Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák je napadán spolužáky (verbálně či fyzicky).
• Žák je agresorem ve skupině, projevuje patologické vzorce chování.
• Žákyně se připravuje na mateřství, nebo o dítě pečuje.

Popis opatření

V čem spočívá

Žákovi, který se ze závažných důvodů sociálního charakteru nemůže po přechodnou dobu účastnit vyučování, lze po dohodě se zákonným zástupcem stanovit takový způsob vzdělávání, který lépe odpovídá žákovým potřebám. Žák na základě této úpravy nemusí být přítomen v některých hodinách, v závažných případech se vzdělává ve škole jen několik hodin týdně. Pro tento případ je žákovi vytvořen individuální vzdělávací plán.

Čemu pomáhá

• Minimalizuje negativní vliv dlouhodobé absence na vzdělávání žáka.
• Předchází předčasnému odchodu ze vzdělávacího systému.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Opatření v kolektivu, kde se vyskytuje agresivní chování

V opatření zohledňujeme „oběť“ a „agresora“.

Oběť:

Okamžité dočasné vyloučení žáka ze školní docházky či snížení počtu hodin, na které musí žák docházet. Toto opatření lze aplikovat rozhodnutím ředitele školy na základě žádosti zákonného zástupce a doporučení (školského poradenského zařízení, školního psychologa nebo etopeda, lékaře). Opatření lze realizovat i bez tvorby vzdělávacího plánu, vzhledem k tomu, že není žádoucí oběť vyčleňovat z kolektivu. Závažnější psychické problémy žáka, které vyžadují jeho nepřítomnost ve škole, lze řešit běžnou omluvenkou jako při absenci z důvodu nemoci.

Délka dočasného vyloučení by neměla přesáhnout 10 pracovních dnů, v nichž bude realizována intervence školského poradenského zařízení nebo jiných odborníků. Žákovi jsou zadány drobné domácí úkoly jako v případě absence z důvodu nemoci.

Agresor:

Okamžitá změna třídního kolektivu a implementace agresora do stabilního prostředí jiné třídy (doporučeno vyšší) nebo vyloučení ze školní docházky v konkrétní třídě a nastolení individuální výuky v prostředí školy. Toto opatření lze aplikovat rozhodnutím ředitele na základě žádosti zákonného zástupce a doporučení (školského poradenského zařízení, školního psychologa nebo etopeda). Další možností je zajištění vzdělávání v zařízení preventivně výchovné péče. Toto opatření lze aplikovat na základě žádosti zákonného zástupce, rozhodnutí OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí) nebo soudu. Ke vzdělávání mimo školu je také možné využít výpočetní techniku a se žákem být v kontaktu elektronickou cestou.

Opatření u žákyně, která se připravuje na mateřství, nebo pečuje o dítě

Opatření spočívá v úpravě docházky do školy dle individuálních možností žákyně vzhledem k překážkám, které znemožňují každodenní celodenní docházku do školy. Pro žákyni je vypracován individuální vzdělávací plán (viz 11.2.2 IVP).

Toto podpůrné opatření realizuje pedagogický pracovník (třídní učitel, učitelé odborných předmětů, asistent pedagoga, speciální pedagog), popř. psycholog.

Vzdělávací plán zahrnuje: obsah učiva, specifikaci přítomnosti žáka ve výuce, způsob hodnocení, organizaci výuky, způsob spolupráce se zákonnými zástupci, osobu zodpovědnou za zpracování a kontrolu plnění (např. speciální pedagog, třídní učitel), rozpis konzultací.

Z praktického hlediska je dobré, aby plán obsahoval: rozpis učiva na každou konzultaci, zápis o průběhu konzultace a její zhodnocení, podpisy všech pedagogických pracovníků, popřípadě odborníků školy, kteří participují na tomto opatření, podpis ředitele školy, žáka a podpis zákonného zástupce.

Spolupráce zákonných zástupců je při aplikaci tohoto opatření naprosto nutná: poskytují důležité informace o zdravotním (i psychickém) stavu žáka a jsou prostředníkem mezi žákem, ostatními institucemi a školou. (Viz 3.1 Spolupráce rodiny a školy: 3.1.1 Zahájení spolupráce rodiny a školy, 3.1.2 Průběžná spolupráce rodiny a školy.) V případě onemocnění žáka v době plánované konzultace zákonní zástupci přicházejí do školy pro další učivo a přinášejí omluvenku (nejlépe od lékaře). Ke vzdělávání mimo školu je také možné využít výpočetní techniku a se žákyní být v kontaktu elektronickou cestou.

V případě nedostatečné spolupráce rodiny zařizuje škola individuální vzdělávání žáka (např. učitele, který dochází do rodiny, dobrovolníka z neziskové organizace apod.).

Na co klást důraz

• Nastavení povinností všech zúčastněných (školy, zákonných zástupců žáka, popř. dal­ších organizací, např. OSPOD).
• Nastavení efektivní spolupráce s rodiči.
• Nastavení doby, po kterou je toto opatření nutné (zahájení, ukončení).
• Definování pravidelných cyklů vyhodnocování.
• Nastavení podmínek ukončení vzdělávacího plánu při soustavném neplnění povinností některé ze stran.

Rizika

• Nejasně definované povinnosti zúčastněných.
• Nedostatečná spolupráce rodičů (po opakovaném neúspěšném jednání s rodiči požádáme o spolupráci OSPOD, při následném neúspěchu plán zrušíme).
• Překážky na straně školy (nemotivovanost pedagogů k individuální práci, nedostatek financí).

příklad aplikace

Příkladem dobré praxe je případ Aničky, která otěhotněla v 15 letech. Anička je klidná a ne­konfliktní dívka. Matka se školou spolupracuje, na vyzvání třídního učitele se do školy dostaví. V 8. třídě začala Anička méně chodit do školy. Absence byla vysoká, v průměru se pohybovala mezi 170–230 omluvenými hodinami za pololetí. Také se zhoršila v prospěchu, na konci 7. ročníku měla 8 dostatečných, na konci 8. roč. 7 dostatečných. Z důvodu rizikového těhotenství, porodu, šestinedělí a péče o dítě byl Aničce vytvořen individuální vzdělávací plán. Dívka plnila povinnou školní docházku v individuálním režimu, docházela do školy 1× týdně odpoledne, kde se jí plně individuálně věnovali učitelé. Nyní již pečuje o narozené dítě, do školy chodí každý den na první dvě hodiny. O dítě jí pomáhá pečovat její matka. Díky vzdělávacímu plánu mohla Anička úspěšně dokončit základní školu a zároveň plnit roli matky. Sama říká, že až začne syn chodit do školky, chtěla by se vyučit cukrářkou.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Toto opatření bude aplikováno ve výjimečných případech, předpokládá se vždy pečlivé zhodnocení vzdělávacích potřeb a možností daného žáka.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. Jak napsat individuální vzdělávací plán. Metodická příručka. http://zsval.pvskoly.cz/euopvk/jak_napsat_ivp.pdf.

2. VODÁČKOVÁ, D. Krize v životě člověka; Formy krizové pomoci a služeb. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0212-7.

3. KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-513-X.