Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák nerozumí výkladu učitele.
• Žákovo pracovní tempo je pomalé, pozornost je kolísavá.
• Žák je unaven z důvodu odezírání a soustředění na sluchové podněty.

Popis opatření

V čem spočívá

Přijímání informací podléhá kvalitnímu sluchovému a zrakovému vnímání. Žáci jsou v závislosti na velikosti ztrát sluchu odkázáni na vizuální způsob přijímání informací (čím větší ztráty sluchu, tím větší podpora obrázků, modelů a zástupných předmětů je potřeba). Neustálé sledování komunikace zrakem a stálá koncentrace pozornosti je velmi náročná a vyčerpávající. Učitel musí po určité době počítat s nástupem únavy a poklesem porozumění.

Čemu pomáhá

• Zamezení nebo oddálení nástupu únavy.
• Zajištění stálého soustředění při přijímání a zpracování informací.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Zrakové vnímání mluvené řeči neboli odezírání je u žáků stěžejní. Jedná se o vnímání obsahu řeči zrakem, kdy žák sleduje pohyby mluvidel hovořící osoby, ale periferně také její mimiku a gesta. Musíme si uvědomit, že ne všechny hlásky českého jazyka můžeme odezírat, protože mají společný kiném (např. hlásky p, b, m). Zapojení gest a mimiky v komunikaci může být pro žáka významnou pomocí. Odezírání je ovlivněno zdrojem světla, které dopadá na mluvící osobu, její mluvní technikou, vzdáleností mluvícího, výškovou úrovní komunikujících, stupněm sluchového postižení žáka, úrovní jeho slovní zásoby v českém jazyce a znalostí gramatiky českého jazyka. Při delší komunikaci se kvalita odezírání snižuje a žák začne dělat chyby v porozumění. Délka kvalitního soustředění se na odezírání je velmi individuální, ale u dospělých se uvádí 20 minut. Je jasné, že žáci s těžkým sluchovým postižením a žáci neslyšící nemohou zároveň sledovat komunikaci a psát si zápisky. Také sledování komunikace více osob najednou je velmi náročné. Žáci s nedoslýchavostí jsou schopni částečně vnímat mluvenou řeč, pokud mají kvalitní sluchadla. V jejich případě záleží na akustických podmínkách, počtu žáků ve třídě, šumu ve třídě, hluku z ulic apod. Proto i v tomto případě bude docházet k únavě a ztrátě pozornosti. Je důležité, aby učitel znal žáka a stupeň jeho sluchového postižení, měl by žáka sledovat v průběhu hodiny a vypozorovat nastupující únavu. V takové situaci by měl učitel zařadit činnost, která zaměstná jiné smysly, poskytnout krátký odpočinek, učivo předávat zábavnou formou a nabídnout velké množství názorných materiálů.

Na co klást důraz 

• Zapojovat oddychové a relaxační chvilky.
• Opakovat důležité informace, které žákovi mohly uniknout.
• Zajistit vhodné podmínky pro odezírání, sednout si k žákovi, počkat na navázání zrakového kontaktu a ověřovat porozumění.
• Mít promyšlené činnosti, které budu se žákem v průběhu hodiny vykonávat.

Rizika

• Pedagog nerozezná nastupující únavu, nezapojuje relaxační chvilky.
• Monotónní projev, nezájem o žákovo porozumění, nepoužívání vizuálních pomůcek.
• Nepřiměřená komunikace se žákem.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Opatření není členěno do stupňů podpory, sledovat nastupující únavu a podporovat koncentraci pozornosti je nutné u všech stupňů postižení i věkových skupin.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. JURKOVIČOVÁ, P. (ed.) a kol. Komunikace a lidé se smyslovým postižením: metodický materiál. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-244-2649-5.

2. STRNADOVÁ, V. Hádej, co říkám aneb odezírání je nejisté umění. 2. vyd., dopl. Praha: ASNEP, 2001. 186 s. ISBN 80-903035-0-1.

3. www.teiresias.muni.cz/comin/kurzy-komunikace.