Katalog podpůrných opatření

4.1.5

Snížení počtu žáků ve třídě

  • Mgr. Libor Tománek
Oblast podpory:
  • Organizace výuky
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň

 

Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák má sníženou úroveň adaptability.
  • U žáka se projevuje nadměrná aktivita.
  • Žák má nedostatečně rozvinuté sociální a komunikační kompetence.
  • U žáka se projevuje oslabení kognitivního výkonu.
  • Žák neuznává autoritu dospělého.
  • Žák má sníženou schopnost porozumění.
  • Žák nerozumí (úplně nebo částečně) vyučovacímu jazyku.
  • Žák nezná kulturní kontext prostředí školy.
  • Žák má výkyvy pracovního tempa.
  • Žák se odmítá zapojení ve výuce.
  • U žáka se projevuje nedostatečná domácí příprava na vyučování.
  • Žák má obtíže s navazováním vztahů ve skupině.
  • Žák má vysokou absenci ve výuce.

Popis opatření

V čem spočívá

Snížení počtu žáků připadajících na jednoho pedagoga.

Čemu pomáhá

  • Individualizaci výuky.
  • Přizpůsobení výuky speciálním vzdělávacím potřebám žáků.
  • Adaptaci žáků se SVP na kolektiv spolužáků.
  • Zlepšení podmínek pro podporu pozitivního třídního klimatu.
  • Předchází předčasnému odchodu ze vzdělávacího systému.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Na jednoho učitele připadá menší počet žáků. Žáci jsou vzděláváni v menších skupinách pod vedením jednoho učitele. Učitel se žákům individuálně věnuje, obsah a forma vyučování jsou přizpůsobené individuálním vzdělávacím potřebám žáků. Učitel připravuje aktivity pro celou skupinu i jednotlivé žáky (např. pro jednotlivé žáky připravuje pracovní listy odpovídající jejich znalostem a dovednostem).

Na co klást důraz

  • Vedle individualizované podpory jednotlivých žáků jsou do výuky v dostatečné míře zařazovány aktivity vyžadující kooperaci žáků.

Rizika

  • Nedostatečná připravenost učitele na individualizovanou podporu žáků.
  • Malý počet žáků pro výuku ve skupinách (či centrech aktivit).

příklad aplikace

Robert je žákem 8. třídy, od počátku školní docházky má potíže s výkyvy ve školní výkonnosti. Během výuky má potíže déle se soustředit, střídají se u něj fáze nadměrné aktivity a pasivity s výrazným útlumem. Robert pochází z velké rodiny, má 5 sourozenců, společně žijí v sociálně vyloučené lokalitě. Rodiče jsou oba nezaměstnaní.

Na doporučení školní psycholožky navštívili rodiče s Robertem neurologa, který diagnostikoval poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Robert se vzdělává dále ve škole hlavního vzdělávacího proudu. Do třídy spolu s ním chodí další 2 chlapci s poruchou chování, 2 zdravotně znevýhodnění žáci a 1 dívka s mentální retardací. V této třídě byl snížen počet žáků na 15. Ve třídě navíc působí asistent pedagoga.

Robert dochází pravidelně na terapii ke školní psycholožce, kde se soustředí na relaxační cvičení a uvolnění tenze. Ve třídě má ve fázích velkého útlumu možnost si odpočinout na vyhrazeném místě (sedacím vaku).

Robert je ve škole spokojený, učitelé zohledňují jeho vzdělávací potřeby a díky sníženému počtu žáků se mohou Robertovi individuálně věnovat a motivovat ho k dosahování lepších výkonů. Za poslední rok se zlepšil Robertův prospěch a chce se hlásit na střední školu.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Běžný počet žáků ve třídě. Snížení počtu žáků je výlučně v kompetenci ředitele školy, na základě aktuální potřeby. Situaci je vhodné konzultovat s pracovníky školního poradenského pracoviště, v odůvodněných případech i s pracovníky školského poradenského zařízení. Řešením může být např. rozdělení třídy na dvě skupiny alespoň na vybrané předměty (některé hodiny českého jazyka, matematiky); tato možnost je závislá na personálních a prostorových možnostech školy.

Stupeň 2

Snížení počtu žáků realizuje ředitel školy na základě doporučení poradenského zařízení, dle platných právních předpisů.

Stupeň 3

Aplikuje se stejně jako u stupně 2.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. HÁJKOVÁ, V; STRNADOVÁ, I. Inkluzivní vzdělávání: [teorie a praxe]. Praha: Grada, 2010. 217 s. ISBN 978-802-4730-707.

2. JUCOVIČOVÁ, D. Individuální vzdělávací plán pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami: se specifickými poruchami učení a chování, s mentálním postižením (v MŠ i ZŠ), se sociálním znevýhodněním, z cizojazyčného prostředí. Praha: D + H, 2009. 158 s. ISBN 978-808-7295-007.

3. Jak napsat individuální vzdělávací plán. Metodická příručka. http://zsval.pvskoly.cz/euopvk/jak_napsat_ivp.pdf.