Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák není schopen číst a psát zrakem.
• Žákovo zrakové postižení je progresivní a do budoucnosti se očekává výuka v Braillovu písmu.

Popis opatření

V čem spočívá

Braillovo písmo je speciální druh písma, systém psaní určený pro nevidomé a jedince se zbytky zraku. Využívá principu plastických bodů, které jedinec vnímá hmatem. Vzdělávání žáků s těžkým zrakovým postižením se uskutečňuje právě pomocí Braillova písma. Číst Braillovo písmo by se měl naučit pedagog i asistent pedagoga, který žáka se zrakovým postižením vzdělává. Dovednost číst a psát pomocí Braillova písma je základní dovedností žáka se zrakovým postižením, podobně jako žák intaktní umí číst a psát zrakem černotisk. I v dnešní době, kdy existují počítače s hlasovým výstupem, elektronické záznamníky, diktafony, kamerové lupy a zvukové knihy, patří čtení a psaní Braillovým písmem k základním dovednostem žáka se zrakovým postižením. Pokud je žák integrován v běžné škole a při vzdělávání využívá Braillovo písmo, tuto dovednost by si měl osvojit také pedagog. Pro psaní se využívá Pichtův psací stroj, nejčastěji obouruční.

Čemu pomáhá

• Zvládnout dovednost číst a psát Braillovým písmem jako kompenzační techniku.
• Zajistit přístup k informacím, gramotnost těžce zrakově postižených.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Nácvik Braillova písma zařazujeme, pokud má žák potřebnou míru podpory v 4. a 5. stupni. Metoda nácviku čtení a psaní má 4 fáze. Závisí na věku, kdy se žák učí číst a psát. při nácviku později osleplých žáků většinou nezařazujeme předbraillskou přípravu, nácvik probíhá jako u nácviku čtení a psaní černotisku, ale hmatem (dále viz stupně podpory).

Čtení a psaní má 4 etapy:

1. Předslabikářové období: probíhá výcvik drobného svalstva ruky, zjemňování hmatového vnímání, hmatových diferenciačních schopností, hmatových představ o znaku, znalosti šestibodu a jeho vnímání hmatem od větší velikosti k postupně se zmenšující.

2. Slabikářové období: výcvik čtení a psaní současně:

– vnímání šestibodu v běžné velikosti (velikost znaku je cca 7,5 mm × 5 mm);

– čtení a psaní jednotlivých znaků, písmen, slabik, slov, jednoduchých vět;

– nácvik plynulého čtení větších souvisejících textů.

3. Poslabikářové období: zrychlování tempa, čtení a psaní matematických úkolů, diakritická znaménka.

4. Rozšiřování a prohlubování dovednosti čtení a psaní.

Na co klást důraz

• Správný nácvik techniky čtení a psaní.
• Rozvíjení hmatového vnímání.
• Také pedagog musí zvládat dovednost čtení a psaní Braillovým písmem.
• Samostatnost při obsluze Pichtova psacího stroje.

rizika

• Malá motivace žáků a pedagogů k nácviku psaní a čtení Braillovým písmem.
• Upřednostňování výuky sluchem.
• Těžké kombinované postižení.
• Oslabené hmatové vnímání (následkem popálení, poleptání, cukrovky, omezená pohyblivost prstů, ochrnutí).
• Slabá koncentrace pozornosti.
• Snížené percepční a kognitivní schopnosti horní končetiny.
• Zvýšená unavitelnost.
• Pomalé nebo kolísavé osobní tempo.
• Slabá paměť, neschopnost zapamatovat si umístění bodů.
• Pedagog se odmítá naučit Braillovo písmo.

