalosti.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. SITNÁ, D. Metody aktivního vyučování. Portál, 2013. 152 s. ISBN 978-80-262-0404-6.