Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• Žák není v psychické pohodě.
• Žák má obtíže v oblasti exekutivních a kognitivních funkcí.
• Žák má deficity v oblasti zrakového vnímání.
• Žák má problémy s chápáním, respektováním a dodržováním přiměřených norem společenského chování (sociálních pravidel). má potíže v sociálním kontaktu s dospělými i vrstevníky.

Popis opatření

V čem spočívá

Intervenční techniky jsou terapie, které pomáhají pedagogovi při vzdělávání žáka, pokud jiné terapie nestačí, nebo doplňují vzdělávání a rozvíjení žáka. Jedná se o záměrné a cílevědomé upravování narušené činnosti organismu za pomoci uměleckých aktivit, pomocí prostředků výtvarného, hudebního, literárního a dramatického umění. Ve vzdělávání je možné využít muzikoterapii, dramaterapii, arteterapii, canisterapii, hipoterapii, Snoezelen, bazální stimulaci a stimulační programy. Tyto terapie mohou být realizovány pedagogem, který je v dané oblasti vzdělán, nebo externím pracovníkem.

Čemu pomáhá

• Uklidnění, uvolnění, relaxaci, snížení tenze.
• Pozitivnímu citovému prožívání.
• Posilování motivace k pozitivní změně.
• Budování komunikačních dovedností.
• Rozvoji motoriky (hrubé, jemné, grafomotoriky), pohybových dovedností, pohybové koordinace.
• Senzomotorickému rozvíjení.
• Rozvíjení pozornosti a soustředění.
• Budování dovedností pozitivní sociální interakce.
• Vytvoření schopnosti vhledu do sociální situace (modelové chování).
• Podporovat sebereflexi, sebehodnocení, sebeovládání.
• Získávání smyslových zkušeností, vědomostí jinými metodami.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Muzikoterapie: využívá psychoterapeutické techniky aktivní a pasivní. Aktivní: pedagog pomocí hudby navozuje zážitky, které žáka vylaďují do lepšího stavu aktivním využíváním zpěvu, prací s hlasem, hrou na různé hudební i nehudební nástroje, na předměty, kterými je možné vyjádřit rytmus, Orffovy hudební nástroje. Pasivní: pedagog umožní poslech vybraných úryvků klasické i jiné hudby, zahrnuje také relaxaci.

Dramaterapie: pedagog využívá dramatické prostředky pro odstranění nebo zmírnění problémů, rozvoj slovní zásoby, vyjadřování, komunikaci, citové prožívání, realizaci. Základním prostředkem je improvizace, která odráží vnitřní stav žáka, jeho konflikty, asociace, vyjádření aktuálního stavu a cítění, rozvíjí spontaneitu.

Arteterapie: pedagog využívá výtvarný projev žáka jako prostředek ke změně. Nejedná se o kvalitu konečného díla, ale o proces tvoření – umožňuje žákovi sebevyjádření a vyjádření jeho problémů pomocí výtvarné tvorby, relaxaci.

Snoezelen: pedagog využívá speciálně vybavenou místnost, která poskytuje pozitivně naladěné prostředí. Místnost může žák využít k relaxaci (uvolnění teplem, vůní, hudbou, tlumeným osvětlením), poznávání (umožňuje přemísťování, lezení, houpání se, schovávání, objevování) a interakci – vzájemné působení dvou a více činitelů (podporuje k aktivitě, rozsvícení, zhasnutí, zapnutí a podobně). Žákovi nabízí získávání smyslových zkušeností prostřednictvím atmosféry vzájemné důvěry a bezstarostného uvolnění.

Canisterapie: rozvíjení pozitivního psychosociálního a fyzioterapeutického působení prostřednictvím speciálně vedeného a cvičeného psa nebo feny. Pes svou přítomností dokáže vyvolat dobrou náladu, úsměv.

Hipoterapie: umožňuje fyzioterapii, která využívá přirozený pohyb koně v kroku jako stimul a rehabilitační prvek.

Bazální stimulace: podporuje vnímání, komunikaci a pohybové schopnosti žáka.

Na co klást důraz

• Psychická pohoda žáka.
• Pracovník s potřebnou kvalifikací.
• Dostatečný časový prostor.

rizika

• Nedostatek financí.
• Nenaladěný žák, pedagog.
• Nevhodná motivace.
• Nevyhovující prostory.
• Nedostatečný časový prostor.
• Nevhodný vztah terapeuta a žáka (chybí vhodné navázání kontaktu, uvolnění, pocit bezpečí, motivace, vytvoření vztahu – vztah by měl být relativně stálý, důvěrný, intenzivní).
• Aktuální vývojový problém.