Ilustrační příklad

Dívce byl ve třech letech zjištěn nádor v hlavě. Dívka prodělala operaci. Po operaci se dívce zhoršil zrak do pásma těžké slabozrakosti. Dívka začala navštěvovat mateřskou školu a byla individuálně rozvíjena tak, aby v sedmi letech, po odkladu školní docházky, mohla zahájit povinnou školní docházku v místě bydliště. V šesti letech se nádor v hlavě objevil znovu. Dívka měla další operaci hlavy. Po probuzení z narkózy byl zjištěn další úbytek zrakových funkcí, tentokrát do pásma zbytků zraku. Při vzdělávání už nebylo možné zrak využívat. Zbývalo šest měsíců do nástupu do základní školy. Začal intenzivní nácvik dovednosti číst a psát Braillovým písmem. Zpočátku speciální pomůcky zapůjčilo SPC, postupně rodina zažádala o pomůcky vlastní (Pichtův psací stroj). Dívka byla houževnatá, perfektní byla spolupráce mezi pedagogy z mateřské školy, rodinou a SPC. Do září zvládla etapu předbraillskou i slabikářové období. Do první třídy nastoupila s dovedností číst a psát Braillovým písmem, zatím s mezerami mezi jednotlivými písmeny, číslicemi, mezi jednotlivými řádky byly širší mezery. Psaní bylo kvalitnější než čtení. Nácvik čtení a psaní mohl pokračovat při společném učení s ostatními spolužáky, ve druhém pololetí již plynně psala, pracovala s učebnicemi psanými v Braillově písmu, četla knihy v Braillově písmu. Rodině vyšla vstříc také základní škola. Škola zakoupila Pichtův psací stroj, zapůjčila učebnice v Braillově písmu, dívka se zaregistrovala v knihovně, během vyučování byl po celou dobu přítomen asistent pedagoga, který se také naučil číst a psát Braillovým písmem.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1, 2

Jako podpůrné opatření se neaplikuje. V mateřské škole jsou využívána cvičení zaměřená na výcvik hmatu, rozvíjení hmatového vnímání, zjemnění hmatu, k doplnění informací získaných zrakovým vnímáním a rozvíjení grafomotoriky.

Stupeň 3

MŠ – V tomto stupni podpory se využívá výcvik hmatu také jako doplněk k poškozenému vnímání zrakem. U žáků s progresivní vadou je nezbytné věnovat se intenzivnímu rozvoji hmatového vnímání.

ZŠ – Žáci využívají Braillovo písmo jako doplněk ke zrakové práci, u žáků s progresivní vadou je nutné zaměřit se na rozvíjení hmatu, znalost Braillova písma.

SŠ – Volba systému čtení a psaní podle možností žáka.

Stupeň 4, 5

MŠ – Předbraillská příprava (rozvíjení hmatu).

1. etapa – předslabikářové období (předbraillská příprava).

Nácviku dovednosti číst a psát předchází předbraillská příprava. V této etapě je nezbytné procvičovat:

• pravolevou orientaci v prostoru i na ploše;
• orientaci v prostoru a na ploše (mikroprostor, makroprostor), pojmy: pod, nad, vedle, mezi, před, za, nahoře, dole, první, poslední;
• pojmy: řádek, sloupek, orientace na řádku a v sloupci – udržet prsty na řádku, na sloupku, zaplňování řádku, sloupku (využíváme mozaiky, vnitřky bonboniér, řádky a sloupky kreslené barvou na sklo, hádky tvořené z modelíny, ze suchých zipů, z magnetických pásek, z našitých mašlí, vyříznuté řádky a podobně);
• orientace na stránce, vyhledávání detailů na stránce, počítání řádků, sloupců na stránce, hledání daného řádku, sloupku (práce celou plochou dlaně);
• motoriku a pohyblivost prstů (procvičujeme modelováním, činnostmi s papírem, sypáním, přehrabováním se v přírodninách, luštěninách, těstovinách, šroubováním – viz Baslerová: Metodika práce se žákem se zrakovým postižením);
• koordinaci a spolupráci obou rukou (vkládání do lahvičky, do misek, zaplňování plochy a podobně);
• hmatové vnímání prstů (citlivost rozlišování povrchů – hrubý, hladký, jemný, studený, teplý a podobně);
• pohyblivost ruky, uvolnění kloubu ramenního, loketního, zápěstí;
• chápání a dodržování pokynů;
• samostatnost při plnění úkolů.

ZŠ, SŠ

2. etapa: slabikářové období.

Vlastní nácvik čtení Braillova písma (viz Baslerová: Metodika práce asistenta pedagoga se žákem se zrakovým postižením):

• hmatová práce směřuje k poznávání šestibodu – seznámení se s šestibodem;
• pracuje se s pomůckami, jako je šestibodový obdélník, různé třídicí misky ve tvaru šestibodu apod., figurkový šestibod, dřevěný kolíčkový šestibod, nýtkový šestibod, nýtková jednořádková a třířádková písanka;
• učit se rozlišovat pojmy 1. (první), 2., 3., 4., 5., 6. bod na šestibodovém obdélníku;
• učit se umístění bodů, jejich vzájemnou polohu;
• posloupnost čtení – nejprve rozlišovat a pojmenovat kombinaci bodů (např. 1., 2., 3.), po zvládnutí přidat název písmene, pojmenovat zaplněné body a název písmene (např. 1., 2., 3. = l), pak pojmenovat již jen písmeno;
• nácvik doplňovat jinými hmatovými činnostmi – přebírání, třídění, navlékání;
• učit se lineární směr zleva doprava, „čtení“ v řádku a orientace v řádku (první, poslední, uprostřed, vpravo, vlevo, vedle atd.), orientace ve sloupci (nahoře, dole, pod, nad);
• procvičovat orientaci na jednořádkové a třířádkové písance (plný, prázdný šestibod);
• procvičovat pravolevou orientaci na ploše, vyvozené pojmy se fixují;
• postupně dosáhnout samostatného provádění úkolů;
• důsledně dbát na hmatání oběma rukama;
• čtení a psaní se v tomto období neodděluje.

