Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má obtíže v oblasti smyslového vnímání.
• Žákovo porozumění mluvené řeči vázne z důvodu nedostatečného osvojení českého (či cizího) jazyka.
• Žákova pozornost je rozptýlená.
• Žákovo porozumění mluvené řeči vázne z důvodu nevyhovujících akustických podmínek ve třídě.

Popis opatření

V čem spočívá

Při vyučovacím procesu má pedagog neustálý kontakt se žáky a vhodnými způsoby se informuje o tom, zda žáci rozumí jeho výkladu, zda provádí zadávané činnosti a jakých výsledků dosahují. Pedagog, který má tyto informace, může změnit tempo výkladu, vyučovací metodu, popřípadě se vrátit k nepochopené nebo obtížné části učiva. Zpětná vazba by měla fungovat i obráceně. Žáci jsou průběžně informováni o tom, zda postupují a pracují správně, mají možnost dotazovat se. Především žáci se sluchovým postižením se musí ujišťovat, zda danou informaci pochopili správně, zda nedošlo k přeslechnutí. Slyšet pokyny vyučujících ještě neznamená, že jim žák rozumí, neboť mu chybí bezděčné učení, které je běžné u slyšících spolužáků. Může se stát, že probírané látce nerozumí kvůli neporozumění pojmům. Jedná se tedy o neustálou výměnu informací mezi pedagogem a žákem. U žáků je také vhodné kontrolovat zápisky v sešitech, jelikož při výkladu může dojít k přeslechnutí a žák se potom pojem naučí špatně.

Čemu pomáhá

• Pomáhá pochopení a zapamatování si probíraného učiva, aby jej byli žáci schopni aplikovat.
• Poskytuje pedagogovi představu, zda žák probíranému učivu rozumí.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Přesvědčujeme se konkrétními dotazy, zda nám žák se sluchovým postižením rozumí. Nikdy se neptáme otázkou: „Rozumíš?“ nebo „Slyšíš?“, jelikož žák se sluchovým postižením vždy přikývne. Zeptáme se: „Co si připravíš? Jakou barvu potřebujeme? Na které straně čteme?“, nebo jej necháme informaci zopakovat. Pokud se žák se sluchovým postižením sám přihlásí, že něčemu nerozumí, je žádoucí podat vysvětlení hned, aby mu neunikly další vazby. Také je vhodné jej pochválit za to, že se sám ozval, a pozitivní zpětnou vazbou tak podpořit jeho sebevědomí ve chvílích, kdy neporozumí či si není jistý, tak aby se nebál zeptat, třeba i opakovaně. Dobré je psát zásadní pojmy na tabuli, používat názorné materiály a zařazovat častější opakování. Dotazujeme se po každém důležitém sdělení. Pokud žák se sluchovým postižením stále nerozumí, opakujeme potřebné informace nebo otázku jiným způsobem (jinými slovy, jinak postavenou větou, případně můžeme použít i písemnou podobu). Žák s těžkým sluchovým postižením může mít potíže s pochopením slova i v jiném než základním tvaru. Je důležité ukázat s pomocí obrázků, že slovo v základním tvaru (označující osobu, zvíře, předmět apod.) nezměnilo svůj význam – např.: „Na okně sedí kočka. Chytím kočku. Hraji si s kočkou.“

Na co klást důraz 

• Jasný výklad nového učiva.
• Častější opakování důležitých pasáží i celku.
• Zapojování všech analyzátorů.
• Tvoření přehledných tabulek, grafického zpracování textů – vypíchnutí podstatných jevů – kostra učiva.
• Používání příkladů ze života.

Rizika

• Nesprávně kladené otázky pro kontrolu porozumění.
• Rychlé tempo řeči pedagoga, používání dlouhých souvětí a neznámých a cizích pojmů.
• Odklánění se od tématu.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Ujištění, zda žák danému učivu rozumí, se realizuje v rámci celé třídy.

Stupeň 2

Kontrola konkrétními dotazy, vysvětlení pasáží, kterým žák nerozuměl.

Stupeň 3

Individuální práce učitele se žákem – vysvětlení pasáží, kterým žák neporozuměl, použití názorných materiálů, většího množství příkladů. Může využít individuální ověření získaných znalostí – test, práce na PC apod.

Stupeň 4

Pravidelná a důslednější kontrola porozumění, poskytnutí písemného zápisu. Práce s asistentem pedagoga nebo druhým učitelem.

Stupeň 5

Žák pracuje převážně s asistentem pedagoga nebo druhým učitelem. Je nutné zapojovat relaxační chvilky. Možnost modifikace učiva – nejedná se o redukci učiva, ale o úpravu podávané informace v závislosti na možnostech příjmu této informace ze strany žáka.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. POTMĚŠIL, M. a kol. Metodika práce se žákem se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. 142 s. ISBN 978-80-244-3310-3.