Ilustrační příklad

Během školního roku byl do mateřské školy přijat pětiletý chlapec s aktuálními zrakovými funkcemi v pásmu těžké slabozrakosti, s logopedickou vadou (dysfázie) a těžkou poruchou pozornosti. Chlapec byl velmi neklidný, nespolupracoval, neustále běhal po třídě, ubližoval spolužákům. Současně s příchodem chlapce se začala v mateřské škole jednou za týden realizovat canisterapie a jednou za 14 dní muzikoterapie. Během těchto terapií se chování chlapce změnilo. Seděl, pozorně sledoval program, plnil pokyny, velmi pěkně spolupracoval. Vždy se na tyto terapie velmi těšil. Na doporučení poradenského zařízení začal chlapec docházet v odpoledních hodinách na hipoterapii. Chlapec se pomalu začal zklidňovat i při pobytu v mateřské škole a doma. Ke konci roku se prodloužila doba soustředění, pozornosti, spolupráce. Chlapec byl schopen se za pomoci učitelek účastnit hry a společného programu.

Varianty opatření dle stupňů podpory

Stupeň 1, 2, 3

Při oslabení v některých dovednostech je možné k rozvíjení zařadit také stimulační programy (Maxík, Elkonin, Kupov, Kuprev, Metoda dobrého startu, percepční nácvik).

Stupeň 4, 5

Toto podpůrné opatření zařazujeme jako cílené opatření, při němž je běžné vzdělávání doplněno o získávání potřebných dovedností, kompetencí, vědomostí pomocí hry nebo jiných metod a prostředků. Zavedení je individuální, odvíjí se od aktuálních možností a potřeb žáka, důležitá je pravidelnost, podle potřeby i pomoc asistenta pedagoga.

Terapie aplikujeme za cílem dosažení pozitivní změny, pro obnovení zdravého růstu, vývoje. Terapie by měly být realizovány zkušeným terapeutem v interakci se speciálním pedagogem, který pomůže vzhledem ke konkrétnímu zrakovému postižení vytvořit takový obsah terapie, který bude respektovat speciální a individuální potřeby žáka. Je nutné zachování určitých podmínek, které ovlivňují průběh a výsledky, dodržování vývojových zákonitostí, respektování individuálních a speciálních vzdělávacích potřeb, zajištění po­citu bezpečí a jistoty. Forma těchto intervenčních technik je individuální, skupinová, hromadná. aktivní nebo pasivní. Vhodné jsou především následující terapie.

Muzikoterapie

Podle možností a schopností žáka je možné využít:

hudební improvizaci – spontánní vytváření hudby hrou na tělo, na hudební nástroje, zpěvem – vyjádření tělesných a psychických stavů, uvolnění, odreagování se.

poslech hudby – zaměření se na tělesné, emocionální, intelektuální, estetické nebo spirituální aspekty hudby, žák naslouchá, aktivně reaguje verbálně i neverbálně, využití vibrací hudby.

Dramaterapie

Zařazení mimických cvičení, verbální hry, hry v roli, práce s textem, vyprávění, pantomimy, pohybu. Rozvíjí specifické dovednosti: zrakový kontakt, uvědomění si vlastního těla v prostoru, vyjadřování pocitů mimikou, pozornost, koncentraci, verbální vyjádření, sociální interakci, sebedůvěru, flexibilitu, schopnost řešit problémy.

Formy: pantomima, sociodrama, loutkové divadlo, maňáskové divadlo.

Arteterapie

Můžeme volit různé techniky – volné čárání tužkou, volná kresba prstovými barvami, zapouštění barev do vody, koláž z výstřižků, sestavování objektů z přírodních materiálů, luštěnin, těstovin, tematická kresba (vlastní portrét, malování rodiny), modelování.

Výtvarný projev může být:

volný – využívá spontaneitu hry (technika čárání, volná kresba a malba, práce s čárou a linií).

řízený – řídíme výtvarnou činnost.

tematický – zaměřený na konfliktní témata.

Můžeme využívat i pasivní přístup, to je vnímání uměleckého díla, pochopení svého nitra, poznávání pocitů druhých. uskutečňuje se prostřednictvím návštěv výstav, galerií, sledováním videoprojekce.

Ve Snoezelenu je důležité navození atmosféry bezpečí a důvěry a široké spektrum smyslových podnětů (hudba, světelné stimuly, matrace, manipulační předměty, čichové, zrakové a hmatové stimuly). Návštěva Snoezelenu probíhá vždy s doprovázející osobou. Doprovázející osobou může být psycholog, psychiatr, speciální pedagog, učitel, zdravotnický personál, ale také rodič nebo rodinný příslušník. Uskutečňuje se formou návštěv.

Canisterapie probíhá pod vedením canisterapeuta, ve spolupráci se zaměstnanci zařízení, kam pes dochází. Canisterapie je založena na povahových vlastnostech psa. Může být skupinová nebo individuální.

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. CASEOVÁ, C.. DALLEYOVÁ, T. Arteterapie s dětmi. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-065-0.

2. MÜLLER, O. a kol. Terapie ve speciální pedagogice. Praha: Grada, 2013.

3. KRATOCHVÍL, S. Základy psychoterapie. Praha: Portál, 2002.

4. PIPEKOVÁ, J.. VÍTKOVÁ. M. Terapie ve speciálněpedagogické péči. Brno: Paido, 2001.

5. www.canisterapie.cz.