Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má odlišné pracovní tempo od ostatních spolužáků.
• Žák má sníženou koncentraci pozornosti.
• U žáka se projevuje oslabení kognitivního výkonu.
• Žák je úzkostný v sociálním kontaktu.
• Žák projevuje zvýšenou emoční reaktivitu.
• Žák je unavený, nesoustředěný, jeví známky přetížení.
• Žák má sníženou úroveň adaptability.
• Žák nerozumí (částečně nebo úplně) vyučovacímu jazyku.

Popis opatření

V čem spočívá

Další pracovní místo ve třídě i mimo třídu využíváme pro žáka, který po určitou část vyučovací jednotky individuálně pracuje s učitelem či dalším pedagogickým pracovníkem na jiných úkolech, odlišným tempem nebo s využitím jiných učebních materiálů než ostatní žáci. Lze jej též využít ke zklidnění žáka po afektu nebo pro žáka, který po určitou dobu potřebuje mít zajištěné klidné pracovní místo (žák se závažnou poruchou koncentrace pozornosti, s vysokou mírou úzkostnosti ze sociálního kontaktu apod.). U žáka se zvýšenou unavitelností lze díky dalšímu pracovnímu místu zařadit relaxační činnosti, aniž by byla narušena činnost ostatních žáků ve třídě.

Čemu pomáhá

• Respektování individuálního pracovního tempa žáka.
• Respektování potřeby odlišných metod a způsobů zprostředkování učiva.
• Zvýšení koncentrace pozornosti na prováděnou činnost.
• Zajištění bezpečného prostoru pro zklidnění po afektu.
• Prevenci únavy a přetížení zajištěním prostoru pro relaxaci.
• Vytváření pracovních a učebních návyků.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Změna pracovního místa může být i krátkodobá. U žáků s poruchou pozornosti a hyperaktivitou opatření aplikujeme při závažnějších nežádoucích projevech (žák odmítá pracovat, vyrušuje ostatní spolužáky, strhává na sebe nežádoucím způsobem pozornost apod.). Žákovi nabídneme možnost krátkodobého pobytu v relaxační části třídy, je-li k dispozici (např. prostor s kobercem či nábytkem k sezení v odlehlejší části třídy), kde žáka necháme chvilku odpočinout nebo mu zadáme určitou činnost (provedení několika relaxačních cviků či práci s pomůckami apod.). Někdy ke zklidnění žáka postačí i smysluplná aktivita spojená s pohybem po třídě či po budově školy (např. žákovi zadáme rozdání pomůcek, smazání tabule, zanesení vzkazu, zjištění informace z nástěnky na chodbě apod.).

Další pracovní místo ve třídě vytváříme pro ty žáky, kteří z různých důvodů potřebují pracovat určitou část hodiny jiným tempem nebo na jiných úkolech než většina třídy. Podle potřeby je možné ve třídě vytvořit i místo vybavené počítačem a dalšími speciálními pomůckami. Žák by nikdy neměl být přemístěním na toto pracovní místo trestán. V případě potřeby může pracovní místo sloužit i ostatním žákům k individuální práci či krátkému odpočinku. Je vhodné mít předem dohodnutá pravidla, kdy a jak lze pracovní místo využít.

Další pracovní místo mimo třídu zřizujeme tehdy, potřebuje-li žák střídat činnost v kmenové třídě s činností odlišnou od zbytku třídy v klidném prostředí s minimem ruši­vých podnětů. Individuální práce mimo kmenovou třídu by však nikdy neměla převažovat nad pobytem v kmenové třídě.

Je-li více žáků na daném stupni ZŠ, kteří potřebují v určitých předmětech (např. český jazyk, cizí jazyk či matematika) pracovat mimo kmenovou třídu, lze z nich vytvořit skupinu, která v době pobytu mimo kmenovou třídu pracuje pod vedením dalšího pedagoga (např. speciálního pedagoga, je-li ve škole přítomen). Speciální pedagog či pověřený učitel individuálně pracuje s jednotlivými žáky, zároveň může realizovat společné reedukační činnosti či jiné aktivity vhodné pro celou skupinu (nácvik relaxačních technik apod.).

Při afektu žáka je nezbytné řešit situaci odvedením žáka z kolektivu. Doprovod žákovi poskytuje jiný pedagog než ten, se kterým žák měl konflikt. Žákovi zajistíme čas a prostor pro zklidnění. Vhodné je, pokud je ve škole vymezený prostor určený k těmto účelům (relaxační místnost, herna, křeslo, gauč nebo alespoň koberec na chodbě, příp. kabinet či sborovna). Mělo by se jednat o místo, kde se žák cítí bezpečně. V praxi se osvědčuje zřízení institutu tzv. krizového učitele, který se žákovi v době pobytu mimo třídu věnuje.