Nácvik čtení:

Před vlastním zahájením učení se čtení je nutné umět pracovat s řádkem, ruce by měly spolupracovat, umět přejít na nový řádek (možnosti: obě ruce sledují řádek, na konci řádku levá ruka sjede šikmo vlevo na nový řádek, dojede na začátek druhého řádku, pravá ruka se k ní přidá a pokračují ve čtení nového řádku, nebo obě ruce, nebo alespoň jedna ruka sleduje řádek, na konci řádku se přidá levá, pravá přejde na nový konec řádku, levá se přidá a obě ruce jedou vlevo na začátek řádku, pokračují ve čtení nového řádku) – pro nácvik je vhodnější užívat hmatově výraznější pomůcky (vrstvení materiálu, vyříznutý materiál, různé vlastnosti materiálu (hrubý papír, jemný, textilie, to znamená využívání reliéfu spodního a horního), vždy se snažit o práci zleva doprava.

Posloupnost:

1. Udržení se na řádku, řady z písmen (bez významu).

2. Čtení izolovaného písmene.

3. Čtení slabik (bez významu).

4. Čtení 3 písmen: slova bez významu, s významem.

5. Čtení krátkých slov.

6. Čtení krátkých vět.

7. Čtení s porozuměním.

Při čtení kontrolovat: postavení ruky, pravidelnost, porozumění, přítlak prstů při čtení, dobrý stav rukou, neprolamovat prsty.

Obě ruce čtou současně, ukazováčky jsou vždy vedle sebe, pravá čte globálně, dočítá řádky, levá ruka čte detailně, počátky řádků.

Čtení řádku: pohyb prstů po řádku je klouzavý po linii řádku, dbáme na udržení se na řádku. písmene: pohyb je lehce klouzavý, od paty nahoru a zpět.

Posloupnost nácviku psaní písmen – pro seznámení s písmenem psát na řádkové písance:

• vyvození bodové kombinace písmen;
• určení prstokladu.

Po vyvození písmene psát na Pichtově psacím stroji (nevýhodou Pichtova psacího stroje je jeho hlučnost, vysoká hmotnost a síla potřebná pro úhoz):

– psaní písmene 2–3 řádky;

– psaní písmene 2–3 řádky s mezerou;

– psaní písmene ve slabikách 5 řádků;

– psaní písmene v krátkých slovech 5 řádků;

– psaní písmene v delších slovech 5 řádků;

– psaní písmene v 3–5 větách.

3. etapa: poslabikářové období.

Žák má osvojeny základy čtení a psaní. Tato etapa je zaměřena na zrychlování tempa čtení a psaní, čtení a psaní matematických zápisů, úkolů, zápis diakritických znamének a interpunkce.

Žák rozšiřuje a prohlubuje dovednost čtení a psaní, čtení knih v Braillově písmu.

ZŠ – Čtení a psaní Braillovým písmem, zrak se většinou ke čtení a psaní nepoužívá.

SŠ – Čtení a psaní Braillovým písmem, přizpůsobení podmínek maturitní zkoušky.

Stupeň 5

MŠ – Předbraillská příprava (rozvíjení hmatu), vychází se z možností a schopností dítěte (viz stupeň číslo 4).

ZŠ – Čtení a psaní Braillovým písmem, nácvik přizpůsobený individuálním potřebám, schopnostem a možnostem žáka (je možné další percepční postižení), nácvik viz stupeň 4.

SŠ – Čtení a psaní Braillovým písmem, nácvik přizpůsobený individuálním potřebám, schopnostem a možnostem žáka (je možné další percepční postižení).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.

2. BASLEROVÁ, P. a kol. Metodika práce asistenta pedagoga se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3376-9.

3. GONZUROVÁ, W. Příručka pro přepis textu do bodového písma. Praha: Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, 1996.