Katalog podpůrných opatření

4.3.6

Nácvik sebeobslužných dovedností

  • Martina Králová
Oblast podpory:
  • Intervence
Cílové skupiny:
  • ZŠ - 1. stupeň
  • ZŠ - 2. stupeň


Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

  • Žák se neumí najíst příborem.
  • Žák si nedokáže zapnout knoflíky.
  • Žák si nezvládne připravit a uklidit pomůcky.
  • Žák se nepřiměřeně a dlouho obléká.
  • Žák potřebuje dohled při osobní hygieně.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá v cíleném zácviku postupného zvládnutí základních sebeobslužných úkonů z oblasti hygieny, oblékání, stravování, péče o zdraví, samostatného pohybu.

Čemu pomáhá

  • Rozvoji samostatnosti a nezávislosti žáka v uvedených oblastech vzhledem k věku.
  • Zapojení do kolektivu spolužáků, předchází negativním dopadům zrakového postižení.
  • Po správném osvojení sebeobslužných návyků umožňuje plné soustředění na školní povinnosti.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Podpůrné opatření aplikujeme od nástupu do mateřské školy, v rámci přirozené adaptace na nové prostředí. Postupujeme s ohledem na věk, stupeň a druh postižení žáka. V praxi poskytujeme žákům dostatek času na jednotlivé činnosti, které zvládnou sami či s minimální podporou. Neděláme věci za žáky.

Výčet jednotlivých sebeobslužných dovedností a způsob jejich nácviku je součástí Metodiky pro práci učitele se žákem se zrakovým postižením – viz seznam literatury.

Na co klást důraz

  • Dostatek informací o úpravách prostředí pro žáky.
  • Znalost konkrétních specifických potřeb žáků.
  • Znalost metodiky nácviku sebeobslužných dovedností. Nácvik sebeobslužných dovedností je obsahem rámcového vzdělávacího programu nebo individuálního vzdělávacího plánu, popř. plánu pedagogické podpory, a je tak v kompetenci konkrétního vzdělávacího zařízení tyto oblasti rozvíjet.

rizika

  • Nedostatek informací, jak vést žáka k nácviku sebeobslužných dovedností.
  • Ponechání této intervence zcela na rodičích či osobním asistentovi.

Ilustrační příklad

Příkladem dobré praxe je situace, kdy ředitelka mateřské školy požádala před přijetím žáka o schůzku s tyflopedem SPC. Tyfloped přijel přímo do mateřské školy, prohlédl si prostory a vytvořil stručný přehled úprav, které je vhodné udělat před nástupem dítěte do mateřské školy. Ředitelka mateřské školy poté vytvořila scénář, kdy se budou konkrétní úpravy realizovat, kdo je za ně zodpovědný, jaká bude finanční náročnost, atd. Zároveň byl ke schůzce přizván asistent pedagoga, který byl speciálním pedagogem proškolen v oblasti nácviku sebeobslužných dovedností, byla mu zapůjčena odborná literatura.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1

Žák zvládá základní sebeobslužné návyky, které má osvojeny z rodiny.

– Žáci jsou samostatní v oblasti osobní hygieny. Znají různé typy vodovodních kohoutků (pákové baterie, šroubovací baterie), vědí, jak se používá pevné i tekuté mýdlo. Žák se samostatně obléká, zapne zip, knoflíky, zaváže si tkaničky. V oblasti stravování se učí jíst příborem. V mateřské škole je nácvik sebeobslužných dovedností součástí výchovy, probíhá zejména formou hry. V tomto stupni podpory se obvykle jedná o skupinový nácvik a pro­cvičování daných dovedností. Jednotlivé kroky doprovázíme slovním komentářem, v případě potřeby se žákovi věnujeme individuálně. Je nutné respektovat individuální tempo žáka. K nácviku využíváme různé pomůcky (látková panenka, které zapínáme knoflíky, patenty, zipy, češeme vlásky).

– Žáci na základní škole postupně zdokonalují celkovou péči o sebe (mytí vlasů, dítě se samo češe), orientují se v druzích oblečení, rozlišují dle materiálu, člení věci ve skříních, ukládají oblečení (skládání, pověšení na ramínka apod.). U dívek v období menstruace nácvik osobní hygieny zahrnující výměnu vložky a další úkony s tím spojené. Žáka podporujeme v samostatnosti při přípravě na výuku.

– Platí výše zmíněné, středoškoláci se začínají osamostatňovat i v oblasti péče o prádlo (praní, přepírání, žehlení). Osobní hygiena u chlapců zahrnuje nácvik použití holicího strojku.

Stupeň 2

Žák zvládá základní sebeobslužné návyky, podpora pedagoga či spolužáků. Zahrnuje podporu jako ve stupni 1.

Stupeň 3

Žák zvládá základní sebeobslužné návyky, podpora pedagoga či spolužáků. Zahrnuje podporu stupně 1 a 2, nácvik probíhá ve spolupráci se ŠPZ.

Stupeň 4

Žák je veden pedagogem a asistentem pedagoga, plná podpora při nácviku sebeobslužných dovedností.

Nácvik probíhá ve spolupráci se ŠPZ. Velké části nácviku sebeobslužných dovedností se stále účastní rodina, vychovatelé a asistenti pedagoga. Činnosti neděláme za žáka, pouze pomáháme do té doby, než žák činnost zvládne samostatně.

– V oblasti osobní hygieny necháme žáka nejprve si všechny věci prohlédnout rukama (krabičku na mýdlo, umyvadlo, splachovadlo od WC apod.). Označíme místa v šatně i umývárně nalepením cedulky se jménem v Braillově písmu či jinou domluvenou značkou (nalepení 3D předmětu). Žáky vedeme k tomu, aby si věci ukládali vždy na místo k tomu určené. Hračky a pomůcky ukládáme na jejich místa. Vhodné je vyčlenit stálé místo u stolku (při jídle i dalším tvoření).

– Jednotlivé pomůcky do školy žákovi popíšeme či označíme značkou. Do aktovky se snažíme školní potřeby ukládat do předem vyhrazených kapes, stále na stejné místo. Všechny úkony učíme žáky postupně po jednotlivých krocích, velmi pomalu, aby si činnost dobře osvojili a poté byli schopni samostatné práce.

– Podpora při nácviku vlastnoručního podpisu, rozlišování peněz (bankovek i mincí) s použitím šablony a dle hmatem rozlišovaných znaků. Do nácviku sebeobslužných dovedností zahrnujeme i časovou orientaci.

Stupeň 5

Zahrnuje podporu stupně 4.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. BASLEROVÁ, P. et al. Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3307-3.

2. JESENSKÝ, J. a kol. Prolegomena systému tyflorehabilitace a metodiky tyflorehabilitačních výcviků. Praha: UJAK, 2007. ISBN 978-80-86723-49-5

3. SMÝKAL, J. Výchova nevidomého dítěte předškolního věku. Brno: Svaz invalidů ČSR, 1986.