Na co klást důraz

• Realizace opatření, zejména jedná-li se o pobyt žáka mimo kmenovou třídu, vyžaduje přítomnost dalšího pedagogického pracovníka.
• Žák v afektu se nemůže pohybovat po budově sám. Pokud není okamžitě k dispozici další dospělá osoba, je třeba kontaktovat vedení školy, které zajistí i vhodný prostor pro zklidnění. V krajních situacích zasahuje u afektu žáka jakákoli dospělá osoba (např. školník), vhodné je, aby měla fyzickou převahu. O afektovém chování žáka informujeme zákonné zástupce.
• Další pracovní místo (ve třídě i mimo ni), jeho uspořádání a četnost využívání volíme s ohledem na aktuální stav a potřeby žáka.
• Opatření vyžaduje promyšlenou přípravu hodiny, vymezení podílu individuální a společné činnosti.
• Při realizaci opatření pružně reagujeme na okamžité změny potřeb žáků.

rizika

• Pedagog včas nerozpozná změny v chování žáka, nereaguje na žákovy potřeby.
• Žák odmítá odejít na jiné pracovní místo.
• Nevhodné prostorové uspořádání třídy, její velikost, vysoký počet žáků.
• Nadměrné využívání možnosti opustit kmenovou třídu s asistentem pedagoga.
• Zneužívání opatření žáky – chovají se tak, aby mohli odejít ze třídy.
• Nedostatečné personální či prostorové kapacity pro pobyt žáka mimo kmenovou třídu.

příklad aplikace

Příkladem nevhodného řešení je postup učitele při volbě pracovního místa pro úzkostného žáka. Adam byl schopný zapojit se do kolektivu, ale v situacích, kdy měl úzkostné stavy, se projevoval agresivně, ústně i fyzicky napadal spolužáky. Nezvládal skupinovou práci, ve které mu­sel přijímat kompromisní řešení, a špatně se soustředil, pokud ho spolužáci „obtěžovali“ dotazy. Učitel ve třídě Adamovi vyčlenil lavici, kterou umístil blízko tabuli, ovšem mimo lavice ostatních spolužáků. Učitel tak činil s cílem poskytnout Adamovi místo, kde bude mít klidnější prostředí a možnost soustředit se na práci. Učitel se proto v hodinách na Adama obracel stejně jako na ostatní žáky. Adam tak neměl příležitost spolužáky fyzicky napadat, ovšem byl vyčleněn z kolektivu.

Jak postupovat jinak:

Žáka, který se ve třídě odlišuje, se snažíme do třídy začlenit, nikoliv jej „opticky“ vyčlenit. Pracovní místo mimo hlavní uspořádání třídy (za paravánem, v rohu) nesmí být vnímané jako „oslí lavice“, ale jako příležitost pro žáky, kteří chtějí pracovat jinak. S žákem se domluvíme, že se na místo může přesunout, pokud nechce pracovat v kolektivu. Pokud přemístění navrhuje učitel, činí tak před žákem, nikoli před celou třídou. Pracovní místo mimo hlavní uspořádání třídy volíme jako dočasné opatření ve vybraných situacích, nikoliv jako stálé místo pro žáka. Podle věku žáků místo vybavíme drobnými hrami, instruktážními kartami s mozkovou gymnastikou apod. Pokud pracovní místo slouží ke zklidnění, nezapojujeme žáka do hodiny (neklademe mu otázky apod.), ale necháme žáka, aby pracoval samostatně, svým tempem, nebo naopak nepracoval vůbec a odreagoval se.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

MŠ

Dítěti většinou není nutné další pracovní místo vytvářet. Učitel má v případě potřeby možnost s dítětem pracovat individuálně u stolečku v době, kdy se ostatní děti věnují jiné činnosti. Učitel také může při zjevných známkách únavy či nesoustředění dítěti umožnit změnu místa (odchod od stolečku do herní části třídy, kde si buď dítě může odpočinout a pak pokračovat v činnosti s ostatními, nebo mu zde zadáme samostatnou činnost).

ZŠ, SŠ

Žákovi na základě dohodnutých pravidel poskytneme možnost v průběhu výuky měnit pracovní místo v rámci třídy. Mladším žákům (1. stupeň ZŠ) se sníženou schopností kon­centrace pozornosti průběžně umožňujeme krátký pobyt v relaxační části třídy (je-li zřízena). Žák si zde může krátce odpočinout nebo mu zadáme na soustředění méně náročnou činnost, popř. může též provádět krátké relaxační cvičení. Žákům středních škol v tomto stupni můžeme také nabídnout práci s mobilním zařízením (např. notebookem) na jejich stálém pracovním místě.

Stupeň 2

MŠ

Pro individuální činnost s dítětem můžeme využít jinou místnost (např. při aktivitách zaměřených na rozvoj dílčích a exekutivních funkcí – viz 3.5.2 Rozvoj dílčích funkcí podmiňujících osvojení trivia a 3.5.6 Rozvoj exekutivních funkcí, logopedické podpoře či jiné činnosti dle potřeb žáka).

Ve třídě můžeme vytvořit prostor pro relaxaci (místo pro ležení vybavené žíněnkou nebo matrací a polštářky, relaxační sedací polštář či dětský stan).

ZŠ

Ve třídě vytvoříme pro žáka další pracovní místo, které využívá dle potřeby pro individuální práci. V odůvodněných případech využíváme i pobyt mimo kmenovou třídu.

Stupeň 3

U žáka již je většinou vyšší potřeba individuální činnosti – ať již na pracovním místě zřízeném ve třídě, nebo mimo ni. Pokud žák není schopen pracovat samostatně, je třeba pro realizaci podpůrného opatření zajistit přítomnost dalšího pedagogického pracovníka v potřebném rozsahu.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. JUCOVIČOVÁ, D.; ŽÁČKOVÁ, H. Neklidné a nesoustředěné dítě ve škole a v rodině. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-802-4726-977.

2. MERTIN, V.; KREJČOVÁ, L. Problémy s chováním ve škole – jak na ně: Individuální výchovný plán. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013. ISBN 978-80-7478-026-4.

3. POKORNÁ, V. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Vyd. 4. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-807-3678-173.