Katalog podpůrných opatření

4.1.3

Jiné prostorové uspořádání výuky

  • Karla Adámková
  • Jitka Shánělová
  • Petra Průchová
Oblast podpory:
  • Organizace výuky
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák není schopen soustředit se delší dobu, je snadno vyrušitelný podněty z okolí.
  • Žák má vysokou míru unavitelnosti.
  • Žák má omezené a narušené funkce vnímání.
  • Žák není schopen samostatné práce.
  • Žák potřebuje úpravy prostoru z důvodu své omezené mobility.

Popis opatření

V čem spočívá

Uspořádání pracovních míst se řídí aktuálními potřebami výuky, žáků a učitele. Toto opatření výrazně napomáhá žákům získávat vědomosti a dovednosti způsobem odpovídajícím jejich potřebám (uspořádání lavic do půlkruhu apod.).

Čemu pomáhá

  • Zkvalitňuje kontakt se žákem.
  • Žák má lepší výhled na tabuli.
  • Žák má lépe dostupné učební pomůcky.
  • Učitel má okamžitou zpětnou vazbu kolektivu.

Aplikace opatření a specifikace

Ve třídě je třeba dbát na takové uspořádání prostor při výuce, které konkrétnímu žákovi se zdravotním postižením (znevýhodněním) vyhovuje. Nemusí jít o uspořádání trvalé, ale může se během výuky měnit tak, jak se mohou měnit potřeby žáka.

Místnost můžeme strukturovat podle potřeb na:

  • pracovní zónu (lavice, stolky);
  • relaxační zónu;
  • zónu pro individuální práci žáků (žáka).

Jiné uspořádání lavic dle potřeby a prostorových možností třídy (půlkruh, řady, stolky pro skupinovou práci) lze využít pro všechny stupně podpory. Vhodně je třeba sestavit zasedací pořádek, který bude respektovat potřeby žáků i učitele.

Možné je strukturovat i prostory specializovaných učeben (pracoviště pro logopedickou péči, pro individuální práci žáka, dílny, kuchyňky, místnost pro terapeutické aktivity, pro fyzioterapii apod.).

Na co klást důraz

  • Vždy je třeba dbát na to, aby všichni žáci ve třídě (i intaktní) měli plnohodnotný kontakt s učitelem.

Rizika

  • Překážkou je nedostatek prostor ve třídě a omezení bezpečného pohybu po místnosti.

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe je následující případ: Žák s těžkým tělesným postižením v 1. třídě běžné ZŠ měl problémy se soustředěním, potřeboval častější podporu a pomoc při psaní. Uspořádání lavic do půlkruhu umožnilo učiteli lepší kontakt se žákem a častější zpětnou vazbu.

Cílové skupiny

MŠ, ZŠ 1. stupeň, ZŠ 2. stupeň, SŠ.

Varianty opatření dle stupňů podpory
z hlediska počtu žáků

Stupeň 1

Není potřeba jiného prostorového uspořádání učebny při výuce. Žák má možnost sedět poblíž učitele.

Stupeň 2

V případě potřeby je možné využít jiného prostorového uspořádání učebny a vytvoření dalšího pracovního místa pro žáka v konkrétních předmětech v závislosti na druhu postižení a jeho projevech.

Stupeň 3

Je nutné prostorové uspořádání učebny, které respektuje potřeby žáka s tělesným postižením, často i vytvoření dalšího pracovního místa pro tohoto žáka v konkrétních předmětech v závislosti na druhu postižení a jeho projevech.

Stupeň 4

Žák si může osvojovat vybrané učivo individuálně v prostoru k tomu vyhrazeném. Je možné vytvoření dalšího pracovního místa pro žáka v konkrétních předmětech v závislosti na druhu postižení a jeho projevech.

Stupeň 5

Žák si může osvojovat vybrané učivo individuálně v prostoru k tomu vyhrazeném. Je možné vytvoření dalšího pracovního místa pro žáka v konkrétních předmětech v závislosti na druhu postižení a jeho projevech. Výuka je pouze individuální, v určeném prostředí.