Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák má problémy v chování.
• Žák má sníženou schopnost koncentrace pozornosti.
• Žák má sníženou úroveň adaptability.
• U žáka se projevuje nadměrná aktivita.
• Žák projevuje zvýšenou emoční reaktivitu.
• Žák má nedostatečné sociální a komunikační kompetence.
• Žák projevuje sníženou motivace k mimoškolním akcím.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v možnosti nabídnout žákům sociální zkušenost s vrstevnickou skupinou, učitelem či jiným dospělým v podmínkách mimo jejich každodenní kontakt v prostorách školy. Za mimoškolní pobyt a výcvik se považuje jakákoliv akce pořádaná školou během pravidelného vyučování i mimo něj nebo jakákoliv akce, při níž žáci opouštějí školní budovu nebo areál školy. Jsou to zejména výlety (jedno- či vícedenní), školy v přírodě, exkurze, zahraniční pobyty, plavecký výcvik, lyžařský výcvikový kurz, sportovní kurzy, adaptační (socializační) pobyty, vycházky, filmová a divadelní představení, návštěvy knihovny a jiných institucí, různé soutěže, ekologické akce apod. dle zaměření a možností školy.

Pro žáky se sociálním znevýhodněním má účast na mimoškolních pobytech obzvlášť velký význam. Mají možnost spontánního zařazení mezi spolužáky, získat jinou životní zkušenost, kterou by v domácím prostředí neměli šanci z různých důvodů (finančních, kulturních, organizačních…) zažít.

Čemu pomáhá

• Zlepšení vztahů v třídním kolektivu, podpora rozvoje sociálních a komunikačních dovedností žáků.
• Prevence sociálně patologických jevů (šikana, xenofobie, rasová nesnášenlivost apod.).
• Podpora pohybových a různých specifických schopností, dovedností a vědomostí.
• Pevnější psychické zdraví žáků – ubývá negativních stresových reakcí ve třídě, podpora sebevědomí žáků.
• Vytváření základů pro pozdější samostatné naplňování volného času zájmovými akti­vitami, žák může získat inspiraci a zjistit, co nového by ho mohlo bavit.
• U zahraničních pobytů seznámení s reáliemi příslušné země, podpora jazykových do­vedností.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Mimoškolní pobyty jsou organizovány pro třídní kolektivy, jejich realizace se řídí platnou legislativou. Zákonní zástupci musí k mimoškolní akci dát písemný souhlas. Před vlastní akcí je nutné žáky i jejich zákonné zástupce seznámit s účelem akce, termínem, s místem konání a předpokládaným průběhem. Vhodné bývá domluvit si předem pravidla, která budou po dobu akce platit. Vysvětlení musí být všem žákům srozumitelné a pro žáky-cizince, kteří nemají dostatečnou znalost češtiny, bude nutné využít i vizuální prostředky (např. termín a dobu trvání zaznamenat do kalendáře, ukázat na obrázku místo pobytu, pomocí obrázků představit jednotlivé aktivity). U některých žáků (úzkostní žáci, žáci se strachem ze sociálních kontaktů, s problémy s adaptací, s problémy v chování apod.) bude možné realizovat jen část programu společně s ostatními, další program bude mít individuální charakter (obsah činností pověřený pedagog přizpůsobí potřebám žáka). Je třeba také počítat s adaptačními problémy, které mohou vést k tomu, že zpočátku se žák bude jen obtížně zapojovat do společných aktivit a bude trávit víc času o samotě. S postupnou adaptací lze předpokládat intenzivnější zapojení do společných činností. Pokud se nedaří žáka zapojit do aktivit, vykazuje problémové chování a nedokáže se přiměřeně zapojit do kolektivu vrstevníků, je nezbytné poskytnout mu vyšší míru pedagogické podpory a motivovat ho ke zvládnutí pobytu. U některých žáků je nutné využít spolupráce asistenta pedagoga.

U žáků z rodin s tíživou ekonomickou situací, jejichž účast na několikadenní akci může být ohrožena v důsledku neuhrazení nezbytných nákladů, se osvědčuje informovat rodiče o přínosech pobytu pro žáka v dostatečném předstihu. Zároveň je vhodné rodičům nabídnout možnost úhrady pomocí rozpisu splátek či doporučit možnost žádat o příspěvek na příslušném úřadě (informace by měl poskytnout sociální odbor). Další možností je zřízení fondu, do kterého jsou ukládány prostředky pro tyto účely.

Na co klást důraz

• Do plánování akce pokud možno co nejvíce zapojit samotné žáky i rodiče žáků (především při zjišťování specifických potřeb žáků a jejich možných reakcí na plánované aktivity, zejména je-li v plánu aktivita, která může u některých žáků vyvolat silnou emoční reakci – např. návštěva jeskyní).
• Přesvědčit se, že zákonní zástupci i žáci rozumějí organizačním pokynům a vědí, co se bude dít a co se od nich očekává (platí zejména pro žáky s nedostatečnou znalostí češtiny a jejich rodiče).
• Na bezpečnost všech zúčastněných. Při všech mimoškolních aktivitách odpovídá za bezpečnost žáků škola jako právnická osoba. Tuto odpovědnost nelze smluvně přesunout na jinou fyzickou nebo právnickou osobu a nemohou ji ze školy sejmout ani zákonní zástupci žáků žádným čestným prohlášením.
• Pro zdárný průběh akce (zejména pobytové) je vhodné, aby na daném místě skupina pobývala samostatně, bez přítomnosti žáků jiných škol – pokud toto není záměrem akce. Společná účast s pracovníky školního poradenského pracoviště (např. školní psycholog či etoped) může vést k efektivnějšímu naplnění záměru akce (adaptace žáků v novém kolektivu, zlepšování třídního klimatu apod.).
• Předem domluvit se zákonnými zástupci způsob předávání zpráv o průběhu akce a způ­soby kontaktování žáků (dopisy, telefonní kontakty). Záleží na úvaze pedagoga a přijatých pravidlech.
• Do pravidel popsat způsoby, jak zacházet s cennými věcmi (vůbec je s sebou nebrat, vzít a nechat v úschově u učitele, vzít na vlastní riziko ztráty nebo zničení apod.).

Rizika

• Nedostatečná příprava (nedostatečné vyhodnocení potřeb žáků, naplánování aktivit) a organizace na místě.
• Zapojení žáka do aktivit „za každou cenu“.
• Žák se nemůže zúčastnit z finančních či materiálních důvodů.
• Zákonní zástupci nemají dostatečné kompetence k nezbytné přípravě pro pobyt žáka.
• Zamezení účasti žákům, jejichž chování by mohlo být potenciálně problematické, z pre­ventivních důvodů (jak ze strany školy, tak zákonných zástupců).
• Zákonní zástupci odmítají žáka na akci pustit.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Žák se zapojuje do aktivit bez větších problémů, není potřeba zvláštní režim, pedagog zpočátku žáka trochu více sleduje a pomáhá mu překonávat problémy s adaptací či nevhodným chováním. Všem žákům opakovaně připomíná domluvená pravidla a ti se společně k jejich plnění vyjadřují.

Stupeň 2

Žák tráví většinu času s kolektivem, dle potřeby mu jsou nabízeny alternativní formy zapojení do společných aktivit. Některé aktivity může žák odmítnout a být pouze v roli pozorovatele.

Stupeň 3

Žák tráví část aktivit se skupinou, část při individuální činnosti s dalším pedagogickým pracovníkem nebo v menší skupince vrstevníků, která vykonává činnosti v souladu se záměrem akce.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. MERTIN, V.; KREJČOVÁ, L. (eds.). Pedagogická intervence u žáků ZŠ. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-603-5.

2. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdě­lávání, v platném znění – § 29.

3. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů – § 11.

4. Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů.

5. Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č. 57/2010 Sb.

6. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, s účinností ke dni 1. 1. 2011.

7. Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, čj. 37 014/2005 ze dne 22. 12. 2005.

8. http://www.bozpinfo.cz/.

9. http://www.majinato.cz/majinato_web.pdf.